Snížíme dotace o 55 miliard korun?

Plán vlády na redukci dotací o cca 55 miliard korun je sice velmi bohulibý, ale má svá ohromná úskalí. Ekonomika EU je více méně dotační obecně, zejména do tak zvaných obnovitelných zdrojů.

Redukce dotací o 55 miliard korun je plánem, který je opět možné uchopit mnoha způsoby. Tím nejjednodušším způsobem je redukovat dotace plošně u všech ministerstev tak, aby se součet rovnal kýženému cíli. Vzhledem k tomu, že jednotlivá ministerstva si žárlivě střeží své rozpočty, sotva si umím představit, že jedno ministerstvo přijde procenticky o mnohem vyšší částku dotací než druhé. Ostatně, médii už proběhla zpráva, že ministr zahraničních věcí nesouhlasí s plánem na redukci výdajů na platy, i když by se tato redukce měla týkat všech ministerstev stejně. On má ale „pádné“ argumenty, proč zrovna jeho úředníci potřebují platy nejen zachovat, ale zvýšit.

Nejproblematičtějšími dotacemi byly, jsou a budou dotace pro firmy. V „raném dávnověku dotací EU“ po našem vstupu do EU, se dotace dávaly malým a středním firmám a kdo chtěl tedy na dotace dosáhnout, musel si založit malou firmu, třeba eseróčko, a pak mohl žádat. Podmínkou bylo snad jenom to, že tato malá firma musela existovat tuším minimálně rok. Rok se ale nechá vydržet. To přesně bylo v pozadí kauzy Čapí hnízdo. Na konci této kauzy sice stál osvobozující rozsudek, ale stát se tuším odvolal a kauza tak zřejmě bude pokračovat. Faktem je, že v případě Čapího hnízda probíhalo zřejmě vše podle tehdy platných směrnic, pokud se i vážený soud přiklonil k tomu, že žádný podvod spáchán nebyl. Dokazuje to současně, že dotace jsou lehce zneužitelné i pro politickou diskreditaci soupeřů.

Vraťme se ale k plánované redukci dotací. Pokud by se škrty v dotacích týkaly pouze firem jakékoliv velikosti, bylo by to sice možná správné, ale ve svém důsledku by toto opatření poškodilo konkurenceschopnost českých firem v EU i ve světě. Jiné státy dotují firmy taky, a to i giganty, a logicky by se tak české firmy dostaly do konkurenčně nevýhodné pozice.

Potom lze snížit dotace na různé více méně sociální služby, což se mimochodem také děje – viz mediálně přetřásaný případ snížení podpory invalidům, protože se „zlepšila lékařská péče“. V této oblasti ale máme lidovce a ministr Marian Jurečka bude "své" dotace bránit všemi silami a způsoby včetně mediální propagandy.

A nakonec tu mám dotace pro výzkum a vývoj a na podporu vysokých škol. V současné době je situace taková, že vysokými školami prochází i více než polovina ročníkové populace a nese to samozřejmě své „plody“. Vysoké školy opouštějí často lidé, kteří mají úroveň lepšího středoškoláka nebo absolvovali tak zvané „humanitní“ obory, kde se zabývali doslova „ptákovinami“. Právě vysokoškolští učitelé těchto oborů si hlasitě stěžují na výšku svých platů, která je mnohem nižší než platy učitelů na základních a středních školách. To je „daň“ za kvantum studentů, které těmito školami procházejí, když se chtějí chlubit titulem Bc. nebo Mgr.

A zaslechl jsem, jak se říká z naprosto důvěryhodného zdroje, že se v rámci škrtů v dotacích chystá i redukce výdajů na aplikovaný výzkum. To je dle mého soudu snad jediný dotační typ, který si zaslouží podporu.  Vždyť podpora inovací a nových technologií by měla být stěžejním zájmem jakékoliv vlády, ať už se tváří jako levicová nebo pravicová či středová.  Tady si malé a střední firmy skutečně podporu zaslouží, protože ve výzkumu a vývoji je plno cestiček, které vedou k cíli spíše oklikou a dotační podporu si zaslouží. Samozřejmě, podporovat inovace v automobilovém průmyslu je také možné, ale obecně velké automobilky si většinou vydělají dost na to, aby inovace zvládly bez dotací. Bohužel, tlak na „čistou energii“ vede k plýtvání i tady. Četl jsem krásnou větu o tom, že v Číně jezdí elektromobily na uhlí a ve Francii na jádro, což jsou zdroje energie, které se EU rozhodla zlikvidovat.

Problém dotací tak zdaleka není tak jednoduchý, jak se současná vláda tváří. Obávám se, že se s redukcí dotací nejvíce svezou ti, kteří budou mít nejmenší sílu odporovat a mají na vládu malý vliv. Proto například redukce dotací na výzkum a vývoj bude možná mnohem procenticky vyšší než v jiných případech, protože ministerstvo pro vědu a výzkum „vedené“  slaboučkou Helenou Langšádlovou to odnese nejvíce.