Letní Makedonie a Bulharsko - 5. díl: Srdce Makedonie
Stobi. Tak se jmenuje největší antické naleziště v Makedonii. Jde o rozsáhlý komplex v blízkosti páteřní dálnice, který díky jeho 25 000 metrům čtverečních můžete objevovat celé hodiny. Můžete tu chodit po dva tisíce let starých bulvárech úplně sami, obdivovat obnažené mozaiky nebo procházet budovami a představovat si, jak mohly tenkrát vypadat.
Přesto tu příliš mnoho času nestrávíme. Spíše se chceme zchladit a na to se jeví jako vhodná volba nejvýše položené město Makedonie, kterým je Kruševo.
Kruševo leží v příkrém svahu zhruba 1250 metrů nad mořem. Cesta k němu je de facto slepá - ač to tak z některých map nevypadá, nádherná silnice vedoucí dále z Kruševa severozápadním směrem u jedné samoty zčistajasna skončí a je třeba se vrátit mnoho kilometrů zpět buď až zpátky do Kruševa nebo využít jedné menší cesty jižním směrem.
Kruševo má v makedonských dějinách velmi významnou roli. V srpnu 1903 tu propuklo Ilidenské povstání proti osmanské nadvládě. Vzpoura pod vedením nově vzniknuvší Kruševské republiky se rozšířila rychle na území od Černého moře až po Ohrid. Osmanská říše vzpouru rychle potlačila, nicméně revolta se rychle šířila a povstání propukala i v Kosovu nebo Soluni. Ač bylo povstání potlačeno, stalo se předehrou k Balkánským válkám, které v příštích letech postupně vytlačily Turky z téměř celého Balkánu.
Makedonci Ilindenské povstání vnímají jako počátek své moderní státnosti a jejich představitele považují za národní hrdiny, ač zásadní roli v povstání hráli Bulhaři. Ilindenské povstání dnes připomíná především brutalistický pomník ze 70. let na vrcholu nad městem.
Podobně jako na jiných místech Makedonie, ani toto není úplně turistický tahák. V době naší návštěvy tu probíhala rekonstrukce a jediný na koho jsem v památníku narazil, byl řemeslník, který si tu dával oraz na zemi.
Naše další kroky vedou do Manastiru sv. Jovan Bigorski. Klášter z 11. století je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Makedonii. Klášter by za komunistické nadvlády uzavřen, nicméně v 90. letech byl důkladně zrenovován.
Nadto klášter je v nádherném údolí. Obklopený pohořím při hranici Makedonie s Albánií.
Den končí na vrcholcích hor Národního parku Mavrovo. Na jeho okraji leží Mavrovské jezero v nadmořské výšce 1200 metrů nad mořem. My míříme do vesnice Galičnik, ke které je potřeba projet napříč celý národní park.
Cesta je tu vskutku impozantní. Na 20 kilometrové trase je třeba se nejprve vyškrábat až do výšky 1750 metrů nad mořem a pak postupně klesat ke Galičníku, kde silnice končí a dál vede jen stezka pro pěší.
Několikrát u toho potkáváme obrovská stáda ovcí.
Den končí v Hotelu Neda na samém konci vesnice. Není pěkný ani úplně levný, ale těží z toho, že má naprosto exkluzivní polohu. Potkáváme tu dvojici, se kterou se dáváme anglicky do řeči. Doporučují nám Stobi, nejen vykopávky ale i stejnojmenné víno. Zadívám se přes verandu a vidím bílou dodávku s českou SPZ a rovnou se ptám česky, odkud jsou. O Čechy není nouze nikde.
Z hotelu Nada budeme ráno vyrážet na poslední část cesty. Do kvazialbánského Tetova a do Skopje. O tom příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 8. díl: Do Bogoty za jídlem
Kulinářská Bogota má vše. Komorní podniky, i obrovskou čtyřpatrovou restauraci, zapadlé bistro s exotickým masem i místo, kam zajít na fermentovanou kukuřici.
Jan Vaverka
Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce
Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 140
- Celková karma 14,54
- Průměrná čtenost 634x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.