Planety v řadě za sebou..

..po obloze tiše jdou. Aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2018. Na obloze nyní můžeme během noci uvidět čtyři planety. Koncem měsíce dokonce pět. Tedy všechny, jež jsou pozorovatelné bez dalekohledu. A mnoho dalšího..

Když se dnes večer okolo 21.30 rozhlédneme po obloze z nějakého místa dalekého rozhledu, můžeme spatřit dokonce čtyři planety najednou: Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Z těch viditelných očima chybí jen Merkur, který bude pozorovatelný až na samém konci prázdnin.

Cesta Slunce a planet

A hlavně můžeme krásně vidět, jak jsou planety uspořádány všechny pěkně za sebou. Když je spojíme myšlenou čarou, vykreslí na obloze elegantní oblouk táhnoucí se od východu přes jih až na západ. Po stejné cestě se pohybuje také Slunce – je to vlastně průmět oběžné dráhy Země mezi souhvězdí. A protože se všechny planety Sluneční soustavy pohybují přibližně ve stejné rovině, pochodují Slunce a planety po obloze takto v řadě za sebou.

Čára vykreslená na obrázku se jmenuje ekliptika a to slovo vyjadřuje, že právě podél ní dochází k zatměním Slunce a Měsíce (anglické slovo eclipse tuto souvislost napovídá lépe). Od ekliptiky se výrazněji vzdálil jen Mars. To je tím, že je teď velmi blízko k Zemi, a tak je díky perspektivě i poměrně malý sklon jeho dráhy docela znát.

Venuše je vidět jenom večer - jako jasná hvězda nízko nad západním obzorem. Také Jupiter na jihozápadě je docela jasný, Mars na jihovýchodě je počátkem letošního srpna stále ještě nejjasnější, jak umí být. A jako jediná z planet je teď Mars vidět po celou noc. Saturn na jihu naopak příliš jasný není. Snadno se splete s hvězdami v okolí, tedy v souhvězdí Střelce. Planety od hvězd odlišíme podle toho, že svítí klidnějším světlem, Mars je navíc zbarven výrazně do oranžova.

Slzy svatého Vavřince

10. 8. má svátek svatý Vavřinec – správce chrámového pokladu za papeže Sixta II, který místo toho, aby poklad vydal císaři, raději jej rozdal chudým, za což byl 10. srpna 258 umučen. Podrobnosti jsou podle legendy natolik drsné, že je rád vynechám.

Lidé si všimli, že okolo svátku sv. Vavřince začínají „padat hvězdy“, začali jim říkat slzy svatého Vavřince. Ve skutečnosti se jedná o meteory – světelné záblesky, jež za sebou zanechávají zrnka prachu komety Swift-Tuttle, která se pravidelně, každý rok v srpnu, střetávají se Zemí.

Dění na obloze v srpnu 2018 (s výhledem do 2135 a 2433)

Na obloze nám meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea, a proto jim astronomové říkají Perseidy. Protože jich za hodinu proletí několik desítek, v maximu až stovka, mluvíme o meteorickém roji. Maximum meteorického roje Perseid letos připadá na noc z 12. na 13. srpen, ale zvýšenou aktivitu můžeme pozorovat už nyní a potrvá ještě určitě do 15. či 16. srpna.

Je dobré být na místě, kde je co nejmenší světelné znečištění a dobrý výhled na celou oblohu. Žádný dalekohled nepotřebujeme, meteory roje Perseid jsou vidět očima. A letos je navíc obrovskou výhodou, že nebude rušit světlo Měsíce. Ten je 4. srpna 2018 ve 20.18 SELČ v poslední čtvrti a 11. srpna v 11.57 v novu. Díky tomu bude na obloze až ke konci období Perseid a bude vidět jen chvíli večer v podobě dorůstajícího srpku. Do první čtvrti Měsíc doroste 18. srpna v 9.48 a úplněk nastane 26. srpna ve 13.56 SELČ.

Během své pouti mezi souhvězdími Měsíc také postupně potká všechny planety na ekliptice. Mezi 17. a 23. srpnem projde okolo Jupiteru, Saturnu a Marsu. Takto to bude vypadat 21. srpna ve 21 hodin letního času:

Třetí zatmění

Vraťme se ještě k srpnovému novu. Ten bude sám o sobě také pozoruhodný. Nastává při něm zatmění Slunce. Pouze částečné a od nás nepozorovatelné, ale stačí se vydat například do Skandinávie nebo do Ruska.

Toto zatmění patří do série saros číslo 155 a je teprve šesté z celkem 71 zatmění, která tato série obsahuje. Pro nás je zajímavé také to, že v pořadí 29. zatmění série saros 155 v roce 2433 bude pozorovatelné z našeho území jako úplné (tuto informaci uvádím především pro ty, kterým by náhodou uniklo úplné zatmění v roce 2135 – víc možností nám příroda v nejbližších pěti stoletích, alespoň pokud jde o naše současné území, nenabídne). 

Je dobré plánovat s předstihem, a proto přidávám obrázky, jež do googlovských map generuje internetová aplikace francouzského astronoma Xaviera Jubiera:

A kromě toho je toto zatmění zajímavé tím, že je vlastně už třetí v rychlém sledu za sebou. Minule jsem tady psal o zatmění Slunce 13. července 2018, v paměti máme ještě zatmění Měsíce 27. července, a po čtrnácti dnech tu máme třetí zatmění. Tato situace není úplně běžná. Zatmění nastávají, když se Měsíc ocitne na ekliptice, v tzv. uzlu, tedy v místě, kde jeho dráha protíná již popisovanou ekliptiku. A když už poblíž uzlu své dráhy Měsíc je, nastanou zpravidla dvě zatmění po sobě – jedno sluneční a jedno měsíční. Tentokrát se tedy stihla tři.

Pátá planeta

Bez dalekohledu můžeme z planet Sluneční soustavy pozorovat na pozemské obloze jen Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn – pouhých pět kousků. Jak už víme, čtyři z nich jsou na začátku srpna vidět dokonce v jediném okamžiku, večer okolo 21.30. Na konci srpna se ráno na východě vynoří z červánků ještě Merkur.

Během noci tedy budeme moci pozorovat:

• večer Venuši
• v první polovině noci Jupiter
• po téměř celou noc kromě rána Saturn
• úplně celou noc Mars
• ráno před východem Slunce Merkur

Hvězdy Pollux (ze souhvězdí Blíženců) a Prokyon (z Malého psa), které okolo Merkuru vidíme na simulaci z programu Stellarium, už jsou zimní. Omlouvám se dětem a kolegům učitelům za tu srážku s tvrdou realitou – na konci srpna nejen končí prázdniny, ale na obloze se už hlásí zima. Snad nám ten zážitek z pozorování všech pěti planet viditelných očima zlepší náladu nejméně na celý podzim.