Zkreslené vidění – Sen

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

Jedna z definic by třeba mohla znít: „Sen je kýžená alternativní realita.“. Nebo: „Sen je nedostižný cíl našeho snažení.“. Či: „Sen je to, co se odehrává v mé hlavě, když spím.“. Neboli jsou dva základní významy snu. Jednak ideál nebo cíl, ke kterému směřujeme, a pak nehmotné představy a děje, s nimiž se utkáváme během spánku.

Co má kdo v noci v hlavě, nechám na každém. Chce to především nechodit spát s plným žaludkem a hlavou plnou starostí. Protože pak se sny zpravidla změní v noční můry, a to už je spaní náročnou činností, která moc odpočinku ani klidu nepřinese.

Sen ve významu cosi dobrého na obzoru by měl mít člověk vždy někde před sebou. Je dobré, ale spíš i nutné, se na něco těšit, o něco usilovat, za něčím jít, své snažení k něčemu cílit. A přibližovat se k tomu. Ale zas ne příliš rychle, to by se pak musel hledat sen nový. Neboli je důležité mít proč žít.

A nejen člověk by měl a musí koukat do budoucnosti. Tak by mělo fungovat i jakékoli každé společenství lidí. Od party štamgastů v hospodě, přes okresní knihovnu, až po parlament ČR a OSN. Což je ovšem jen ideální stav a naivní představa. Snadněji se těch několik chlapů domluví, kdy se sejdou na pivu a kdo z nich přinese kytaru k obveselení a zlepšení nálady, než OSN na jaderném odzbrojení. To už i okresní knihovna má realističtější vizi na několik let dopředu. A parlament je, pokud se týká věcí příštích a natož ještě veřejných, značně nestabilním a nespolehlivým tělesem. Poslanci tam mají na čtyři roky jistý příjem při nepatrné snaze. Narozdíl od dříve zmiňovaných příkladů a institucí ani nepředstírá, že by uvažoval v nějaké delší perspektivě. To nechává na vládě. Na kterou se ovšem také nelze z pohledu odpovědného občana spolehnout.

 Kdo nemá před sebou svou budoucnost, lepší zítřek, ideální stav světa, nemůže být psychicky zdráv, zcela v pořádku, a proto mu není možné věřit. Lze ho jen litovat.

Ale ještě horší je, když se někdo svůj sen snaží vnutit druhým lidem nebo světu vůbec.

Neděje se to vlastně třeba kdesi docela blízko?