Banky jsou prokletím i přínosem

Banky pokud jednají jako dnes, jsou jako rozmazlené děti, které neví nic o životě, čím to asi bude?.

Jaká je budoucnost bankovního sektoru? (pracovní název)
Na samém počátku se musíme podívat do minulosti. Co zapříčinilo stav, kdy bankovní sektor drží tep na ekonomice států a celého světa. Tento poznatek, který naznačím, je poznatkem mým a nikomu jej nevnucuji, přesto by to tu mělo zaznít. 

Vznik tohoto uskupení bank, které se netváří jako jednotlivé banky, ale jako jeden subjekt je datován do doby, kdy se tyto banky začali regulovat. Tato regulace se zdála být správná, kdy lidé ztratili s krachem banky a nedostali nic, nebo jen velice málo z úspor. Nejde v případě bank jen o úspory, ale jde i to, jakým způsobem tyto banky pracovali. Ty pracující banky jsou banky, které jsou skutečně krví země, protože dokáží podporovat to co potřebuje podle bankéřů a veřejného mínění podporu. Ta podpora je oceněna úrokem jako daní za poskytnutí úvěru. Tato daň je úměrná tomu v jaké stavu je ekonomika. Stav ekonomky by měl být dáván do souvztažnosti s tím co tvoří páteř země. Tato páteř země je cílem pro budoucí vzestup státu. Tímto bych naznačil, že jakékoliv řízení rizika přes centrální banku je škodlivé, protože každá banka by měla si určit vlastní rizika a tím i dostát závazku podporovat to co uzná za vhodné. Centrální dohled by měl být jen do té míry, že bankám umožní dávat vše co potřebují nejen druhým, ale i sami sobě, tedy přiměřený zisk akcionářům banky. Tímto bych měl tuto rozpravu ukončit, jenže je tu oříšek a ten se jmenuje centrální banka, pod kterou vše spadá.

Centrální banka má jediný cíl, udělat z poskytování úvěrů nemyslící stádo bank, které nepřijímají žádnou odpovědnost za činy, které vytvoří. Takto by se dala definovat činnost centrální banky, protože její funkce a to vydávání peněz je snížena či odstraněna. Zkrátka je to instituce, která brzdí a je škodlivá nejen pro stát, ale i pro ostatní státy, které s námi budou spolupracovat.

Tohle téma je přeci jenom rozsáhlé a nemohu napsat všechny argumenty, které by obstály, přesto jen připojím. Banky jsou z čistě soukromého hlediska emitenty peněz, a jako takové by měli dostat zvýšenou pozornost a ne od vlády, ale od lidí, kteří by měli mít možnost zasahovat do funkcí bank, ne jako akcionáři, ale jako společnost, která by určovala směřování bank.

Tohle jsem měl na jazyku, tohle jsem měl na mysli.

Přeji Vám hodně úspěchu v tomto dni a přeji Vám zdar v práci i v životě.