Nouzový stav (ne)bude

Pokud poslanecká sněmovna neodsouhlasí pokračování nouzového stavu, bude se podle vládních zdrojů postupovat v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Plošné zákazy v něm není možné vydávat.

Poslanecká sněmovna PČR má před sebou  dva důležité okamžiky. Jednak musí rozhodnout o tom, zda vyhoví vládnímu požadavku na prodloužení nouzového stavu. Panuje v tomto směru údajná shoda všech opozičních stran i KSČM, která vládu toleruje. Opozice i komunisté nechtějí další prodloužení nouzového stavu povolit. A levicová opozice STAN a ČPS se v Událostech opět předvedla v tom pravém „nekompromisním“ světle. Poslanec Jan Farský obvinil premiéra Andreje Babiše. že „utíká“ od odpovědnosti tím, že odletěl na jednodenní návštěvu Srbska. Místo toho by se měl s opozicí bavit o podmínkách prodloužení nouzového stavu. Přitom víme, že by další jednání k ničemu neprospělo a opozice by vládě nevyhověla, i kdyby vláda nakonec před požadavky opozice kapitulovala. V sázce je totiž volební výsledek podzimních voleb do poslanecké sněmovny a opozice musí být „tvrdá“, tedy alespoň si to o sobě opoziční politici myslí. Jestli náhodou nejsou páni a dámy z opozičních stran na štíru s logikou.

Premiér i předseda krizového štábu Jan Hamáček argumentují tím, že bez schválení pokračování nouzového stavu hrozí českému zdravotnictví kolaps. Veřejnoprávní televize v tomto vládu absolutně podporuje. Jenom tak lze hodnotit detailní rozbor situace v chebské a náchodské nemocnici a převoz pacientů do jiných nemocnic. Celková čísla přitom zůstávají prakticky týdny stále stejná. Podle ČT se počet infikovaných zvýšil o 1000 osob, což je další nepříznivý údaj. Zamlčí se, že ale bylo provedeno o 600 testů více a pokud bychom provedli testů ještě více, došli bychom k dalším „rekordům“.

Fakticky tak zůstává situace stále stejná a pouze lokálně je počet případu výrazně vyšší. Index PES už splnil svou „hlídací“ podobu a ukázal se jako zbytečně složitý. Dnes se celé zdravotnictví orientuje vlastně podle jediného čísla – počtu vážných průběhů nemoci covid-19 vyžadujících podporu dýchání. Pokud by nouzový stav skončil, zřejmě se nic dramatického nestane a žádný kolaps zdravotního systému nenastane. Paradoxem doby je vlastně jen to, že se sice očkuje, jak vakcíny přicházejí a máme už naočkováno téměř čtyři sta tisíc osob, přesto se stále vyhrožuje dalším a dalším zpřísňováním opatření. Vláda nakonec ustoupila a uvažuje se údajně o lokálních opatřeních omezení pohybu v nejhůře postižených okresech. To má jistou logiku. Už jsem si ale stačil všimnout, že hejtman Královohradeckého kraje Martin Červíček se pomalu distancuje i od tohoto opatření, za které by byl z pozice hejtmana spoluodpovědný. Ono se to hezky mluví, když však hrozí uzávěra na Náchodsku a Trutnovsku, jde do tuhého a hejtman „vyčká vládního opatření“.

Do toho se v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu musí řešit co s volebním zákonem. Jeden „chytrý“ znalec ústavního práva tvrdil asi před týdnem v ČT, že volby v žádném případě nejsou ohroženy, protože se jedná „pouze“ o přepočet hlasů na mandáty. Pane Bože, v tom je právě jádro sporu! ČT oznámila, že se na prvním jednání zástupci všech politických stran dohodli na tom, že základem pro úpravu volebního zákona bude poslanecký návrh lidovců. Pak přišlo na hlasování a tento postup nebyl schválen. Hnutí ANO začíná prosazovat vytvoření jednoho hlasovacího obvodu. To má zcela jistě logiku zejména proto, že lze přepočet na mandáty u takzvaných „propadlých“ hlasů provést nejjednodušeji. Pokud by byl zachován systém 14 krajů, propadlé hlasy by byly údajně přepočítávány pro celou Českou republiku. V tomto případě je pak hlasování v jednom obvodě – celém Česku – samozřejmě nejlepší. Dostali bychom sice asi 30 kandidátek s dvě stě jmény, což by byly docela velké „plachty“, ale to bychom přežili.

Docela chápu, že hnutí ANO usiluje o převedení voleb na jeden obvod – Česko.  Nedávné krajské volby totiž ukázaly, že ANO dokáže vyhrát téměř všude, do koalice s ním však nechce příliš stran vstoupit. ANO také nemá až na výjimky silné krajské lídry. To tradiční strany samozřejmě mají své krajské lídry, kteří se těší být „jedničkou“ ve svém kraji. To by v případě jediné kandidátky padlo. A ještě složitější by to bylo u připravovaných koalic – pracně dohodnutá pořadí na krajských kandidátkách by byla k ničemu.

Spíše se tak naplňuje obava těch, co označili „prohlédnutí“ Pavla Rychetského za hrubý zásah do již probíhající volební kampaně. Prezident Miloš Zeman se už nechal slyšet, že již ohlášené státní vyznamenání pro Rychetského nebude. Dle mého soudu by si Rychetský další medaili nezasloužil ani kdyby do volebního zákona nezasáhl. Nicméně, připouštím, že je to věc názoru.