Očkování proti covidu jako mediální manipulace

Rusko oznámilo, že má vakcínu na covid-19 před několika měsíci, už několik týdnů očkuje. Čína očkuje také, a tak britský premiér přišel s tím, že Velká Británie očkuje první – v západním světě!

EU vede „lítý“ boj s Velkou Británií o podobu ekonomické spolupráce po konci přechodného období, které má skončit na konci roku. Podle zpráv ČT je na stole „významný“ ústupek Londýna a připravuje se cesta britského premiéra přímo do „jámy lvové“, totiž Bruselu. Nicméně, přesto ČT zaregistrovala i další zprávu britské provenience. V Británii začalo očkování proti covidu-19, začalo u osob starších 80 let a mezi zdravotníky.

Spojené království se stalo prvním státem západního světa, který spustil očkování proti koronaviru. Zejména v kontextu nesnadných brexitových vyjednávání je to chápáno jako jednoznačný národní triumf. Slovy deníku The Times Britové v úterý oslavili „Den V“. Lze to číst jako „den vakcíny“, ale taky docela dobře jako „den vítězství“ – termín běžně rezervovaný pro oslavy konce druhé světové války. Je z toho patrné, jak velký význam Britové svému prvenství v závodech o to, kdo bude první očkovat proti covidu, připisují.

V kontextu mediální manipulace je to samozřejmě zpráva „jako hrom“. Když se v létě objevila zpráva o tom, že Rusko má vakcínu proti covidu, vyrojili se naši „specialisté“ a společně ruskou vakcínu pomluvili. Slavné byly zejména výroky typu – tou ruskou vakcínou bych se nikdy nenechal očkovat. Obecně byl ruský postup označen za „neprověřený“, „nestandardní“ apod. v situaci, která je samozřejmě naprosto „standardní“, že ano. Ruské vakcíně bylo vytýkáno, že neprošla třetím stupněm testování a byla ruskými zdravotnickými orgány přesto schválena k použití. Hlavní důvod odporu k ruské vakcíně však byl naprosto zřejmý – byla vyvinuta v Rusku, které anektovalo Krym, a proto je proti všemu, co pochází z Ruska, nutné být ostražitý, či ještě lépe kritický. Naši experti tvrdili, že vakcína bude k dispozici "někdy v polovině příštího roku". A je půlka prosince - pak věřme "expertům"!

O čínské vakcíně se toho u nás tolik nenamluvilo, a že se v Číně očkuje jsme se dozvěděli jen jakoby mimochodem. S Čínou je to ještě horší než s Ruskem, vládnou tam komunisté a ti se rozhodli zlikvidovat (ano, komunisté likvidují způsob „jedna země dva systémy“ ke kterému se zavázali) samosprávu Hongkongu, kterého se Británie vzdala v roce 1997. Zlobíme se a vyhrožujeme Číně odplatou (pár exponentů režimu přijde o účty a platební karty), a to je asi tak všechno, co se s tím nechá dělat. Čína je dnes natolik silná, že si to dovolí, aniž by se musela obávat nějakých závažných důsledků pro svou hospodářskou i politickou sílu.

Nakonec v den V ve Velké Británii se u nás na ČT řešil docela zajímavý případ odebrání dítěte matce soudem proto, že svou desetiletou dceru nechtěla nechat očkovat proti tetanu. Tentokrát zašla ČT tak daleko, že ukázala detail ruky matky, na kterém bylo vidět mnohé tetování – něco ve stylu podprahové komunikace :„potetovaná nána“.  O odebrání dítěte matce rozhodl i odvolací soud a právnička matky se chce obrátit na soud ústavní – proč ne. Právě v současné době, kdy se i v Česku vedou diskuse o tom, zda se nechat očkovat proti covidu, a vláda počítá s dobrovolností, je pro mě tento případ znakem obrany „práva dítěte“ nad všechny rozumné meze. Osobně, v životě jsem se nechal proti tetanu očkovat na doporučení lékaři několikrát, asi třikrát. Vždy to bylo poté, kdy jsem si způsobil vlastní nešikovností hlubokou tržnou ránu. Pokud se to stalo mému dítěti, vždycky jsem souhlasil. Nikdy jsem totiž nepochyboval o tom, že výhoda očkování výrazně převyšuje možná rizika. Naprosto ale nechápu, proč se v daném případě stát prostřednictvím soudů snaží myslet za matku. Ona má zcela jistě právo jako zákonný zástupce svého dítěte rozhodnout o tom, zda dítě nechá či nenechá očkovat. Její odpor k očkování je sice z mého pohledu zcela iracionální (na rovinu – je to pitomost), nicméně na tom by to mělo skončit. Soudní dohra je dle mé názoru jen plýtvání státními prostředky. A navíc, soudní rozhodnutí nelze vynutit například policejním zákrokem – umíte si představit, jak by se média na této kauze „zviditelňovala“?! Únos dcery od matky by byl naprostým popřením práva rodiče. Ona ta paní asi skutečně není moc „in“ a věří, že očkování sebou nese riziko. Uvědomme si ale, že téměř 2/3 populace neuvažuje o očkování proti covidu i přesto, co slyší dnes a denně v televizi a dalších médiích. A proti chřipce se nechává očkovat asi 5% populace!

Problémem je tak vlastně systém společnosti, která se snaží myslet za nás. Myslí na naše dobro, ale velmi často páchá zlo.