Rozpadne se EU jaksi mimochodem?

Na nedávné vrcholné schůzce premiérů států EU obvinil holandský premiér Maďarsko z porušování unijních hodnot a vyzval dokonce Maďarsko k vystoupení z EU.

Brexit – první odchod členského státu EU od jejího vzniku – byl pro politiku EU zatěžkávací zkouškou. Vůdci EU se snažili, seč mohli, aby brexitu zabránili a vytvářeli umělé překážky, které měly jediný cíl – zabránit brexitu. Britský premiér pak v zájmu „klidného rozchodu“ dokonce podepsal dohodu, v níž se vzdal svrchovanosti nad částí Velké Británie – Severním Irskem. Tuto dohodu ale k nelibosti EU nedodržuje a celní kontrolu mezi Severním Irskem a ostatními částmi Británie nezavedl.  Na jednání NATO při příležitosti první návštěvy nového amerického prezidenta v Evropě si Francie na britskou politiku a nedodržení dohody s EU stěžovala. Britský premiér Boris Johnson přislíbil nápravu, nic se ale fakticky nezměnilo.

Na posledním summitu EU se strhla „mela“ kolem maďarského zákona, který údajně zakazuje mezi mladými lidmi šířit materiály propagující homosexualitu. Část vůdců zemí západní, severní a jižní Evropy na summitu poukazovala zejména na to, že maďarský zákon, jenž zakazuje šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví, je v rozporu s evropskými hodnotami. Například podle nizozemského premiéra Marka Rutteho by mělo Maďarsko zákon zrušit, nebo opustit EU. Premiér Viktor Orbán však normu změnit odmítá a tvrdí, že je namířena proti zneužívání dětí, nikoli proti menšinám. Ačkoli byla čtvrteční diskuse vášnivá, nevzešly z ní konkrétní závěry…..Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po podnětu zhruba poloviny členských zemí ve středu prohlásila, že unijní exekutiva je připravena podniknout vůči Budapešti kvůli zákonu právní kroky. Pokud by v případném řízení, které může trvat až několik let, dospěl soud EU k závěru, že je norma diskriminační a porušuje unijní právo, může nařídit její zrušení či Maďarsku udělit vysoké pokuty.

V diskusi padaly i argumenty „těžkého“ kalibru typu – homosexuálem se člověk rodí, zatímco homofobem se stává. K diskusi kolem maďarského zákona je ovšem třeba dodat něco velmi podstatného. Je totiž docela podstatný rozdíl mezi tolerancí a propagací. Z progresivních USA se k nám valí informace o tom, že ten či onen gay či lesba byli zvoleni do různých funkcí. Z této argumentace pak zaznívá podtón o tom, jako by snad odlišná sexuální orientace byla „výhodou“ pro získání veřejné funkce.  Jednoduše řešeno – pro výkon funkce starosty či dokonce premiéra dle mého soudu nehraje sexuální orientace žádnou hodnotu. Důležité je přeci pouze to, zda je člověk v této pozici schopen funkci řádně vykonávat.  Případná kritika na výkon funkce pak samozřejmě musí být věcná a stejně tak i obrana. Existuje ale samozřejmě vážné nebezpečí, že se diskuse zúží na to, že kritika politiky bude chápána jako kritika sexuální orientace. Právě v tom tkví nebezpečí mezi tolerancí a propagací. Pokud se pořádají oslavné pochody na „duhovou orientaci“, je to opět spíše k hlubšímu zamyšlení. Být gayem či lesbou totiž žádná společenská výhra není, zejména pro založení rodiny. Faktický důvod k oslavě to skutečně není.

Problém EU je dnes jiný a možná zcela zásadní. Do EU se zejména v otázkách „liberalismu“ evidentně promítla různá historie států východní a západní Evropy. Ke státům západní Evropy se připojily proti Maďarsku pouze pobaltské země, které táhnou se Západem. Český premiér Andrej Babiš pak evidentně "lavíroval“ mezi „oprávněnou kritikou“ maďarského postupu a tím, že se musí se zněním zákona „seznámit“.

Současná EU tak evidentně směřuje k zásadní konfrontaci mezi zastánci „tradiční“ a „progresivní“ společnosti. Ze strany západních států to bude zdůvodňováno „dodržováním principů právního státu“. V této souvislosti bych mohl připomenout milost, kterou obdrželi političtí představitelé katalánské nezávislosti. Ve Španělsku se ale dle západní části Evropy žádné problémy s dodržováním právního státu nekonají. Když nedávno vystoupil španělský premiér proti ilegální migraci z Maroka, také to bylo v pořádku. Když proti migraci vystoupí Viktor Orbán, je mu podsouvána nenávist k běžencům. Pokud bude tento vývoj pokračovat, EU se politikům doslova rozpadne pod jejich přičinlivýma rukama.