Bidenova imigrační politika

Administrativa Joea Bidena otočila kormidlo k ilegální imigraci do USA. Je možné, že pod Bidenovým vedením podepíší USA Pakt OSN  o migraci, který za vlády Donalda Trumpa odmítly.

Na hranicích mezi USA a Mexikem se ihned po nástupu Bidenovy administrativy zvýšil několikanásobně počet ilegálních přechodů na území USA. Republikáni tuto eskalaci ilegální imigrace jednoznačně přičítají politice nové administrativy Joea Bidena. Biden sám, který je nyní více než vytížen dalšími světovými konflikty, na jejichž vyvolání se sám i podílel, jmenoval svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou osobou, která se bude „problémy na mexických hranicích“ zabývat. Americká média, kde pozoruji docela zajímavý odklon od úplné adorace Bidenovy politiky před volbami k jakémusi „vystřízlivění“, se dokonce ptají, co že Harrisová vlastně dělá, či vlastně nedělá.

Dalším krokem Bidenovy administrativy je změna posuzování překročení hranic do USA. V éře Trumpa se takový krok označoval jako ilegální imigrace a osoby, které se tohoto činu dopustily, se označovaly slovem „alien“ – cizinec. Americká agentura , U.S. Immigration and Customs Enforcement, která se ostrahou hranice s Mexikem zabývá, vydala nyní rozhodnutí, že se výrazy jako „ilegální imigrant“ či „cizinec“ nesmí v oficiální komunikaci používat. Vychází tak vstříc požadavkům právníků ilegálních imigrantů, kteří si stěžovali, že jde o „diskriminaci“, která má usnadnit vyhoštění ilegálních imigrantů z USA.

Lze proto očekávat, že se USA připojí k Paktu OSN o migraci. Migrační pakt byl přijat na mezivládní konferenci v marockém Marrákeši, která se konala 10. – 11. prosince 2018. Konference se zúčastnilo 164 ze 193 členských států OSN. Poté byl definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince 2018 - 152 států hlasovalo pro, pět proti (Česko, Maďarsko, Polsko, Izrael, USA), dvanáct zemí se zdrželo hlasování – Švýcarsko, Rakousko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Chile, Singapur, Austrálie, Libye a Alžírsko. To však bude jistě ze strany nové americké administrativy „přehodnoceno“ jako „diskriminační“ hlasování a USA pakt přijmou.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat, zda ty evropské státy, které hlasovaly proti nebo se zdržely, neprojeví také změnu postoje a pakt přijmou. Vůbec bych se tomu nedivil. Zatím je ale EU stále pod „covidovým tlakem“ a k tomu se přidala velká eskalace napětí s Ruskem. Čas na to tedy dnes není úplně příznivý. Nicméně tlak na to, aby i evropské státy uznaly migraci jako „základní lidské právo“ se bude ze strany „progresivní“ politiky USA stupňovat. Očekávám proto, že se i v Česku začne proti používání termínu "ilegální migrace" brojit ze strany "progresivních politických sil". I tyto síly u nás máme bohatě v poslanecké sněmovně zastoupené.