trenky jsem se už naučil nosit

Ze sledování zpráv mě vytrhlo zaklepání na okno. Letmý pohled na hodinky a je něco málo po půl osmé. Jo, vlastně taťka říkal, že se večer staví. Dojdu ke dveřím, vezmu za kliku a ustoupím, aby mohl dovnitř. Jenže to není on, takže se stavím zpět mezi futra. Před prahem stojí dva týpci. Já zírám na ně, oni na mě. Já mlčím, oni taky. „Dododobrý večer“, vykoktá ze sebe ten, co stojí blíž. A zatímco jeho ruka třímající policejní legitimaci stoupá od pasu vzhůru do výše očí, má ruka promnula oči a klesá do pasu. Pánové jsou tajní a v civilu, a já vykoupaný a nahý…

Nejsem exhibicionista, ale jak můžu, vysvleču se. Nepociťuji pocit studu mezi Adamity, natož před svou rodinou. Ostatně, táta nahotu nikdy neskrýval. A bratr je to samý. Onehdy jsem u něj nečekán zazvonil, následovaly rychlé kroky a okamžité otevření dveří, ani do kukátka se nepodíval. A voala, stál tam pouze ve svém ochlupení. Nejdřív jsem si myslel, že jsem ho, respektive je, vyrušil, ale z kuchyně mě zdravila zcela úplně a normálně oblečená švagruška. No a jsem zvědav, kterým směrem se vydá můj syn. Už se začíná stydět před babičkou a tuhle se zkoušel schovávat i přede mnou. Nicméně mu jdu příkladem a nepředpokládám, že by ho nahota mohla nějak duševně poznamenat. Ikdyž? Mám kamaráda a ten smýšlí opačně. Koupe se se svou tříletou dcerou v plavkách. Což je obvyklé v bazénu, ale doma ve vaně?

Nikoho samozřejmě do nahoty nenutím. Tedy jednou asi ano. Kdysi na dovolené v Chorvatsku jsem měl přednášku o nezdravém působení studených plavek na rozpálené tělo. Moje skupina dlouho odolávala na pomezí mezi slunící se oblečenými a nudisty. Já za čarou FKK, oni před. Nevydrželi to dlouho a taky propadli kouzlu plavání bez plavek. Ba dokonce i petangue na pláži bez rozlišení dresy jsme si zahráli. V létě je to fajn, je spousty míst u vody, kde se může člověk beztrestně svlíknout a zaplavat si, četníků se nebaje. Teď v zimě je to těžší, ale dá se. Na Vinohradech v bazénu je úterý večer pro tyto účely určený. Jenže jsem tvor společenský, ale přemluv někoho. No nic.

...Pánům policistům jsem svůj stav nevysvětloval. Že očekávám otce by stejně asi neznělo moc dobře. Obzvlášť, když se ptali na souseda, zda-li se mi nejeví jako deviant. Ale pro vás to shrnu. Jednoduše mám rád ten pocit, když mě nic neškrtí a neobepíná. Tudíž u mě je to tak, přijdu domů, svléknu se, vykoupu a pak.. už jsem prostě jen tak. Ale nebojte, pokud ke mně máte namířeno na návštěvu, vězte, trenky jsem se už naučil nosit… :-)