Drsňák s měkkým srdcem
Ale napřed začnu trochu oklikou, o lovení. Dvounožec záchranář, u kterýho s Ferdou bydlíme, mi dal kdysi za úkol, abych náš domek a zahradu vyčistil od myší. Tahle práce mi sedla, myši mám rád, jeden se při jejich lovu zdravě procvičí, potrénuje postřeh a ještě k tomu příjemně nabaští. Myši považuju za takový spotřební zboží, rychle se množej, loví je kdekdo někdy i Ferda a pro nás čtyřnohý jsou něčím podobným, jako je chleba pro ty dvounohý. Až mi těch šedivejch potvůrek někdy přijde líto. Ale musím se pochlubit, teď už na naší zahradě myši skoro nejsou, a pokud mě přepadne chuť pořádně si zalovit, musím se pustit na výpravu někam dál.
Jenomže my kocouři to máme od přírody trochu složitý, jo, pardon, kočičí dámy jsou na tom podobně, abych je nediskriminoval. Zkrátka a dobře přírodní instinkty nás nutí lovit drobný opeřence úplně stejně jako ty malý hlodavce. A právě v tom je dost problém, protože našemu dvounožci dost vadí, když nějakýho ptáka ulovím, Nechápu sice proč, nevidím v tom žádnej velkej rozdíl, ale asi nemusím chápat všechno. No, každopádně jsem nakonec s dvounožcem uzavřel tichou dohodu, že budu dělat takovou zvířecí zdravotní policii a lovit jenom zraněný nebo neduživý opeřence, který by stejně dlouho nepřežili. Mně to zas tolik nevadí, zdraví ptačí jedinci se stejně strašně těžko chytaj a já to mám tím pádem jednodušší.
No a teď už konečně k věci. Bylo ráno, já si po snídani ještě trochu zdřímnul, pak se protáhnul ve svým pelechu a šel zkontrolovat misku, jestli mi tam nezbylo něco od snídaně. No, nezbylo, tak jsem vylezl našima dvířkama ve zdi na zahradu a najednou vidím, jak se tam akorát pod švestkou mrská na zemi nějaký ptačisko. „Ha,“ hrklo ve mně, „musím zkontrolovat, jestli není zraněnej a pokud jo, budu mít svačinku.“ Plížím se k němu, mrská se čím dál víc, tak si říkám, že zdravej pták by už přece dávno odlítnul a chystám se zaútočit.
„Zrzku stůj, tady něco nesedí!“ Zarazil mě v poslední chvíli instinkt. Tak jsem zpomalil a jen tak do toho tvora trochu šťouchnul packou bez vytaženejch drápů. A rázem mi to bylo jasný, po čuchu a pohledu jsem poznal, že je to malý kose, který se teprve učí lítat a omylem mi přistálo na zahradě. Však už to taky potvrdili jeho rodičové, který nad náma začali zběsile lítat v kruzích a hrozně mi nadávat. To jejich mládě bylo navíc tak zblblý, že nevědělo, jestli se mě má bát nebo se ode mě dožadovat krmení a začalo si na mě otevírat zobák.
„No, mladej, žížaly ti sice nenachytám, ale seš zdravej, tak tě nechám bejt, aby se o tebe táta s mámou mohli postarat. Trochu mě mrzelo, že ze svačinky nic nebude, ale mávnul jsem nad tím tlapkou a chystal se vrátit domů. Jenomže jak jsem se otočil, najednou koukám, jak se jezevčík Ferda vyřítil těma našima dvířkama ve zdi a celej nažhavenej si to žene k nám, že teda jako jestli toho ptáka nechci já, tak on by si rozhodně dal.
Postavil jsem se mezi ptáče a Ferdu, naježil hřbet a tu svou půlku ocasu, a začal prskat: „Na to zapomeň! Copak ty nevidíš, že je to mládě? Takový se přece neloví! Představ si, Ferdo, že by ti někdo zakousnul tvýho malýho kluka, jestli jsi teda někdy v životě nějakýho měl!“
Ale Ferda se nechtěl dát, pustil se do mě a výhružně vrčel: „To říká ten pravej, Zrzku, co vím, tak zrovna vy kocouři s oblibou žerete svý vlastní koťata. Nebo se snad mejlím?“
„Svoje koťata žerou akorát úplný trotlové, jestli to teda nevíš, ty chytrej.“ Tohle mě tak naštvalo, že jsem se neudržel a pěkně mu to omlátil o hlavu: „Ty asi ani netušíš, co to obnáší, a já pochybuju, že bys byl vůbec schopnej nějaký štěňata mít.“
Chápu, že to ode mě bylo možná trochu pod pás, ale zabralo to, Ferda se zarazil, chvilku dělal, že přemejšlí a pak spustil: „Hele Zrzku, brzdi, já tomu koseti přece nic neudělám. Víš, jednou jsem štěňata měl. To jsem ještě bydlel u tý starý paní, tenkrát jsme potkali hárající fenu, já se utrhnul z vodítka a skočil na ní. Sice jsem netušil, jestli ji kromě mě nakryl ještě někdo jinej, ani ta štěňata mi nebyla moc podobná, ale když jsem je pak viděl, něco tady uvnitř mi řeklo, že jsou určitě moje.“
Pak se Ferda posadil, kouknul se po těch ptačích rodičích, co pořád zoufale kroužili nad náma, a pokračoval: „Víš, Zrzku, já se jim vlastně vůbec nedivím, že nám tak nadávaj, dovedu si představit, jak jim asi je, když nás tu viděj jako dvě krvelačný šelmy u toho svýho mladýho, kterej nám ani neumí uletět před čumákama.
Přiznám se vám, že v tu chvíli mi přišlo líto, že jsem nikdy neměl žádný vlastní koťata a už ani nebudu mít. Došlo mi, že se tady hádáme jak dva kořeni, dloubnul jsem Ferdu čumákem pod žebra a řeknul: „Hele, padáme, ty blboune jeden, tady jsme akorát pro smích. A mezi náma zas dobrý, jo?“
Ferda mi hlasitě štěknul těsně u ucha, až jsem leknutím vyskočil, ale byl jsem rád, protože je to takový jeho gesto na usmířenou. A pak jsme šli, on domů přivítat našeho dvounožce, kterej se akorát vrátil domů po noční, a já to vzal přes plot k sousedům. Ulovil jsem si pár myší pro radost, ale tu poslední jsem nesežral, odnesl jsem ji domů Ferdovi, abych mu vynahradil to, jak jsem ho prve připravil o snadnou kořist.
A jestli chcete vědět, jak to nakonec dopadlo s tím mrňavým kosákem, tak vás můžu uklidnit. Kvečeru jsme ho s Ferdou viděli, jak na vedlejší zahradě provozuje pod dozorem ptačích rodičů to svoje letecký trénování. Jo, byl to určitě on, když potom přistál na stromě, začal ze sebe vydávat úplně stejný zvuky, jako když jsem nad ním ráno stál a on si myslel, že ho snad budu krmit.
PS: A tady je předchozí článek o Zrzkovi: Jak mi Ferda zachránil život
Jan Pražák
Zpověď zrakově postižené ženy
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.
Jan Pražák
Jak jsem somroval u supermarketu
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Jan Pražák
Mistryně světa ve skoku do řeči
Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.
Jan Pražák
Senior sokolík
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.
Jan Pražák
Nevlastní syn
„Martino, balím kufry, s Věrou čekáme dítě a já se stěhuju k ní.“ Touhle větou definitivně skončilo moje manželství s Kamilem. Tak trochu jsem čekala, že něco podobného přijde, jenom jsem nevěděla kdy.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Máme cestu k míru na Ukrajině, myslí si Pavel po summitu ve Švýcarsku
Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku...
Kyjevem prošel pochod hrdosti LGBT+, pravicoví extremisté soptili vzteky
Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti...
Zdařile opustit dětský domov? Mladým chybí peníze i důvěra, neúspěch stojí miliony
Mladých dospělých ve věku 18-26 let, kteří každý rok opustí dětský domov, jsou stovky. Úspěšně...
Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP
Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...
Prodej stavebního pozemku 2 000 m2
Konečná, Vratimov - Horní Datyně, okres Ostrava-město
3 800 000 Kč
- Počet článků 2145
- Celková karma 28,38
- Průměrná čtenost 1309x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.