Baskicko – 19. díl: Bilbo, část 2. aneb nejen Guggenheimovo muzeum
Centrum města se dělí v zásadě na dvě části - pravý a levý břeh. Levý břeh je především moderní zástavbou, která vznikala od konce 19. století. Jde o kulturní a obchodní centrum města, které se rozpíná radiálně od centrálního náměstí Plaza Moyua.
Na severozápadní, zelené straně centra, poblíž řeky, najdete půvabný Dona Casilda de Iturrizar Park. V jeho sousedství naleznete hned několik zajímavých míst. Jedním z nich je Museo de Bellas Artes, kde je k vidění umění od středověku až do současnosti. Hlavními taháky sbírky jsou Goya, El Greco nebo Francis Bacon. Pár desítek metrů od muzea je Torre Iberdrola, která je se svými 145 metry jednou z dominant města. Bohužel není veřejnosti přístupná, o čemž jsem se šel osobně přesvědčit.
Na západním břehu najdete také téměř všechny galerie, paláce, divadla a veřejné instituce. V týdnu je v centru rušno, ale o víkendu je to tu jak dělané na bezcílné bloudění. Pokud ovšem není před fotbalovým zápasem.
Fotbalový stadión se nachází na západní straně centra. To je samo o sobě poměrně neobvyklé, poněvadž fotbalové stadiony se většinou staví spíše na periferii. Nový San Memés, který pojme přes 53 tisíc diváků, byl postaven téměř na stejném místě, kde stál ten starý. Nachází se vedle řeky, na dojití ze zastávky metra a autobusového nádraží. Vstupenky jsou v prodeji neustále, ale ty levné, které začínají zhruba na 30 eurech, se uvolňují zhruba den až dva před zápasem.
Pravý břeh snad ani odlišnější být nemůže. Po téměř celé délce se zvedá strmý svah, který je zastavěn až vysoko nad řekou. Čtvrtě jako Uribarri nebo Zurabaranbarri jsou obestavěny až 15 patrovými domy, které jsou mnohdy na jedné straně o tři patra vyšší než na druhé (viz fotka níže).
Proto vás ani tak nepřekvapí, že eskalátory, výtahy a lanové dráhy, jsou tu běžným venkovním dopravní prostředkem, nebo že vstup do metra je z jedné strany v úrovni ulice, zatímco z druhé strany jede eskalátor (nebo výtah) 30 metrů pod zem.
Pod těmito kopci se tísní staré město (baskicky Zazpikaleak) s historickou zástavbou. Jde o klasické úzké uličky, vycházející radiálně od katedrály. Ta není až tak výjimečná, na regionální poměry, a z důvodu stísněné zástavby není ani fotogenická (koneckonců jako většina starého města), nicméně za návštěvu stojí (chcete-li se vyhnout vstupnému, které činí 3 eura, můžete ji navštívit před nebo při mši).
Druhým centrem starého města je Plaza Nueva z 19. století, obsypaná pintxos bary. Zde se odehrávají trhy a festivalové veselice. V blízkosti náměstí se pak nachází Euskal Museoa - muzeum baskické archeologie. Pro někoho ovšem více než sbírka bude zajímavá samotná budova ze 17. století.
Staré město je bez automobilové dopravy. Podobně tomu je i v případě nábřeží táhnoucího se od starého města ke Guggenheimovu muzeu. Po cestě máte 2 mosty jen pro pěší (Puente Zabizuri a Puente Pedro Arrupe) a gigantický Puente la Salve, zmíněný minule.
Ještě se pozastavím u Monte Artxanda, pod níž vede zpoplatněný tunel napojený na Puente la Salve. Se svými 250 metry ční vysoko nad městem a je spojena s centrem lanovou kolejovou dráhou zprovozněnou v roce 1915. Z vrcholu máte výhled jak na centrum města, tak na ostatní světové strany - na sever směrem k moři a na východ směrem k Deriu, v jehož sousedství je letiště. Lanové dráhy využívají mnozí dojíždějící, kteří se chtějí vyhnout komplikovanému parkovaní v centru.
Z lokalit za hranicí města stojí za návštěvu rozhodně Biskajský most (baskicky Bizkaia Zubia). Tento největší a nejstarší gondolový most je v provozu od roku 1893 a spojuje při ústí řeky Nervion města Portugalete a Las Arenas. Trochu dále za městem je Gorlizeko Itsasargia s majákem - ideální místo na pozorávní západu slunce.
Bilbo je centrem aglomerace Bilbo Handia, v níž žije bezmála milion obyvatel (téměř 50% obyvatel Baskické autonomní oblasti). Aglomerace je propojená třemi linkami metra a dalšími dvěma linkami příměstských vlaků, kterými se dostanete až do Donostie, resp. do Bermea.
Bilbo je na baskické poměry drahá lokalita, což se projevuje i v cenách ubytování a stravování. Z ubytování mám zkušenosti s kempem Sopelana, který se nachází na dojítí od metra a s Pil Pil Hostelem. Oba jsou levné (hostel zhruba 15 euro na osobu, kemp o něco levnější) a více než slušné na svoji cenu.
V centru je několik lokalit se zvýšenou koncentrací barů a restaurací, například na Ledesma Musikariaren Kalea. Zatímco jinde v centru je realtivně poklid, tady je o pátečním a sobotní večeru hlava na hlavě. Krom klasických barů tu najdete i specializované bary, například El Puertito, kde dostanete ústřice (za 3 eura kus). Na ústřice si ale dejte pozor. Ne každém sednou. A pokud vám zrovna nesednou, čekají vás perné chvíle.
Stravovacích zařízení bych mohl doporučit více. Moje největší srdcovka je Basquery poblíž Plaza Circular. Mají tu své vlastní, a dobré, pivo a jsou specializovaní na místní produkty. Jde o jakýsi hybrid mezi restaurací, pivnicí a specializovaným obchodem, přitom ve všech třech režimech fungují velmi dobře.
Bilbo bylo mým domovem po téměř 3 měsíce a ze srovnání s Vitorii-Gasteiz a Zaldibarem (vesnici poblíž Duranga), ve kterých jsem v každém žil 1 a půl měsíce, mi vychází nejlépe. Musíte sice skousknout, že tu téměř neustále prší, někdy třeba 14 dní v kuse nevidíte slunce, nicméně kvalita života je tu nadstandardní, infrastruktura velmi dobrá a to platí nejen ve sronání s Baskickem, tak i v rámci celého Španělska.
Jan Vaverka
Kolumbie - 7. díl: Bogota v jedné fotce
Předešlý blog ukázal Bogotu z různých stran. Co si z toho vzít? Jak jí porozumět? Zkusím na to jít i trochu jinak.
Jan Vaverka
Kolumbie - 6. díl: Poznáváme Bogotu
To takhle jednou v Bogotě.. Tak může začínat spousta našich historek. Ale vážně. Bogota je plná silných příběhů. Jak těch z historie, tak těch co tu napíšete. Začneme od zlata.
Jan Vaverka
Kolumbie - 5. díl: Zpátky do Bogoty
Noční let z Bolívie a pak tak trochu jako bezdomovci v Bogotě, než nás vezmou na milost v hostelu. Plán na první den nemáme, o to zajímavější zážitky nám spontánní přístup nabídne.
Jan Vaverka
Bolívie - 10. díl: La Paz jako kulinářská destinace
Bolivijské pivo, bolivijské víno. Lama na prudko i lama v tortile. Ryby i polévky. Jednohubky i dezerty. La Paz má všechno.
Jan Vaverka
Bolívie - 9. díl: Observatoř Chacaltaya
Kdysi nejvýše položené lyžařské středisko na světě a vedle něj atmosférická observatoř. Jak se sem dostat?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká
Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...
Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert
Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...
V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda je čtyřicet milionů korun
V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...
Soud v Haagu začal řešit Gazu. Genocida dosáhla strašlivé úrovně, zaznělo
Genocida, kterou Izrael páchá v Pásmu Gazy, dosáhla strašlivé úrovně, prohlásil zástupce...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 139
- Celková karma 14,52
- Průměrná čtenost 639x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.