Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem somroval u supermarketu

„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“

Takhle nějak u nás probíhá obvyklé sobotní ráno. Hned o páté mě kočky vytáhnou z postele a donutí, abych jim naplnil misky. Mají na to své fígle od hlasitého mňoukání až po skákání na dveře, na tuhle nekřesťanskou hodinu jsou zvyklé z pracovního týdne a na rozdíl od nás lidi víkendy nesvětí. Pak sice ještě zalezu, abych uspal pár odstavců, ale po sedmé už to vzdávám. Jsem holt kříženec skřivana a sovy, večer pozdě do pelechu, ráno brzy ven a tahle kombinace mně samotnému svou trvalou ospalotvorností leze občas na nervy.

Snídaně, kafe se Soňou, a pak hned na týdenní nákup, abych to měl za sebou. Někdy jezdí má drahá se mnou, aby mě ohlídala před pácháním nepravostí s proda... totiž pardon, chci říct, aby šoupla do košíku, co jí v krámě zrovna napadne, jindy mě vybaví seznamem.

Minulou sobotu jsem tedy jel sám, nakopnul našeho letitého ohnivého oře na čtyřech kolech a vzal do nedalekých Čelákovic. Šoupnu to na parkoviště a jako obvykle šáhnu do kastlíku mezi sedačkami, abych odtamtud vylovil pětikačku nebo desetikačku na vycvaknutí nákupního vozíku.

„Jak to, že tam nic není, proboha, vždyť jsem to sem před týdnem určitě vracel?“ Tážu se překvapeně sám sebe. Inu nevracel, asi jsem si tu minci automaticky šoupnul do drobněnky. „Jestlipak tam ještě je?“ Zadoufám. Samozřejmě není, v dobněnce je jen jedna padesátka, pak dvoukoruna a taky tři koruny. Zajímává kombinace, pajcka s obrázkem Prahy a „tre kronor“ mi navodí příjemnou vzpomínku, jak jsme nedávno v metropoli deklasovali Švédy v hokeji, a dvoukoruna s hrdým lvíčkem mou radost znásobí asociací, jak jsme ve finále udolali Švýcary dva nula. Jo, fajn, bylo sice super, když jsme hned v pondělí ráno pokřikovali v práci po chodbách „MISTŘI,“ ale teď jsem nahranej, protože si nemám čím vycvakout košík.

Pak nastane vzácná chvíle, osvítí mě duch svatý, vytáhnu tašky z kufru a popojdu ke krámu do prostoru zaparkovaných košíků. V dlani svírám dvoukačku se třemi kačkami s nadějí směnit tento skromný obnos za vytouženou pětikorunu, a přemítám, kdo by mi ji asi tak mohl poskytnout.

„Dobrý den, neměl byste pětikorunu, prosím vás, já si ji zapomněl vzít,“ oslovím šlachovitého opáleného staříka, nasedajícího na bicykl s batohem na zádech, plným nákupu. A otevřu dlaň s drobnými.

Stařík se na mě usměje, vzápětí posmutní a odpoví: „Dobrý den, nezlobte se, já mám jen žeton.“ Načež šlápne do pedálů a zmizí.

Stejnou fintu vzápětí zkouším na mladou maminku s malým dítětem. Než stačí zareagovat, ozve se její ratolest: „Mamí, mě štípla vosa, au, au, bééé!“ Maminka všeho nechá a jme se konejšit své dítko, že to nic není a že mu to doma hned ošetří.

„Dobrý den, neměla byste pětikorunu, prosím vás...“ oslovuji tedy na třetí pokus půvabnou, tak padesátiletou dámu.

Než stačím dokončit větu a otevřít dlaň s dvoukorunou a třemi korunami, paní se na mě útrpně podívá, skočí mi do řeči a sáhodlouze se rozhovoří: „Už vás chvilku pozoruju, jak tady žebráte o drobné. Na alkoholika nevypadáte a na bezdomovce taky ne. Určitě máte mizerný důchod, možná podporujete mladé a při dnešních cenách nevystačíte. Proboha, tohle mě jednou taky čeká, jestli se teda toho důchodu vůbec dožiju!“ Paní protočí oči v sloup, otevře peněženku, chvilku se v ní přehrabuje, pak vytáhne dvacetikorunu a dvě pětikoruny, a dodá: „Nate, víc vám dát nemůžu.“

Co teď? Už tak jsem se zdržel, ještě mám před sebou celý nákup a doma mě netrpělivě čeká manželka s už zase hladovými kočkami. Nemám čas na dlouhé vysvětlování, že má sice možná v lecčems pravdu, ale že s tím mým důchodcovstvím a žebrotou se mýlí. Tak jenom řeknu: „Děkuju, jste hodná, ale já jen potřebuju pětikačku na košík. A peníze jí vrátím, akorát toho bůra jí dám v drobných. Pokusím se o rychlý úsměv, vycvaknu košík a padám do krámu.

Tam už to jde ráz na ráz, pamětliv své nechuti ke krupičné kaši pečlivě studuju Sonin seznam, s lepými prodavačkami nepravosti nepáchám, jenom si od nich nechávám poradit, když je zas od minule něco jinde a já to nemůžu najít.

Pak vyjíždím před krám, ukládám nákup do auta a vracím košík. A cože to nevidím? Támhle o kousek dál stojí ta hodná starostlivá paní, která se smilovala a chtěla starému žebrákovi věnovat třicet korun. Úkosem se na mě podívá, trochu se zamračí a cosi řekne druhé dámě, se kterou tam zřejmě už delší dobu kleve... totiž hovoří. Jsou příliš daleko, než abych slyšel, o čem spolu mluví, ale asi to nic lichotivého nebude, možná si povídají o podvodnících a nevděčnících. Je mi to líto, napadá mě za nimi jít, vše jim vysvětlit a přidat pugét rudých růží pro každou. Možná by to ocenily, nevím, jenom jim krátce zvesela zamávám a raději jedu domů.

„No, konečně, už jsem ti chtěla volat, kde ses zapomněl,“ vítá mě doma ta má jediná. Zlobí se jen naoko, prozrazuje ji veselý podtón. Dávám jí pusu, vyprávím o své příhodě s drobnými, ona se směje a celou věc uzavírá: „Honzo, prosím tě, nakrm kočky a udělej lečo, já musím dožehlit prádlo.“

Autor: Jan Pražák | úterý 11.6.2024 14:34 | karma článku: 26,99 | přečteno: 874x
  • Další články autora

Jan Pražák

Zpověď zrakově postižené ženy

„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.

15.6.2024 v 7:07 | Karma: 33,59 | Přečteno: 1711x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Mistryně světa ve skoku do řeči

Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.

8.6.2024 v 7:07 | Karma: 23,94 | Přečteno: 1349x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Senior sokolík

„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.

5.6.2024 v 14:34 | Karma: 26,84 | Přečteno: 653x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Nevlastní syn

„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.

2.6.2024 v 7:07 | Karma: 35,56 | Přečteno: 2349x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak jsme s Maruškou odrovnali státního úředníka

„Nebude ti vadit, když ti řeknu něco hodně osobního, k čemu jsem se strašně dlouho odhodlávala a teprve nedávno rozhoupala?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku při jednom z našich posezení nad kávou a větrníkem.

30.5.2024 v 14:34 | Karma: 26,58 | Přečteno: 987x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Rusko chce vyvolat chaos, napětí i strach, říká k žhářství v Praze expert

17. června 2024

Při pokusu o teroristický útok v pražských autobusových garážích nehrála roli národnost útočníka,...

Cizinec svištěl po jihomoravské dálnici víc než dvoustovkou, přišel o řidičák

17. června 2024  11:53

Cifru, která bývá k vidění spíš na závodních okruzích, naměřili minulou neděli jihomoravští...

Kolotočáře soudí za zmlácení Ukrajinek. Nadávaly mi a byly opilé, odmítl vinu

17. června 2024  11:47

Před soudem stanul provozovatel kolotočů Zdeněk Holzknecht, který podle žalobkyně loni v srpnu...

V Polsku propustili z vazby tři ruské špiony, zmizeli neznámo kam

17. června 2024  11:22

Tři ruští špioni, které polský soud propustil z vazby, zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Není...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

  • Počet článků 2145
  • Celková karma 28,45
  • Průměrná čtenost 1309x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.