To by mě opravdu zajímalo, co v mých článcích je nejasné. Většinou píši články pro mládež tak, aby o fyzice přemýšleli a tím si rozšiřovali obzor poznání. Tady je zvykem, že se s kapacitami nediskutuje a to je špatné. To, že je někdo nositelem Nobelové ceny, ještě neznamená, že má patent na rozum a nemůže se zmýlit. Teorie může psát každý, pokud nejsou v rozporu s fyzikálními zákony, v praxi ověřenými.

To, že Jupiter má ledovo-kamenné jádro jste objevil jak? Se stoupajícím tlakem, stoupá i teplota plynu, takže proto nejde dosáhnout dna na Jupiteru a každá sonda byla zničena nejen tlakem, ale i teplem i když klesala malou rychlostí. Gravitace nabalí plyn až tehdy, dosáhne-li určité hodnoty, tedy je závislá na hmotnosti tělesa a samozřejmě musí být plyn k dispozici.

Nekde nize pisete neco jineho - viz Vase planety atd. Trochu si to ujasnete sam pro sebe, krome toho, ze plyn a dokonce pod vetsim tlakem nez pozemskym, udrzi mesic mensi nez Merkur. Kdo se v tom "konglomeratu myslenek" ma vyznat a mozna jste ani nepostrehl, ze pocitacove simulace Vam skutecne neco davaji za pravdu, ale je v tom i led, ktery ma samozrejme jine vlastnosti nez ten, ktery znate ze zamrzleho rybniku a mnoho dalsiho. ))))

Planety.

Již na obecné škole se děti učí, že naše sluneční soustava má 9 planet, vlastně jen 8, protože Pluto byl degradován na planetku. Čtyři planety jsou pevné a čtyři jsou plynné. Je takové tvrzení pravdivé? Já si osobně myslím, že není. Pevné planety vznikají tak, že pomocí gravitace, se prach a malé částečky shlukují do stále větších a větších útvarů. Mohou takto vznikat planety plynné? Samozřejmě nemohou, protože gravitace mezi atomy plynu je tak malá, že je neudrží u sebe. Ani asteroidy nebo měsíce neudrží vlastní atmosféru. Merkur je rovněž bez atmosféry. Teprve Mars má dostatečnou hmotnost, aby gravitační přitlačností , udržel slabou atmosféru. U Venuše a naši zeměkoule je to jasné. Dospěl jsem k závěru, že Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jsou rovněž pevné planety, s tak silnou gravitací, že udrží velké množství plynu. Každá planeta začala jako pevná a s přibývající hmotností získávala plynnou atmosféru. Podobný proces probíhal i na slunci.

Při dostatečném množství plynu a hustotě sama gravitace stačí, aby se plyn zhroutil do kompaktního tělesa - u Slunce a hvězd tomu na začátku pomáhají tlakové vlny, které se v důsledku různých událostí šíří oblakem plynu. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun mají ledovo-kamenná jádra, ale není to tak, že by nejdříve vznikly kamenné planety a teprve potom se na ně nabalil plyn. Když se překročí určitá hranice, gravitace na vznikající těleso nabalí prakticky všechen plyn, který je v okolí k dispozici. Nejen pevná látka, ale i plyn se podílí na tom, že se gravitací těleso drží pohromadě. Plynné planety vznikly už asi za 10 milionů roků, kamenným planetám trval akrece a následná vnitřní diferenciace 10x déle.