Souputníci životem
Následující myšlenky neberte jako tvrzení ve smyslu „mám pravdu, a kdo se mnou nesouhlasí, ten se hluboce mýlí.“ Jsou pouze součástí mé víry nebo možná, lépe řečeno, mých přání ohledně běhu tajemných procesů mezi nebem a zemí.
Podobně jako máme tady na zemi svou rodinu, přátele a známé, jsme také součástí celé skupiny spřízněných duší tam „na druhé straně“ za hranicí zdejšího života. Až naše hodiny tentokrát dotikají a my přeplujeme pomyslnou řeku, setkáme se s nimi tváří v tvář. Jsou na různých úrovních poznání, někteří se podobně jako my opakovaně odívají do zdejších pozemských těl, jiní už pokročili dál. Možná se vtělují na jiné světy, na nichž už není tolik protivenství a násilí jako zde, možná stále přebývají v nehmotných rovinách a pomáhají ostatním.
Jsou mezi nimi takoví, se kterými se opakovaně vydáváme na tento svět, jednou třeba jako rodič a potomek, jindy jako manželé, poté jen coby známí. Jednou jsou naše životy svázány pevným rodinným či vztahovým poutem, podruhé se třeba jen krátce protnou v náhodném setkání. Proč tak činíme? Proto, že je nám spolu prostě dobře, patříme k sobě a jsme si navzájem nápomocní.
Je tu však ještě druhý důvod souputnictví, poněkud složitější. Máme s tou či onou bytostí „nevyřízené účty.“ Ublížili jsme si, nedokázali odpustit. Ve chvíli setkání mezi životy nám spadnou klapky z očí a je nám jasné, že se potřebujeme usmířit. Znovu narodit, urovnat svůj spor, třeba několikrát za sebou, dokud se nám to nepodaří. Jinak bychom totiž nemohli postoupit nikam dál.
Katolíci nechť mi prominou, ale podobně jako lidé, též zvířecí duše procházejí řadou životů. Ivana ve svém článku píše, že se jí zhruba po roce vrátila kočičí bytost v novém vtělení. Okamžitě poznala interiér bytu a chovala se tak, jako by si jen na chvilku odskočila ven. Proč by to tak nemohlo být? Zvířata mají blíž k přírodě a možná oplývají schopnostmi, které jsme si my lidé postupně zastřeli technickou civilizací.
Už se vám stalo, že jste se s někým potkali a měli pocit, který by se dal vyjádřit slovy „tebe odněkud znám, určitě se nevidíme poprvé?“ Marně jste lovili v paměti a nedokázali najít patřičnou souvislost? S tímhle pocitem jsem se párkrát v životě též setkal. U lidí a navíc i u naší doposud poslední kočky Lindy. U ní mě dokonce napadlo, že při našem minulém setkání možná nebyla kočkou, ale člověkem. Anebo že bych já byl tehdy kocourem? Moc bych se tomu při svém vztahu ke kočkám nedivil.
Mnohá naše setkání a vztahy s ostatními nejsou náhodná, z nějakých důvodů jsme si je naplánovali před narozením. Nevíme proč, ale můžeme tušit, že jsou nás i pro ně důležité a potřebné. Záleží jenom na nás a na nich, jestli si nakonec tam za tou oponou života budeme moci říct: „Jó, bylo nám na té zemi spolu fajn, pojď, dáme si to ještě jednou.“ Nebo třeba: „Tak jsme to konečně zvládli a teď se společně můžeme vydat někam dál.“
Závěrem bych rád poděkoval Ivaně za námět a uvedl odkaz na její článek: Vítej zpět, Kočichu
Jan Pražák
Zpověď zrakově postižené ženy
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.
Jan Pražák
Jak jsem somroval u supermarketu
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Jan Pražák
Mistryně světa ve skoku do řeči
Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.
Jan Pražák
Senior sokolík
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.
Jan Pražák
Nevlastní syn
„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu
Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...
Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu
Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...
Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála
Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 2145
- Celková karma 28,17
- Průměrná čtenost 1308x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.