Žijeme v divné době. Slova, která vyjadřují pozitivní hodnoty, získala hořkou pachuť a jejich složeniny se pro mnohé lidi staly symboly hanlivých označení, ne-li přímo nadávkami. Pravdoláskař, sluníčkář, dobrosráč, vítač.
Neznalý pozorovatel by klidně mohl nabýt dojmu, že opačné významy těchto slov se staly naší metou a modlou. Lež, nenávist, temnota, zlo a odmítání. Že jsme se jimi zakleli a uzavřeli sami do sebe ve snaze urvat co nejvíc bez ohledu na druhé. Jako bychom snad vzhlíželi k samotnému pánu pekel a oháněli se pokřivenými názory, které vnucujeme okolí jako jediné správné.
Jsme opravdu takoví?
Věřím, že nejsme. Věřím, že drtivá většina z nás jsou obyčejní dobří lidé se svými každodenními radostmi a starostmi. Lidé, kteří milují pravdu, těší se z lásky svých bližních a plnými hrstmi jim ji oplácejí. Lidé, milující hřejivou náruč slunečních paprsků, ať už ve skutečném nebo přeneseném významu. Lidé, kteří vítají příchozího, aby ho pohostili a strávili s ním pár chvil šťastného spolubytí.
Jenomže co je to pravda, láska, sluníčko, dobro, vítání? Jaké jsou pravé významy těchto krásných slov?
Dost těžko můžeme milovat pravdu, kterou nám vnucují mocní tohoto světa jen proto, aby se stali ještě mocnějšími. Pravdu, která se na nás valí se všech stran a je zkreslená touhou po co největší čtenosti a sledovanosti těch či oněch médií.
Jen stěží můžeme pociťovat lásku a vítat s otevřenou náručí někoho, kdo je nám vnucován úředním diktátem. A kdo navíc namísto toho, aby pokorně ctil naší víru a morální hodnoty budované po staletí, se nám snaží určovat, jak máme a nemáme žít. Takového, pro nějž je naše dobro zlem a naše slunce temnotou.
Nechci zde pátrat po příčinách a hledat viníky té dnešní divné doby s překroucenými hodnotami. Chtěl bych jen vyslovit jedno přání. Moc bych si přál, aby se s příchodem Nového roku zase počala stávat pravda pravdou, láska láskou a dobro dobrem. A aby ten, koho vítáme s otevřenou náručí, přinášel do našich domovů slunce.
Nejsem politik, nepatřím mezi mocné tohoto světa. Nejsem ani novinář, který svým psaním ovlivňuje ostatní, a tak nevím, jak dosáhnout splnění tohoto přání. Leč přece, jedna snad bezvýznamná drobnost mě napadá. Zkusit začít po maličkých kapičkách. Každý sám za sebe se řídit ryzími významy těchto slov tak, jak je vnímá ten nejvyšší na nebesích.
Před několika hodinami jsme s nadějí uvítali rok 2017. Přeji nám všem, aby byl vpravdě dobrý, aby prozářil naše životy láskou a sluncem. A hlavně zdravím, neb bez něj si člověk všeho ostatního užívá jen stěží.
