5 tipů, jak zatočit s prokrastinací

Jste na sebe naštvaní, že nejste schopni dotahovat rozdělané úkoly a přes veškerou snahu nad Vámi vítězí prokrastinace na plné čáře? Poslechněte si mých 5 tipů a dejte jí řádně na frak, ať už Vám nežere čas a komplikuje život.

Nebudu Vás okrádat o drahocenný čas a půjdu rovnou na 5 doporučení, jak zatočit s věčným odsouváním a nedotahovaním důležitých úkolů. Závěrem se dozvíte, jak nad prokrastionací vyzrál sám Viktor Hugo.

1. Když to nejde po dobrém, zkuste to se sebou po zlém. Zaveďte si speciální prokastinační kasičku a za každé odsunutí do ní dejte např. 200 Kč. Základem je ale nepodvádět sám sebe. :) Čím vyšší suma a čím víc to bude bolet, tím spíše se k tomu dokopete a nebudete odsouvat. 

2. No a když už jsme u těch trestů,  využijte sílu vizualizace. Barvitě si představte, co se stane, když budete určité aktivity či rozhodnutí zase odkládat. Odpovězte si na otázky:

Jaké dopady to bude mít na mě, na mou náladu, spokojenost?

Jak se to odrazí v práci?

Jak to pocítí má rodina?

Jaký vliv to bude mít na můj spánek a zdraví?

Jakou cenu budu muset zaplatit za to, že to dneska odsunu? 

Co mi to způsobí zítra, za týden, za měsíc? 

Co získám tím, když se do toho dneska pustím?

Jak se budu cítit, když to konečně dotáhnu?

Přehrajte si dopady i benefity před svým vnitřním zrakem. Prožijte je i na emoční úrovni.

3. Zaveďte pevný režim dne, týdne, kdy se určité aktivity stále opakují v konkrétní den a čas. Z aktivit, které Vás nebaví udělejte zvyk, např. věnujte se např. fakturaci vždy 2 hodiny v pátek a vyfakturujte celý týden, je lepší než se s tím zabývat několikrát v týdnu. Je to hrozně fajn pocit, když týden uzavřete tím, že odbouchnete nejméně oblíbené úkoly a pak hurá na víkend! Opět je třeba si stanovit pevný den i čas a délku a vše zanést do diáře.

4. Pokud Vás daná aktivita nebaví a nevidíte v ní smysl, a přesto ji udělat musíte, je třeba se na ni podívat pozitivní optikou a najít si tam ten svůj smysl – i kdyby to bylo jen - konečně budu mít od šéfa klid. Dodělám to, tenhle opruz a pak se a  se budu moci věnovat něčemu jinému. Odbouchnu to a můžu na tenis. Nasaďte růžové brýle a najděte si pozitivní důvod, proč to udělat.

NAJDI SI SMYSL TAM, KDE HO NEVIDÍŠ
 

5. Zahoďte touhu po perfekcionismu, protože pro perfekcionisty jejich výkon stejně nikdy nebude perfektní. Vždycky tam bude myšlenka typu – ještě jsem to mohl zvládnout lépe, je to ok, ale…. Snažte se vědomě spokojit jen např. s 80 % či 90 % Vašeho běžného výkonu. Zkoušejte laťku snižovat postupně a nejdřív u méně podstatných věcí. Uvidíte, že  stanovená laťka je jen a jen ve Vaší hlavě. Okolí si s největší pravděpodobností ani nevšimne, že se něco změnilo. Oproti standardu budete mít v práci pořád navrch. Získáte čas a snížíte vnitřní pres. 

Zároveň vyhoďte ze svého slovníku slůvko ALE a KDYBYCH. Sami sebe tím vnitřně užíráte – kdybych měl víc času, ještě bych… S výsledkem mé práce jsem celkem spokojený, ale… Prostě NE!!! Oslavujte, že jste práci odevzdali a ještě více se vnitřně chvalte za to, že jste dostali pod kontrolu svou potřebu mít to na 120 %, ale spokojili jste se i se 100 %. Nesmírně se Vám uleví.

Nad prokrastinací krásně vyzrál sám velký Viktor Hugo při psaní svého nejslavnějšího románu – Zvoník od Matky boží. Jelikož byl také normální smrtelník jako my všichni, odkládal práci na románu na neurčito astal se nejprve obětí prokrastinace. Tedy místo psaní dělal vše možné i nemožné. Pak ale od svého nakladatele dostal nůž na krk v podobě vražedného deadline – na psaní dostal 6 měsíců. Hugo na sebe byl pořádně tvrdý, říká se, že až na základní oblečení nechal vše odstranit a zamknout mimo svůj dosah.  Aby nikam nechodil a nic ho nerozptylovalo, prostě zůstal doma a psal a psal. No a výsledek? Jeho dílo spatřilo světlo světa ještě zhruba 2 týdny před zadaným termínem.Čím se od něj můžete inspirovat? :) :)

Závěrem je ale třeba i říci, že vědomé odsunutí je občas OK. Není od věci si tu a tam po řádném zvážení rozhodnout prokrastinovat aříci si, NO A CO? Zítra je taky den. Prostě jen akceptujte, že to daný den nedáte. Nestresujte se tím, nic si nevyčítejte. Nejste stroje. Tohle jednání ale nesmí být pravidlem, jen vědomou výjimkou.

Stručně a jasně: zaveď do svého harmonogramu řád a rutinu, nasaď si růžové brýle a hledej smysl tam, kde ho nevnímáš, netrýzni se nenaplnitelnou touhou po perfekcionismu, jinak budeš polapen ve spirále věčné nespokojensoti a nestíhání.