Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

V první polovině února zahlédneme Jupiter na večerní obloze nizoučko nad jihozápadním obzorem, ale pak se ztratí zcela. Na ranní obloze opisuje oblouk nad jihovýchodním obzorem Merkur, ale také ten z oblohy brzy zmizí. Saturn byl 4. února v konjunkci se Sluncem, a proto jej na obloze nemůžeme vidět vůbec.

Dění ve vesmíru v únoru 2022

Poté, co se Jupiter po anglicku vytratil, je večerní obloha zcela bez planet. Najdeme na ní jen tu nejbližší a nejmenší z trpasličích planet. Ceres se prodírá souhvězdím Býka, které je teď v závěru zimy pozorovatelné v první polovině noci a po setmění je najdeme vysoko nad jihem. 11. února se Ceres hodinu po půlnoci ocitne v konjunkci s Alcyone, nejjasnější hvězdou z Plejád neboli Kuřátek. Žádná trpasličí planeta není vidět prostým okem, ale Ceres je po opozici z loňského listopadu stále ještě relativně jasná – má +8,4 mag a stačí na ni větší triedr, takže pozorovatelná by měla být. Jen jde o to poznat, který puntík je v zorném poli navíc.

Situaci ovšem poněkud komplikuje Měsíc. Ten byl hned 1. února 2022 v 6:46 SEČ v novu a 8. února se ve 14:50 SEČ ocitl v první čtvrti. V noci z 10. na 11. únor, kdy bude Ceres úhlově nejblíže k Plejádám, bude dorůstající Měsíc jen nedaleko – právě v souhvězdí Býka. Trpasličí planeta Ceres se ale pohybuje mezi hvězdami pomalu, takže v blízkosti Plejád ji bude možné vyhledat i v následujících nocích.

Jitřenka v největším lesku

Planeta Venuše je pozorovatelná v ranních hodinách nad jihovýchodním obzorem společně s Marsem a je výraznou Jitřenkou – 12. února dosahuje maximální jasnosti -4,6 mag. Pohybuje se souhvězdím Střelce, ale hvězdy na světlé ranní obloze v okolí Venuše neuvidíme. Zato bychom mohli nají Mars, který je 16. února s Venuší v konjunkci. Zářivé chvíle rudé planety přijdou v závěru roku 2022, zatím je výrazně slabší než Venuše a je také níž nad obzorem, více než 6° jižně od Venuše.

Zajímavostí může být podzimní rovnodennost na severní polokouli Marsu, která nastává 24. února. Z našeho topocentrického pohledu na vesmír ze středu Evropy to nic neznamená, pro sondy, které pracují na povrchu či oběžné dráze okolo Marsu (a jejich operátory) to ale důležité je.

Na konci února se pak s planetami na ranní obloze setká tenký srpek couvajícího Měsíce. Ten je v době nejtěsnějšího setkání Venuše s Marsem v úplňku (16. února v 17:56), poté se 23. února ve 23:32 SEČ ocitne v poslední čtvrti a na konci února se blíží do novu, který nastane ale až v březnu.

První Američan na oběžné dráze

Na den 20. 2. 2022 připadá 60. výročí uskutečnění prvního orbitálního letu kosmické lodi, na jejíž palubě byl Američan. John Glenn v lodi Friendship 7 třikrát obletěl Zemi. Celá jeho mise trvala 4 hodiny 55 minut a 23 sekund. Sám Glenn byl překvapen, když se mu dostalo velkých ovací. Byl oslavován jako národní hrdina, přestože už před ním absolvovali lety do vesmíru jiní dva američtí astronauti – Alan Shepard (5. 5. 1961) a Virgil Grissom (21. 7. 1961). Ti však učinili pouhé balistické skoky v délce trvání 16 minut. Jejich lodi Mercury pojmenované Freedom 7 a Liberty Bell 7 vynášela do vesmíru slabší raketa Redstone, zatímco Glennovu loď na oběžnou dráhu dopravila raketa Atlas.

Sami Američané cítili, že teprve oblet okolo Země po oběžné dráze je tím pravým vesmírným letem, a proto dlouhá léta považovali Johna Glenna za prvního amerického astronauta. Dnes, s odstupem šesti dekád, je už častěji jako první americký astronaut uváděn Alan Shepard.

Zatímco Alan Shepard ještě v roce 1971 přistál na Měsíci jako velitel posádky mise Apolla 14, John Glenn odešel od NASA už v roce 1964, aby vzápětí úspěšně kandidoval do Senátu USA. Do vesmíru se pak vrátil v říjnu roku 1998 v raketoplánu Discovery ve věku 77 let. Formálně nebyl při svém druhém vesmírném letu astronautem NASA. Byl „letovým specialistou“ a smyslem jeho pobytu ve stavu beztíže byla medicínská pozorování – sám senátor Glenn navrhl jako vědecký cíl mise zkoumání vlivu beztíže na lidský organismus, protože jeho důsledky, jako jsou řídnutí kostí, ztráta svalové hmoty a krevní plazmy, jsou podobné projevům stárnutí lidského organismu. A sebe pak John Glenn prosadil jako unikátní objekt zkoumání – žádný jiný člověk na planetě Zemi tehdy nemohl nabídnout větší věkové rozpětí mezi dvěma lety do vesmíru.

Nejsmutnější byl osud třetího jmenovaného muže. S Virgilem Grissomem se počítalo jako s prvním astronautem, který se dotkne povrchu Měsíce. Zahynul však při tragickém požáru lodi Apollo při pozemních zkouškách. Smutné 55. výročí požáru lodi, tehdy ještě pracovně označované AS-204, připadá na 27. ledna, do vesmíru se loď pod označením Apollo 1 měla dostat 21. února 1967.

Jarní hitparáda na obzoru

Abychom únor nekončili smutně (což je vzhledem k tomu, jak smutný měsíc to je sám o sobě, téměř nemožné), vraťme se k planetám. Ty budou vidět na ranní obloze ještě řadu měsíců a během jara se tam budou „množit“ a předvádět zajímavá seskupení. Pokud se také nemůžete dočkat, najdete podrobnosti v přehledu dění na obloze pro rok 2022 na serveru astro.cz (Některé pasáže tohoto blogu jako by tomu přehledu z oka vypadly :-D)

Hlavně v dubnu a květnu to bude na obloze doslova hitparáda planet. Jen to bude kvůli zkracujícím se nocím představení pro ranní ptáčata. V dubnu okolo páté a v květnu kolem čtvrté hodiny. Ještě ke všemu letního času, takže vlastně ve tři… Já jsem varoval, že v únoru nejde neskončit smutně. Tak aspoň veselý podpis: Jan Veselý