Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

Na večerní obloze se pěkně seřadily planety Venuše, Saturn a Jupiter. Názorně tím zviditelňují ekliptiku – zdánlivou dráhu Slunce mezi hvězdami, v jejíž blízkosti se všechny planety pohybují. Krátce po svatém Mikuláši se okolo planet prohnal také Měsíc.

(Před)vánoční zatmění

Měsíc dorůstá po novu, který nastal 4. prosince v 8:42 SEČ, a s nímž bylo spojeno zatmění Slunce. Jako úplné bylo všem pozorovatelné pouze z cípu Antarktidy vybíhajícího k Jižní Americe, maximum trvající necelé 2 minuty pak bylo možné pozorovat při antarktickém pobřeží ve Weddellově moři. Vzhledem k tomu, že se udělala tma uprostřed polárního dne, museli z toho mít tučňáci předčasné Vánoce.

Měsíc v kruhu hvězd

My si na Vánoce budeme ještě muset chvíli počkat, a tak se pojďme podívat, co do té doby uvidíme na obloze od nás. Dorůstající Měsíc způsobí, že hvězdy moc vidět nebudou – budou přesvětleny světlem měsíčního kotouče. První čtvrt nastává 11. prosince ve 2:35 SEČ, úplněk pak 19. prosince v 5:35 SEČ.
Cestou k úplňku se Měsíc 16. prosince ocitne v souhvězdí Býka, poblíž jasné oranžové hvězdy Aldebaran a hvězdokupy Plejády. Našim očím zůstane skryta trpasličí planeta Ceres, která je nepozorovatelná prostým okem a planeta Uran, která je na tom z hlediska pozorovatelnosti očima podobně. Protože jsou ale Ceres i Uran blízko své nejvyšší jasnosti (+7,3 resp. +5,8 mag), bude možné je i vedle jasného Měsíce najít dalekohledem.

Den před tím, než Měsíc dosáhne úplňku, ocitne se nejdále od Země, a to 406 328 km. Přestože bulvární povahy budou možná hovořit o „mikroúplňku“, což je podobně umělá a podobně nesmyslná konstrukce, jako „superúplněk“, bude Měsíc tak jasný, že jeho světlo rozptýlené ve vzduchu pohltí většinu hvězd. Zůstanou jen ty nejjasnější, které okolo úplňku na obloze vytvoří obří kruh. Na předchozí i následující ilustraci jsou z estetických důvodů ponechány všechny hvězdy, které bychom v dané části oblohy viděli, kdyby na ní Měsíc nebyl. (Kdo tady má co mluvit o bulvárních povahách, že?)

Současně je tu řeč o posledním podzimním úplňku letošního roku, protože 21. prosince 2021 v 16:59 začne astronomická zima.

Leonard

Do Vánoc se toho na obloze už moc nestane. Tedy až na tu kometu. Objevil ji astronom Greg Leonard na observatoři Mount Lemon už 3. ledna letošního roku. Byla to vůbec první letos objevená kometa, a proto nese označení C/2021 A1 (Leonard).

Kometa je momentálně pozorovatelná jen dalekohledem a pokud její jasnost vydrží stoupat podle optimistické křivky, dotáhne to až k pozorovatelnosti triedrem. Na viditelnost očima můžeme prakticky zapomenout, i když ti nejvíce nadržení fantastové mezi astronomy doufají ve zjasnění až ke druhé hvězdné velikosti, čímž by se kometa Leonard podobala kometě Neowise, kterou si mnozí ještě pamatujeme z roku 2020. To jsou ale spíš jen hodně divoké sny.

C/2021 A1 (Leonard) se právě teď nachází na ranní obloze, řítí se od jasné hvězdy Arcturus v souhvězdí Pastýře přes Hada kolmo dolů k obzoru a mizí z našeho dohledu. Ve druhé polovině prosince se bude plížit nízko nad jihozápadním obzorem „pod“ trojicí planet. Bude lépe pozorovatelná z jižní polokoule.

Dne 12. prosince proletí okolo Země ve vzdálenosti 35 milionů kilometrů a přísluním projde 3. ledna 2022 (přesně rok po objevu!!) ve vzdálenosti 90 milionů kilometrů od Slunce. Stane se příkladnou ilustrací toho, že nejjasnější kometa roku nemusí vůbec být jasná.

Dění ve vesmíru v prosinci 2021

Konečně Vánoce

Mezititulek je míněn jen trochu ironicky. Když byl projekt kosmického teleskopu budoucí generace v roce 1998 poprvé představen, ještě pod názvem NGST (Next Generation Space Telescope), měl už dnešní podobu a s jeho startem se počítalo v roce 2007! Naposledy jsem sliboval jeho start na konci října, aby se dva dny po zveřejnění mého topocenrického pohledu na říjnovou oblohu datum startu posunulo na „nejdříve 18. prosince.“ Teď platí, že JWST, tedy kosmický teleskop Jamese Webba, který představuje mezinárodní partnerství mezi americkou NASA, evropskou ESA a Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA), má odstartovat 22. prosince 2021. Pro astronomy to budou ty největší Vánoce všech dob.

Konečně léto?

Pro uklidnění po tom vánočním vzrušení mám na závěr ještě jedno setkání Měsíce s planetou – na ranní oblohu se vrací Mars. A zrovna v blízkosti hvězdy Antares, která se Marsu natolik podobá, že podle něj vlastně dostala i jméno (ve verzi Ares – Antares, podle vzoru Arktida – Antarktida). Porovnejte sami. Na Silvestra bude poblíž ještě tenký srpek Měsíce couvajícího do novu, který nastane 2. ledna 2022. Přestože, jak jsem psal výše, teprve nedávno začala astronomická zima, může nás, kteří od konce srpna netrpělivě čekáme na červenec, hřát skutečnost, že Antares je nejjasnější hvězdou letního souhvězdí Štíra. A když jsou vidět letní hvězdy, bude jistě léto co nevidět zpátky.

Přeji Vám, milí čtenáři, klidné Vánoce a úspěšný start do nového roku.