Mobbing mě dostal na kolena

Když narazíte v práci na závistivé či neschopné kolegy, není jednoduché to ustát. Pokud to tedy ustojíte. Tento pravdivý příběh je toho dokladem.  

Byla to práce mých snů, zajímavá a dobře placená. Firma potřebovala novou marketingovou strategii, a ta moje 100% zabrala. Ve chvíli, kdy jsem byla povýšena, to začalo. Tři mladší kolegyně z užšího vedení společnosti se začaly cítit ohrožené, a tak se mě rozhodly odrovnat. A zpočátku docela nenápadně. Neúplné podklady, nedodržené termíny, překroucené informace, později intriky a pomluvy. Přestože jsem trvala na písemném potvrzení domluvených akcí a termínů, dostalo se mi pouze upozornění, že tady to tak nechodí. Snažila jsem se zapadnout, ale pozvání na kávu, vstřícnost, pozornosti, nic nezabralo.
Každá další porada pro mě byla hotové peklo. „Asi jsi to nepochopila, možná že pořádně neposloucháš. My jsme ti to říkaly, že jo holky?" Shazování před šéfem na poradách bylo hodně nepříjemné. Na pořádné obhájení, nebyl vůbec čas. Moje argumenty neměly proti třem hlasům žádnou váhu. Začala jsem si připadat neschopná, a ještě jsem přidala na výkonu. Ale být stále na pozoru a čekat další podrazy, mě stálo spoustu sil.
A pak jsem se rozhodla zajít za svým nadřízeným. „Hele to si vyřiďte mezi sebou, mě tyhle holčičí války nezajímají,“ skočil mi do řeči, jen co jsem začala. „Jo a za říďou nechoď, má úplně jiné starosti!“ dodal důrazně. Tuhle reakci jsem nečekala.
Doma už jsem nedokázala normálně fungovat. Bez prášku na spaní ani ránu. Ráno se mi nechtělo vstávat, přidaly se bolesti hlavy, bušení srdce, úzkost, špatně od žaludku. V hlavě se mi stále honilo: „Vždyť ty už se bojíš na poradě promluvit. Ty, se svými zkušenostmi! Posledně jsi z toho stresu začala koktat. Musíš s tím něco dělat. Máš ale před padesátkou, kde teď najdeš tak skvělou práci s dobrým platem? A stojí ti to vůbec za to? Takhle přece žít nechceš?!“
Odejít, zůstat? Moc na výběr jsem neměla. Bylo na čase si přiznat, že potřebuji pomocnou ruku, protože hodit flintu do žita a odejít z práce, což se v téhle situaci přímo nabízelo, jsem přece jen nechtěla.
Vrátit sebevědomí, ujasnit si priority a pochopit, co je v životě důležité, mi pomohl až koučink. Nebylo to snadné ani náhodou, chtělo to dost odvahy a taky silné vůle. Musela jsem na sobě pořádně zamakat. Ale i díky tomu jsem za svým nadřízeným přišla perfektně připravená a s logickými argumenty. Pochopil a pomohl mi. Z práce jsem neodešla.
Že ty druhé nezměním a změnit mohu jedině sebe, byl ten nejdůležitější poznatek, který mi změnil život. A moje kolegyně? Ty se teď štěkají mezi sebou!
Jak to vypadá v praxi, trefně popsala manažerka HR. „Zajímavé je, že mobbing většinou zažijí tahouni a dříči, Ti, kterým záleží na práci, na její kvalitě, na firmě. Za roky své praxe jsem málokdy viděla odcházet z týmu neschopné jedince. Odcházejí ti dobří, pracovití a svědomití, zůstávají kafíčkáři, kuřáci, intrikáni a takoví, kteří si své "nicnedělání" umí obhájit. Jedno je ale jisté, pokud nadřízený nebo majitel není schopný tenhle druh problémů řešit, je opravdu zbytečné v takové firmě zůstat.
Souhlasíte?