Z práce rovnou do blázince
Není se tedy čemu divit, že hned po střední škole vyměnila bankovky a mince na hraní za ty skutečné a nastoupila do jedné pražské směnárny. Vydržela tam několik let, pak vystřídala pár podobných míst, aby zhruba před půl rokem zakotvila v jedné z mnoha kamenných poboček menší banky v českých rukou.
Juliiny platové podmínky nebyly nikterak oslňující, při nástupu dostala zhruba 15 000 korun čistého s příslibem, že po zkušební době může dostat až o 3 000 korun víc. To se však nestalo ani po pěti měsících.
Vše, co banka nedala Julii na penězích, jí bohatě vynahradila v pracovním zatížení. Juliina dávná záliba v manipulaci s hotovostí byla naplněna do sytosti. Mladá žena pracovala na pokladně, směňovala, přijímala, vyplácela a k tomu všemu měla za úkol vykonávat bankovní poradenství. Vedení banky bylo v konkurenčním prostředí celkem snaživé, vymyslelo celou řadu lákavých produktů, a tak o zákazníky nebyla nouze. Jinak řečeno, před Juliinou pokladnou byla imrvére fronta. Bodejť by nebyla, když ze tří plánovaných pozic pokladních/poradkyň na pobočce byly dlouhodobě obsazeny pouze dvě.
Aby toho nebylo málo, Julie obden na střídačku se svou kolegyní odvážela po práci hotovost do centra Prahy. Činila tak bez ochranky a s rizikem přepadení. Suma sumárum průměrně 13 hodin tvrdé práce denně, při níž nebylo radno dělat chyby. Julie tvrdila, že jí to nevadí. Byla svobodná a bezdětná a navíc, jak víme, pracovat s penězi ji bavilo už odmalička. K tomu všemu měla jedno drobné „postižení,“ byla nad míru pracovitá. „Však já to zvládnu,“ tvrdívala vždy s úsměvem.
Nicméně psychické a fyzické zdroje každého člověka jsou omezené, a tak trvalé přetěžování postupně skolilo i naši zdravou a silnou pětatřicetiletou ženu. Prvními varovnými signály organizmu, který se Julii snažil přimět ke zpomalení vražedného pracovního tempa, byly bolesti hlavy. Později se přidaly poruchy spánku, které jen urychlily její celkové vyčerpání. „Nemohu zvolnit, nemohu vypnout, nestíhala bych a vyhodili by mě,“ nutila Julie sama sebe dál a dál navzdory stupňujícím se problémům. A pak zákonitě přišlo celkové zhroucení.
Dnes jsou to čtyři týdny ode dne, kdy byla Julie převezena do psychiatrické léčebny. Její mamka tam za ní dennodenně chodí a říká, že teď už jsou z nejhoršího venku. Pokud to tak dobře půjde dál, tak za čtrnáct dní propustí Julii domů.
A jak to bude s Julií dál? Prognóza není jasná, každopádně ji čeká několik měsíců pracovní neschopnosti a poté s vysokou pravděpodobností částečný invalidní důchod. Není vyloučený ani plný, záleží na tom, nakolik se Juliin organizmus dokáže dát do pořádku.
PS: Příběh jsem popsal tak, jak mi ho dnes odvyprávěla Juliina matka, pouze jméno té mladé ženy jsem změnil. Závěrem přidala malé srovnání: „Moje kamarádka žije v pohraničí a pracuje na podobné pozici v Německu. Za polovinu práce dostává trojnásobnou mzdu.“
Jan Pražák
Zpověď zrakově postižené ženy
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.
Jan Pražák
Jak jsem somroval u supermarketu
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Jan Pražák
Mistryně světa ve skoku do řeči
Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.
Jan Pražák
Senior sokolík
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.
Jan Pražák
Nevlastní syn
„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu
Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...
Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu
Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...
Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála
Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
Pronájem bytu 3+1 s lodžií na ulici Stupkova v Olomouci
Stupkova, Olomouc - Nová Ulice
17 000 Kč/měsíc
- Počet článků 2145
- Celková karma 28,17
- Průměrná čtenost 1308x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.