Trpaslík číslo 1

Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.

Večerní planety

Večer je nyní krátce k vidění Venuše a o něco delší dobu Jupiter se Saturnem. Venuše je velmi nízko nad obzorem, takže je sice na soumrakové obloze po Měsíci nejjasnější, ale není tak výraznou Večernicí, jak bychom si představovali, zvlášť v porovnání s nedalekým Jupiterem. Ten je výš nad obzorem a je stále ještě mimořádně jasný. Mezi Venuší a Jupiterem najdeme na obloze ještě planetu Saturn.

Dorůstající Měsíc se po novu, který nastává 4. listopadu ve 22:14 SEČ, přiblíží k Venuši 8. listopadu okolo šesté hodiny ráno. Protože je Venuše na obloze viditelná večer, o nejtěsnější přiblížení přijdeme. Venuše při něm bude při pohledu od nás dokonce pod obzorem. Ale ve večerních hodinách během následujících dní uvidíme pěknou skupinku tří planet s postupně dorůstajícím Měsícem:

Večer 10. listopadu se Měsíc přiblíží k Saturnu, následujícího dne odpoledne, tedy 11. listopadu ve 13:46 SEČ, nastává první čtvrt a téhož večera pak uvidíme Měsíc u Jupiteru.

Viditelný – neviditelný Uran

V dalších dnech pak ještě Měsíc projde kolem Uranu a Neptunu, ale tyto planety jsou očima nepozorovatelné. Nejprve se Měsíc 14. listopadu v 0 h SEČ (o půlnoci ze 13. na 14. listopad) přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 4,3° (což je dost daleko), a poté 18. listopadu v 5 h SEČ k Uranu. To bude mnohem blíž (1,8°), ale protože se Měsíc blíží do úplňku, který nastane 19. listopadu v 9:57 SEČ, Uran v jeho záři zanikne.

Přesto je v letošním roce listopad pro pozorování Uranu nejpříznivějším měsícem. Už 5. listopadu se Uran ocitá na obloze naproti Slunci – v tzv. opozici. A protože je Uran při opozici nejblíže Zemi, konkrétně letos pouhé 2 miliardy a 803 milionů kilometrů, dosahuje zároveň nejvyšší jasnosti. Dokonce takové jasnosti (+5,6 mag), že by přece jen (v rozporu s mým tvrzením v předchozím odstavci) mohl být vidět prostým okem. Chce to ale dokonale čistou oblohu bez světelného znečištění. Protože v listopadu trpíme inverzemi, není šance moc veliká, ale při troše snahy…

Doporučoval bych najít Uran nejdříve triedrem a pak zkusit, je-li také k vidění očima. A pokud možno jindy, než okolo úplňku – tedy nejlépe na začátku nebo na konci listopadu. Uran najdeme v souhvězdí Berana.

Zatmění Měsíce

Když už byla řeč o úplňku, je třeba zmínit, že při tom listopadovém nastane částečné zatmění Měsíce. Jak je vidět na následujícím schématu, jehož autorem je Fred Espenak, chybět bude jen malý kousíček k zatmění úplnému. Na druhou stranu, my máme dvojnásobnou smůlu, protože si musíme nechat zajít chuť nejen na úplné zatmění, ale i na to částečné. Od nás bude pozorovatelná jen polostínová fáze zatmění a tu na měsíčním disku zaznamenají jen zkušení pozorovatelé nebo fotografické přístroje.

Na nejbližší alespoň částečné zatmění Měsíce si musíme počkat do května příštího roku, úplné zatmění Měsíce pozorovatelné od nás můžu slíbit až na září 2025.

První „bejvalka“ zůstává jedničkou

Když už tu byla řeč o opozici Uranu se Sluncem, neměla by být zamlčena ani opozice trpasličí planety Ceres. Ta se nachází v souhvězdí Býka a hned 3. listopadu prochází v opravdu těsné blízkosti (jen zdánlivě na obloze, samozřejmě) hvězdy Aldebaran, která je v Býku nejjasnější.

Ceres se k Aldebaranu přiblíží na 0,12° – ve srovnatelné úhlové vzdálenosti byly planety Jupiter a Saturn při velké konjunkci v prosinci 2020. Jistě si mnozí čtenáři vzpomenou, že se tenkrát mluvilo o hvězdě betlémské. Výhodou je i to, že Býk je na obloze po celou noc, protože Slunce v listopadu dlí právě naproti, v souhvězdí Vah. Podmínky na pozorování konjunkce trpasličí planety Ceres a Aldebaranu jsou tedy ideální.

Zmíněná opozice Cerery se Sluncem nastává 27. listopadu okolo páté hodiny ranní. Slunci i Zemi nejbližší trpasličí planeta při ní dosáhne jasnosti +7,0 mag. Bude tedy výrazně slabší než Aldebaran (+0,9 mag) a než ostatní hvězdy v okolí, protože v pozadí za ní se nachází otevřená hvězdokupa Hyády. Bude dokonce nepozorovatelná prostýma očima, ale dalekohledem se nám Ceres podaří snadno nalézt.

Dění na obloze a ve vesmíru v listopadu 2021

Trpasličí planetou se Ceres stala v roce 2006 společně s Plutem a třemi dalšími tělesy, jež ovšem všechna obíhají až za Neptunem. Do té doby byla asteroidem, a to s číslem 1, protože Ceres byla prvním tělesem, jež astronomové objevili (konkrétně Giuseppe Piazzi v roce 1801) v mezeře mezi Marsem a Jupiterem.

V době objevu Cerery jsme ale vůbec netušili, že se ve stejném prostoru nachází obrovské množství malých těles, jemuž budeme jednou říkat pás asteroidů. Takže Ceres byla původně planetou. A vydržela jí být celé půlstoletí. Teprve v polovině 19. století se vyjasnilo, že těles mezi Marsem a Jupiterem je „neurekom“, a bylo pro ně přijato označení asteroidy, které prakticky už od objevu Cerery prosazoval William Herschel, objevitel Uranu (1781), o kterém je řeč výše.  A tehdy se začalo se s číslováním. Ceres dostala zmíněnou jedničku. Ta jí zůstala i po vytvoření kategorie trpasličích planet. Dnes se tedy Ceres může pyšnit hned trojí identitou. Je to „bývalá planeta“, zároveň trpasličí planeta a současně asteroid s číslem 1. Kdo z nás to má, dámy a pánové, že?

Do výčtu listopadových úkazů už patří jen údaj o tom, že poslední čtvrt Měsíce nastává 27. listopadu ve 13:27 SEČ, tedy ve stejný den, kdy se Ceres ocitá v opozici. A přání mnoha jasných nocí s oblohou nezasaženou inverzí a nízkou oblačností. A také přání mnoha splněných přání, ale o tom až v topocentrickém pohledu na vesmír v prosinci 2021.