Když on má to a ten zas tohle…

Přeháněla bych, kdybych napsala, že srovnávání se s ostatními je naší přirozeností, jelikož ne všichni tuto potřebu máme stejně silnou.  

Zatímco pro některé je to „každodenní chleba“, který jim zaneřáďuje hlavu, krade energii a razantně zhoršuje náladu xy krát během dne, jiní si vzpomenou prakticky jen v extrémních chvílích – když je jim hodně špatně, tu a tam i v opačném případě.

Porovnáváme se, abychom se „ujistili“, že náš společenský status, výplata, kariérní postavení, kila, vyrýsovaná figura, vzhled, velikost dostávané lásky, počet pokojů v domě atd. je v porovnání s kýmsi OK nebo není OK.

Pokud se porovnáváme, abychom se určitým způsobem inspirovali, posunuli, máme vzor pro naše cíle, který nás vždy positivně „nakopne“, když dochází energie, je to podle mě v pořádku. Někdo se však souží tím, že soused jezdí lepším autem, kolegyně dostává vyšší odměny, a pan x miluje paní y víc, než partner, co je doma. Toto se může velice lehce zvrhnout do chronického sebe litování, ale také k pocitu méněcennosti, nedokonalosti a nízkému sebevědomí, dokonce až depresi. Příkladem je chorobné brouzdání po FB a Twitteru, „slepé“ hltání zachycených 100% vždy platných a reálných „šťastných chvil“ určitých osob, kterými se pak dotyční krásně trýzní a přidává další poleno do ohně své nespokojenosti či frustrace.  

Tito lidé se totiž zásadně srovnávají s osobami, které jsou na tom z jejich pohledu lépe a vidí u nich pouze positiva. Občas je lepší podívat se na druhou stranu mince – osoby, které jsou na tom podstatně hůře – lidé trpící vážnými chorobami, zdravotně postižení, a podobně. V tu chvíli by si člověk měl uvědomit, co všechno v životě krásného má a čeho by si měl vážit.

Dejte si alespoň 1x týdně 5 – 10 minut vděčnosti a zamyslete se či ještě lépe – sepište si, za co vše jste vděční, koho a čeho si v životě ceníte, vážíte, kdo/co vám daný týden udělal radost atd. Uvidíte, že toho není málo.

V nejednom přísloví se říká, že člověk se má srovnávat pouze sám se sebou a být zítra lepším člověkem než byl dnes. S čímž naprosto souhlasím…