Obamův dav byl větší - no a co?

Tak to má být "pecka dne“? A ještě s vysvětlením, že správa parků „musela“ zveřejnit fotografie, které to dokazují a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím po žádostech médií.

Média proti Trumpovi - to je už vlastně klišé.  A další "bomba" je článek v ABC News (na msn.com) o tom, že Trumpovo prezidentství může mít „krátký život“.  Je jen zajímavým „námětem“, protože jak editor tak Microsoft od toho dávají ruce pryč: Editor’s note: The opinions in this article are the author’s, as published by our content partner, and do not represent the views of MSN or Microsoft.

Argumenty proto nebudu čtenáře unavovat, nicméně jsou stejně kvalitní a průkazné jako ony fotografie dokumentující počet diváků na inauguraci Baracka Obamy v roce 2009 a Trumpa v roce 2017.  Kdybych chtěl do toho dál šťourat, chybí mi fotografie na  Obamův dav při inauguraci 2013. Tam už to asi tak velkolepé nebylo?

To, co mne při prohlížení fotografií z inaugurace Donalda Trumpa a inaugurace Baracka Obamy na první pohled upoutalo, bylo zcela jiné složení posluchačů s tím, že mezi diváky Trumpovy inaugurace chyběli zcela nebo byli v zanedbatelném počtu přítomni černoši.  Na fotografiích Obamova davu jich je evidentně více a je to patrné i v záznamu, na který je výše uvedený odkaz.

Zdá se mi zcela zřejmé, že válka médií s Trumpem a naopak bude dále pokračovat.  Obama byl a stále je exponentem protitrumpovsky zaměřených médií. Nikdo z těchto "objektivních" médií neupozorňuje na Obamovo mylné tvrzení, že se "Trump nikdy americkým prezidentem nestane", ačkoliv je toto tvrzení vyvrácené realitou a potvrzuje Obamovo "ohýbání faktů" před volbami. Trump nemá v souboji s těmito médii příliš šancí na úspěch, a toho si jsou tato média vědoma. Nic neriskují, vlastně „jenom“ vnímání USA ve světě.

Poslední čerstvá aféra CIA s dalšími úniky „citlivých dat“ do WikiLeaks  jen demonstruje problém amerických tajných služeb. Podle názorů, kterým nemám důvod nevěřit, může za tímto dalším únikem být „jenom selhání jednotlivce“, tj. že se v CIA vyskytuje překvapivé množství osob, které tuto službu zradí. Novou americkou administrativu řízenou Trumpem tak nečeká nic jiného než nelehká změna fungování těchto služeb ale s velmi nejistým výsledkem.

Ani Trumpovo tvrzení o tom, že byly „napíchnuty“ jeho linky v Trump tower  nemusí být jenom plácnutím do vody k přehlušení politiky demokratů, hrajících s ruskou kartou. Velmi mne udivila argumentace Martina Řezníčka o tom, že „americký prezident nemá žádné zákonné možnosti, aby dal někoho odposlouchávat“, a proto se žádné odposlouchávání Trumpa nemohlo konat. O tom, že Obama jako nejvýše postavená osoba v americké mocenské hierarchii měl i odpovědnost, nepadlo ani slovo. Pokud by byla Trumpova rezidence skutečně odposlouchávána (například z důvodu „podezřelých“ kontaktů s Obamovým nepřítelem číslo jedna - Ruskem), svědčilo by to o tom, v jakém prostředí se Obama pohyboval a co podporoval. Zřejmě poprvé byly do loňské prezidentské kampaně zataženy tak významných způsobem americké bezpečnostní složky, když například FBI vytáhla na Hillary Clintonovou další sadu uniklých e-mailů a ředitel FBI to schytal od demokratů. Nyní ten samý ředitel FBI žádá nadřízené ministerstvo, aby popřelo informaci o tom, že byl Trump odposloucháván.

Evidentně prochází americký mocenský systém těžkou krizí, kdy se řada významných osob jmenovaných do funkcí v éře Obamy obává o své postavení. Jde o to, zda tato krize přispěje k lepšímu fungování Spojených států jako přirozeného vůdce svobodného světa, nebo povede k další diskreditaci amerického politického a na něj navazujícího bezpečnostního systému. Frontu, která se proti Trumpovi formuje kolem nejradikálnějších demokratů a s nimi spřátelených médií, nebude snadné zpacifikovat.