Být včelou, změním svět

Nedej se na tuto rovinu bytí, ale pochop, že malým to začíná a velkým končí. Tohle poznání udělá každý člověk.

Co bych dělal, kdybych byl včelou? (pracovní název)
Jednání pokračuje tím, co se mělo otevřít na počátku. Tento úkol připadá na dobu, kdy jsem  pochopil víc než jen to, že se musí změnit lidé, aby dokázali přijmout svět takový jaký je. Být  včelou jednal bych  jako člověk, který Ví. Toto jednání nekončí tím, že vykonám činnosti, které  mi nabízí osud, ale že jsem poslem všeho co může znamenat pokrok. Tento pokrok bych sdělovat tím,  že bych nabádal lidi tím, aby víc věřili. Jak by to dokázala taková malá včelka? Dokázala by to tak, že spojením s Božstvím ji dá pravomoc, vstupovat do vizí a snů, nočního snění, které utvářejí krajinu. Tyto vize člověk přijímá jak za denního tak nočního snění. Snění je tak základem komunikace všeho se vším. 

Toto snění rozdělujeme na snění podmětné a snění neužitečné, které je provázeno sny člověka. Tyto  sny člověka zaplevelují půdu pod nohama a je na zemi, aby tyto sny dostala pryč. Tyto sny každý  do jista zná, protože se nekontrolovatelně šíří a nemají nic společného s tím co tvoří Bůh. Podmětné sny člověka, které prožívá ze denního snění jsou tak sny toho, kdo nás poslal a není to tak, že  člověk je na výši, pokud si nedokáže přiznat tuto pravdu.

Jednání pokročilo a pravda musí být sdělena tak jak je. Proto uvedu jeden příměr: 

Kdo pochopí víc, člověk, nebo zvíře? Pokud zvíře dokáže přistupovat k Bohu a to dokáže, je jeho  kvalita větší, než lecjakého člověka, který sice žije s Bohem, ale nedává mu takové postavení  jaké v jeho životě zastává. Na tento příměr existuje jedna parafráze. Byl jsem a budu, což znamená, že vývoj je kontinuální. Což představuje Božské bytí v tom co člověk zažije během dne.

A co v noci, zněla by otázka? Odpověď je taková, že sny v noci, jsou posli z dálky, které  neobsahují nic z reality ve které jste, ale spolupůsobí na základě jejího poznání. Tedy že sen, je poznatkem Boha, který jej sděluje člověku jako hotovou věc, kterou zažije ať se mu to líbí nebo ne.

Na závěr bych se tedy zeptal, co znamená být tedy včelou? Být včelou znamená hodně. Znamená to, že jsem ve slunci, který mým životem a to tak, že tma je mým životem niterným a světlo je mým životem vnějším. Stejné jako u lidí, jen tato hranice, není u lidí tak markantní.
Tohle byl skutečný závěr a popřál bych lidem hodně poznání, které na své cestě udělají, nemusí to být revoluční, ale každý střípek se cení jako zázrak. Takové je poslání života, všímat si střípků života a ty uvádět do života.