Orbán v Kyjevě

Maďarsko převzalo předsednictví EU a Viktor Orbán zamířil do Kyjeva. Navrhl zcela jiný postup pro ukončení války na Ukrajině než navrhuje Ukrajina - navrhuje příměří a jednání.

Po nemastném a neslaném výsledku mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku se v médiích hodně píše o dalším mírovém plánu Ukrajiny. Zcela jiný postup ale navrhuje stávající předsednická země EU Maďarsko. Viktor Orbán navštívil Kyjev a vyzval k příměří.

Maďarský premiér Viktor Orbán v Kyjevě vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci umožňující Ukrajině třetím rokem se bránit ruské agresi. Orbán do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh nepodporuje, protože by podle jeho názoru Rusko zneužilo příměří k přeskupení sil. Rusko však i podle zpráv ukrajinského armádního velení pokračuje „v tlaku“, ale ten údajně vázne.

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump má ovšem podle Politico zcela jiné plány, jak co se existence NATO týče, tak k ukončení války na Ukrajině. Součástí vznikajícího Trumpova plánu na reformu NATO je její dvoustupňový systém. „Členské země, které dosud nesplnily cíl vydávat dvě procenta HDP na obranu, by se netěšily obranné velkorysosti a bezpečnostním zárukám Spojených států,“ uvedl vysoký představitel bývalé Trumpovy administrativy, armádní generálporučík Keith Kollogg, který s myšlenkou přišel poprvé. Klíčovou roli v Trumpových plánech pro NATO by hrálo i vyřešení dva a půl roku trvajícího konfliktu na Ukrajině. Trump v rámci svého plánu pro Ukrajinu uvažuje o dohodě, podle níž by se NATO zavázalo, že se nebude dále rozšiřovat na východ. Konkrétně pak na Ukrajinu a do Gruzie. Následně by se vyjednávalo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, kolik ukrajinského území si Moskva může ponechat, uvádějí dva Trumpovi blízcí experti na národní bezpečnost. Sám Trump své plány ohledně Ukrajiny veřejně neupřesnil, avšak v předvolební kampani opakovaně slíbil, že ukončení války bude jedním z jeho prvních úkolů. „Ještě předtím, než dorazím do Oválné pracovny, krátce poté, co vyhrajeme prezidentský úřad,“ prohlásil na svém mítinku ve Filadelfii na konci června. „Slibovat Ukrajině členství v NATO byla chyba a skutečný důvod, proč tato válka začala,“ uvedl Trump v podcastu den pře tím.

Zdá se, že pokud by Donald Trump vyhrál prezidentské volby na podzim t.r., mohlo by to zásadním způsobem ovlivnit nejen fungování NATO, ale zejména osud Ukrajiny samotné. Sám Zelenskyj se nedávno vyjádřil tak, že ví o tom, že jak Biden tak Trump nepodporují členství Ukrajiny v NATO. Toto vyjádření je v jasném rozporu s tvrzením dosluhujícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který stále Ukrajinu ubezpečuje o tom, že NATO s jejím členstvím počítá.

Tolik kritizovaný Orbánův postoj k Ukrajině a označování Orbána jako „spojence“ Ruska tak ve světle faktických postojů USA (současné administrativy) k Ukrajině až tak proruský nevypadá. USA sice obnovily dodávky zbraní na Ukrajinu, ale hlavní problém ukrajinské obrany – nedostatek vojáků – zůstává otevřený. Orbán navíc usiluje o to, aby se na Ukrajině zlepšilo i postavení maďarské menšiny u hranic Ukrajiny s Maďarskem.

Ukrajina tak zdaleka není v příznivé pozici. Čelí ruské agresi bez záruky toho, že bude odměněna členstvím v NATO. A plány na přiznání části území Ukrajiny Rusku, o kterém uvažují poradci Trumpa, ukazují na to, že USA nemají o válku s Ruskem skutečně žádný zájem.