šanci jsem vám dal, ještě týden a u mě končíte - definitivně

Je to tristní pohled sledovat, jak od vás odcházejí další a další, a vaše preference padají neustále níž a níž. Stál jsem při vás v dobách dobrých i zlých. Ale už nemůžu, jsem z vás unaven.

Jsem unaven, ze všech těch vašich malých i velkých koalic. Ze všech těch půtek mezi sebou, které máte. Z toho, jak nedodržujete sliby. Z toho, jak devalvujete svá slova, o činech nemluvě. Štvou mě ty vaše předražený nákupy, to nenápadné odklánění peněz. Štve mě kázání vody a pití vína. Mám plný zuby věčného hašteření kvůli malichernostem a odsouvání podstatných problémů bez řešení. Nezvládám vaše rozpočty a černé díry v nich. To vaše neustále deklarování práv a svobod, které stejně nedodržujete. Vůbec nerozumím tak častým změnám priorit. Už nechci poslouchat výmluvy na blbou náladu. Už nechci slyšet, že musím vydržet a budou i velký zahnutý zuby nahoru.

Nemůžete popřít, že bych vám pomoct nechtěl, že bych se nesnažil. Jestli nic jiného, tak jsem vás studoval opravdu důkladně. Pro mě nebylo jiného směru, než jít s vámi. Bylo pro mě nepochopitelné vidět své přátele, kterak nad vámi lámou hůl.

Loboval jsem za vás. Přimlouval se po každé, kdy to úplně nevyšlo.

Obhajoval vás. Omlouval všechny ty vaše nesmyslné kroky s vírou, že každý má právo na přešlap.

Bojoval jsem za vás. Kde mi nestačily argumenty, rozdával jsem facky. Nikdo mi vás hanit nebude.

Věřil jsem vám. Přizpůsoboval se. Utahoval opasek jak bylo třeba.

Podporoval jsem vás. Miloval. Nezištně a bez nároku na honorář. Ani to evidentně nestačilo.

Jestli mi chcete omlátit o hlavu, že jsem nepřešel zcela na vaší stranu, můžete. Ale věřte, že i tuto možnost jsem zvažoval. Nicméně si myslím, že bych nikdy plnohodnotně nezapadl a vždy se trochu odlišoval. Byl bych nešťastný a vy taky.

No zaplať bůh za tu svobodu, kterou tady máme. To naše rodiče měli o poznání těžší. Volba byla daná, a kdo sympatizoval s někým jiným, musel do nelegitimní ilegality. Naštěstí se v dnešní době čím dál častěji ukazuje, že překročit 4-5 procentní hranici není až tak těžké.

Ještě pořád zvažuji, že vám dám tu pověstnou poslední šanci. Nikdy jsem nebyl zastánce ultimát, ale jedno se nabízí. Máte na to týden. Týden na to přesvědčit mě, že jste jedinou pravou alternativou s jasnou vizí, konzistentními názory, plány a dořešenou minulostí. Není to času moc, ale vaše pojetí teorie relativity si s tím hravě poradí. Mluvte. Sepište almanach. Prostě mě nějak dostaňte!

Jinak dojdu k jednoznačnému závěru, že s vámi, ženský jedny zatracepený, končím definitivně...

:)