Stoltenberg - Ukrajina na cestě do NATO

Generální tajemník NATO opět ujistil Ukrajinu o tom, že se nachází na cestě do aliance. Současně však prohlašuje, že členové NATO neplní sliby, které Ukrajině daly.

Ukrajina se podle některých zpráv nalézá v kritické situaci. Nemá dostatek vojáků ani munice, aby mohla čelit ruským útokům a informace z ISW dokonce potvrzují ruský pomalý postup na některých místech fronty. USA již mohou po schválení finanční pomoci ve Sněmovně reprezentantů pro Ukrajinu dodat tolik potřebnou munici, ale to se údajně může projevit na frontě až v řádů týdnů.

Generální tajemník NATO se k situaci na Ukrajině vyjadřuje trvale a stále velmi optimisticky s tím, že Ukrajina se „nachází na cestě do aliance“. Níže uvedu výtah ze dvou prohlášení Jense Stoltenberga o Ukrajině.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ujistil, že místo Ukrajiny je v NATO a země se nachází na cestě do aliance, řekl v Kyjevě. Avšak v odpovědi na otázku ukrajinské novinářky dal najevo, že pozvánku neočekává od červencového summitu ve Washingtonu. Na přijetí nestačí většina, potřebný je konsensus všech 32 současných členů. Ti však podle něj mohou ukázat, že se Ukrajina přibližuje ke členství a že den vstupu „přijde co nejdříve“. Uvedl server aliance NATO. Připustil, že průtahy se schválením balíku americké pomoci a neschopnost spojenců dodat munici ve slíbeném objemu „měla vážné důsledky na bojišti“, pomoc je však na cestě. Za nezbytné označil přijetí dlouhodobých závazků vůči Ukrajině. „Musíme předvést, že naše podpora není krátkodobá a jednorázová, ale dlouhodobá a předvídatelná. Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát,“ zdůraznil. Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina má své místo v NATO a stane se jeho členem, jakmile bude připravena.

Dále je vyjádření Stoltenberga k dodávkám zbraní.

Pro Ukrajinu ještě není pozdě, aby zvítězila nad Ruskem, pokud spojenci splní sliby o dodání dalších zbraní. Uvedl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, píše agentura AFP. „Spojenci v NATO v posledních měsících neposkytli podporu, kterou jsme slíbili,“ řekl Stoltenberg v Berlíně. „Pro Ukrajinu ale ještě není pozdě na to, aby zvítězila, protože další podpora je na cestě,“ dodal.Ukrajina na bojišti zaznamenala proti Rusku částečný neúspěch kvůli nedostatku střeliva a zbraní. Stoltenberg ale připomněl, že americký Kongres v úterý schválil balík pomoci pro Ukrajinu a pomoc přislíbily i další země včetně Británie, Německa a Nizozemska.

Na názorech Stoltenberga je zajímavé i to, že v minulosti již několikrát vyloučil přímé zapojení vojáků ze zemí NATO ve válce na Ukrajině. Kromě Stoltenberga se tak vyslovil ihned po zahájení ruské agrese proti Ukrajině prezident USA Joe Biden a zopakoval toto stanovisko vícekrát. Podobně se vyjádřil a vyjadřuje německý kancléř Olaf Scholz. Jen francouzský prezident Emmanuel Macron se vyjádřil o možném vyslání francouzských jednotek na Ukrajinu, USA se pak ústy ministra zahraničí Antony Blinkena vyjádřily tak, že i kdyby Francie své vojáky vyslala, USA se k této akci nepřidají.

Zmiňuji tyto diskuse proto, že řada vojenských expertů, kteří nešíří plané bludy o „rychlé porážce Ruska“ a popisují hlavní problém Ukrajiny v současném období v tom, že Ukrajině zoufale chybí vojáci, ve vojenském žargonu „živá síla“, nedává slovům Stoltenberga za pravdu. Mimochodem, „vhodný okamžik“ pro vstup Ukrajiny byl ještě před jistým časem definován tak, že Ukrajina zvítězí a válka skončí.

Dnes se vedou diskuse o tom, že Ukrajina musí „přežít“ rok 2024 a v roce 2025 se musí opět pokusit o ofenzivu a dobytí okupovaných částí. Podle zpráv z ukrajinského bojiště v našich médiích včetně ČT a CNN Prima News se ale u ukrajinských vojáků projevuje nejen únava, ale zásadní nedostatek munice.

Ještě 14.4.2024 před schválením pomoci v americké Sněmovně reprezentantů se na CNN Prima News objevila tato zpráva: Vojáci z Ukrajiny EXKLUZIVNĚ: Je to brutální. Tak blízko prohry jsme ještě nebyli „Je to brutální. Mezi kluky se říká, že jsme nikdy nebyli tak blízko prohře jako teď, možná vyjma obklíčení Kyjeva na úplném začátku. Loni se to podělalo, neudělali jsme takový postup, jaký jsme chtěli. Teď se budeme především bránit a doufat, že přijdou další zbraně a munice. Jinak to budeme mít tento rok těžší než kdy dříve,“ řekl redakci Anton, voják z 141. ukrajinské brigády. A ještě jeden názor: „Jakmile se v USA začali hádat o tom, zda vůbec poslat další balík pomoci na Ukrajinu, bylo jasné, že začíná být zle. Podívej se, co udělalo Rusko – přes sankce stále obchoduje s některými západními firmami, vydělává peníze přes Čínu, kompletně přešlo na vojenskou ekonomiku a má dost peněz na to, aby uplácelo cizí vojáky. Evropa zaspala a naše prohra bude i její vina,“ nešetřil černými vizemi voják dvojí krve, který značnou část života strávil v Ostravě a Olomouci.

Válka je strašná věc a zřejmě si vůbec nedokážeme představit, co se na ukrajinské frontě fakticky děje. Jestliže ale generální tajemník hovoří tak, jak hovoří a realita na bojišti je nejen krutá, ale i pro Ukrajinu nepříznivá, jsou Stoltenbergova slova jakýmsi utišujícím prostředkem pro vedení Ukrajiny a hlavní zprávy. Stále se tvrdí, že Ukrajina bojuje „za nás“, ale ona bojuje především za své přežití. Pokud Západ nechce na Ukrajinu poslat své vojáky, má to jasný důvod. Rusko je jaderná velmoc a přímá intervence jednotek NATO na Ukrajině by mohla svět přiblížit k válce s využitím zbraní hromadného ničení, jaderné nevyjímaje. Toto však Západ (NATO) věděl od počátku a pokud odmítl na ruskou agresi reagovat silou, je Ukrajina ve stavu, v němž nemá na své straně žádné trumfy. Munici je schopen dříve či později Západ dodat, ale nedostatek „živé síly“ není čím nahradit.

Na závěr chci opět citovat autora, který svůj život zasvěcuje politickým komentářům řadu let. V souvislosti s 20. výročím největšího rozšíření EU Aston píše: Před dvaceti lety plálo nadšení pro rozšiřování – po něm zbyl jen projekt „Ukrajina v EU“, ovšem provázaný restrikcemi vývozu ukrajinských zemědělských produktů a nikdo se neodváží otevřít otázku, co by to udělalo s evropským zemědělstvím, zdegenerovaným dotační rakovinou, kdyby se Ukrajina skutečně členem EU stala (reálně: je to sen, a Ukrajina v NATO šílený sen). Takže po dvaceti letech v nejlepším případě realistický postoj, spíš skepse a v krajních – velmi četných – případech otevřený odpor.

Právě v tom je „jádro“ pudla. Pokud NATO a EU vystupováním svých vrcholných představitelů prokazují, že je realita až tak moc nezajímá, pak se nelze divit ani tomu, že je i česká společnost vůči oficiální politice EU, potažmo NATO, skeptická. Podle agentury STEM je se členstvím v EU spokojeno 51 % respondentů průzkumu na toto téma. Bylo to kdysi o dost lepší (69 %) v roce 2009 v době předsednictví EU, i o dost horší (35 %) v době doznívání největší migrační krize z let 2015/16.

Letos máme příležitost alespoň něco v politice EU ovlivnit, a to ve volbách do europarlamentu. Brzy se už dovíme, zda u nás vyhrají „eurohujeři“ či odpůrci politiky EU. Jde o to probudit evropské politiky „ze snu“ a vrátit se zase na pevnou zem. Čím dříve se to stane, tím líp nejen pro nás, ale možná pro celý svět.