Kdo pochopí člověka? Jedině ten kdo jej poslal, přeci

Nedej se unést životem tak, že zapomeneš kdo jsi. Tato slova byla vyřčená člověkem..................

Co znamená být vědoucí (pracovní název)

Navzdory všemu se podařilo jediné, být jako já. Tyto slova zazněly jako hrom, přesto nejsou pochopena. Čím to, že nejsou pochopena? Jsou nepochopena, z důvodů toho, že člověka jako nádoba je jen vykonavatel mé vůle. Tato vůle se nedá popsat, ale musí se prožít. Proto vědomí lidské je úměrné tomu jakými atributy se člověka zabývá.

Tento článek není o všemohoucnosti člověka, ale o poznání skutečnosti.

Skutečnost je po těchto slovech taková, že Bůh je ten kdo dává a člověk, je ten, který chápe. Tento vztah je dílem Božskosti člověka i Boha. Vychází z předpokladu, že podobné dokáže jako ten, který jej poslal. Přesto odbočím. 

Jak je možné, že lidé stále tak málo dokáží? Dokáží toho tak málo, protože jejich víra není vírou toho, kdo jej poslal. Lidé  věří sobě jako jemu jedině tehdy pokud jim jde o život, v běžných podmínkách na toto pouto zapomínají a nechávají se unášet povrchností vztahu, který je utvářen tím, že člověk si řekne: Co bych mohl vykonat? A nechápe že tohle rozhodnutí není přeci na něm. Je to jak jsem popsal, nádoba, která přijímá své úkoly a tím chápe své Božství. Toto božství tedy není pochopeno a člověk nedodává všemu co si zaslouží.

Toto odbočení bylo nutné pro další pochopení příběhu.

Další příběh je ten. že člověk je jako on, přesto nekoná. Nekoná z důvodů, které jsme si řekli, přesto trvá na tom, že musí vykonat co chce, přeci? A tímto se definitivně vzdaluje Božství, které dokáže najít vše ve všem, ale člověk, který nejde v jeho šlépějích nejde ani sám se sebou.

Co říci závěrem. Původní myšlenka  byla jiná to přiznávám, přesto tohle muselo ze mě jít ven, abych mohl přijmout jiné myšlenky, proto se na mě nezlobte, že nadpis bývá jiný než obsah.

S díky se s Vámi loučím.