Baskicko – 16. díl: Baskické pobřeží

Ráj surfařů, dlouhé pláže, vysoké skály, malebné zátoky i scenérie ze Hry o trůny. To je baskické pobřeží.

Baskické pobřeží, známé taky jako Costa Vasca, je drsné a členité. Na délce 176 kilometrů jej omývá povětšinou studený Atlantik, který i v těch nejparnějších letních dnech má sotva 20 stupňů. Rozdíl mezi přílivem a odlivem tu nezřídka přesahuje 4 metry, proto i v Bilbu, které je od moře 15 kilometrů, jsou vidět denní výkyvy hladiny moře. Ale pěkně popořádku, začneme ve směru od Donostie, které jsem se věnoval posledně.

Zarautz a Deba

Zarautz je surfařskou lokalitou číslo jedna. V Baskicku sice najdete i lepší vlny například v Mundace, nicméně Zarautz je letoviskem v pravém slova smyslu - má dvoukilometrovou pláž, promenádu s palmami i fajnový kemp na skále nad pláží.

Deba je jiná. Je to komorní městečko pří ústí stejnojmenné řeky. Podmínky pro surfování jsou tu podobné ne-li lepší než v Zarautz. Deba je ale na rozdíl od vyjuchaného Zarautz mnohem poklidnější. Navíc, pokud vám vyjde počasí, můžete tu vidět pěkný západ slunce

Obě maloměsta žijí hlavně v létě - mají tu letní byty lidé z okolních velkoměst. V zimě je atmosféra ospalá a počasí nestabilnější.

Lekeitio

Když se podíváte na Lekeitio přes satelit, uvidíte velkou hlubokou zátoku s pláží  sahající až ke skalisku uprostřed zátoky. Skálu spojuje se zbytkem zátoky chodník a jeden si až říká, k čemu tam je.

Tak pozor, tento pohled je více než zavádějící. Skalisko se při přílivu mění na osamocený ostrov. Příliv je tak vysoký, že i chodník mizí hluboko po hladinou. Měl jsem příležitost s tímto fenoménem zápolit na vlastní kůži a vězte, že chodník zmizí pod hladinou už dobré dvě hodiny před kulminací přílivu.

Nicméně kvaziostrov svatého Nicolase určitě za návštěvu stojí. Krom krásného výhledu tu uvidíte vykopávky ze středověku. Vykopávky budov, které patrně patřily ke kolonii nemocných leprou.

Samotné městečko se rozpíná kolem rybářského přístavu. Jeho hlavní atrakcí je pozdně gotický kostel z 15. století. Ten byl ale bohužel při mé návštěvě zavřený.

Elantxobe

Elantxobe připomíná Amalfi v jižní Itálii nebo vesnice v národním parku Cinque Terre (v severní Itálii). Jde o vesnici přitisknutou ke strmému svahu, kde se můžete potloukat strmými ulicemi s příležitostnými výhledy na zátoku s rybářským přístavem.

Jezdí se sem mimo jiné pozorovat divoké ptactvo. Byť jde o vesnici malebnou, jde tak trochu o zapadákov. Například restaurace je tu jen jedna a ta je dosti neobvyklá. Zaměřená je na burgery a má velkou prosklenou místnost na výhled v přístavu. Dostanete tu skvělý tuňákový burger za 8 euro a ještě si můžete půjčit dalekohled na pozorování ptactva.

Před restaurací je poněkud kuriózní točna autobusu - autobus se otáčí o 180 stupňů na rotující plošině. Nicméně nedoporučuji sem zajíždět autem, lepší je zanechat auto na menším parkovišti nad vesnicí, na které se dá odbočit ze sinice od města Gernika-Lumo

Urdaibai

Celým jménem Urdaibai Reserva de la Biosfera zahrnuje lokalitu kolem dlouhého zálivu mezi rybářskou osadou Mudaka a městěm Gernika-Lumo.

V tomto zálivu uvidíte rozdíly mezi přílivem a odlivem v tak masivním měřítku, jako nikde jinde. Záliv je obklopen bažinami se vzácnými druhy ptactva a plážemi, které jsou mezi surfaři považovány za nejlepší v Baskicku.

Sama Gernika (dnes napojená na sousední Lumo) je taky poměrně známým pojmem, i když úplně jiným způsobem. 26. dubna 1937 se stala na Frankův popud obětí náletu Luftwaffe. Fanco chtěl Basky vytrestat za vzpurnost a Gernika tak byla prakticky srovnána se zemí. Luftwaffe se naopak potřebovala “zacvičit” před blížící se válkou a výsledkem tak bylo 1654 civilních obětí.

San Juan de Gaztelugatxe

Ostrůvek, na němž se tyčí malá kaple, měl odjakživa strategickou pozici. I proto se mnohokrát v historii ocitl uprostřed válečné vřavy. Byť je o něm nejstarší zmínka už z 10. století, dnešní kaple byla postavena až v roce 1980 poté, co ta předchozí dva roky předtím vyhořela.

Panorama San Juan de Gaztelugatxe viděl snad každý. Fandové Game of Thrones hned poznají Dragonstone. Lokalita sice není až tak pompézní jako v seriálu, i tak je to ale pastva pro oči.

Na návštěvu si určitě vyhraďte alespoň 2 a půl hodiny. Cesta k pobřeží zabere půlhodinu a ostrov, na němž se kaple tyčí, má 80 metrů. Navíc je třeba brát ohled na to, že jde o populární lokalitu a při slunných víkendových dnech tu může být hlava na hlavě.

Další zajímavá místa

Bermeo je druhým největším rybářským přístavem Baskicka (největší je poněkud fádní Ondrarroa). Půvabná promenáda vybízí k procházkám, nicméně obdobně jako Lekeitio nemá Bermeo mnoho co nabídnout. Tedy pokud nechcete jít od restaurace k restauraci a ochutnávat pitxos.

Bakio oplývá kilometrovou otevřenou pláží. Díky blízkosti Mungie, jež má napojení na dálnici, se sem při dobrém počasí sjíždějí o víkendu lídé z Gran Bilbo, aby se tu slunili. I sem se sjíždějí surfaři, byť ne v takové míře.

Příště budu pokračovat na cestě k Bilbu.