O Tanečnici
Hor podobného jména je povícero a více je taky verzí příběhu, jak tato hora ke svému jménu přišla. Jako správný Valašský Bard je pochopitelně znám a o jednu z těch méně známých se rád podělím.
Na samotě skoro u samotného vrcholu hory, která tenkrát ještě neměla své jméno, přebývala chudá vdova s dcerou Marunou. Zatímco máma byla každou chvíli marodná, dcera byla živel a ze všeho nejvíc milovala tanec. Jak zaslechla hudbu, už by tancovala a nechtěla přestat, i kdyby si měla paty obrousit a i kdyby preference hnutí ANO do záporných hodnot spadly.
Máma z ní byla často nešťastná, chtěla, aby se Maruna víc věnovala domácnosti a pracem okolo chalupy. Jenže kde na ni. Maruna měla v jednom kuse hubu od ucha k uchu a na nic kromě tancování myslet neuměla.
Jednoho dne bylo mámě opravdu hodně zle. Zrovna se měla v Trojanovicích odehrávat tancovačka, na kterou se Maruna už víc jak týden těšila. Máma jí z posledních sil zakázala jít tancovat a přikázala zůstat doma a pomáhat. Jenže kde s tím na Marunu. „Tancovat půjdu, i kdyby mě tam měl odvést čert,“ mumlala si pro sebe a jak máma na chvilku usnula, sebrala svoje šaty a už si to metelila do Trojanovic.
Venku potkala mladého myslivce, který jí nabídl doprovod. Proč ne, řekla si a už oba pospíchali dolů. Hudba už hrála a tak neváhali a přidali se do kola. Neznámý myslivec tančil neúnavně a měl oči jenom pro Marunu, které ostatní holky samozřejmě záviděly. Maruna vnímala jenom tanec a na řeči okolo nedbala.
Pak v jedné chvíli, kdy byla přestávka mezi dvěma písničkami, se k Maruně přimotala jiná holka a pošeptala jí, ať se podívá svému tanečníkovi nenápadně na nohy. Maruna to udělala a málem omdlela, když uviděla na myslivcových nohou kopyta. Hned věděla, kolik uhodilo, a koukala, jak se dostat pryč a domů.
Jenže zrovna znovu začali hrát a touha po tanci u ní na chvíli zvítězila. Uprostřed tance uslyšela, jak hodiny na věži začínají odbíjet půlnoc. Vytrhla se svému tanečníkovi z rukou, vyběhla ven a už utíkala nahoru na samotu. Čert, protože to pochopitelně byl on, neváhal a vrhl se za ní. Maruna běžela rychle a i když byla tma taková, že by dál dosáhl než uviděl, držela si před ním náskok. Nakonec to ale nestačilo, když už byla skoro doma, čert ji dostihl a na místě na kusy roztrhal.
Hora dostala po Maruně jméno Tanečnice a říká se jí tak dodnes.
Martin Irein
Sen bez pizzy
Při cestování MHD se stává, že následkem toho, že jsem jeden z hodně mála jedinců, kteří nemají ucpané uši sluchátky, chtěně či nechtěně odposlechnu cizí rozhovor nebo jeho část.
Martin Irein
Jak strýc Vejskal pomohli pošťákovi k nevěstě
Bylo pěkné letní odpoledne a kde jinde byste v takový den našli strýca Vejskala, než právě v šenku. Seděl na své oblíbené židli, bafal z fajky a uškňuřoval se.
Martin Irein
Valím, valím klubko drátu
Doba, v níž jsem vyrůstal a pomalu dospíval, se mimo jiné vyznačovala tím, že hudba, která byla k dispozici, byla buďto špatná nebo horší.
Martin Irein
Už ráno začal večírek s Básníkem, který vždy koketoval s Anděly
Jak každý znalec české poezie ví, jestli je v něčem naše krásná česká země světová, tak je to množství a kvalita Básníků, kteří celý život pilně a neomylně koketují s Anděly.
Martin Irein
Dubnový příběh
Na tu hospodu jsem narazil právě v té chvíli, kdy jsem si říkal, že už není možné, abych našel aspoň nějaké místo, kam by se dalo ukrýt před deštěm.
| Další články autora |
Dvorecký most promění také pražskou autobusovou dopravu v Praze. Máme velký přehled
Příští pátek se slavnostně otevře Dvorecký most, nová 361 metrů dlouhá spojnice přes Vltavu mezi...
Netradiční dobrodružná hřiště dobývají Prahu. Najdete je na Vypichu, Solidaritě i Žižkově
Po úspěšných pilotních projektech Na Kocínce a Pod Juliskou se koncept adventure playground poprvé...
Dvorecký most otevře za týden. Zatím je tu staveniště se schovaným „vodníkem“
Už příští týden se po novém Dvoreckém mostě projedou první tramvaje a autobus. Most, který propojí...
StarDance 2026 se blíží. Zatančí rockerka, spekuluje se o populární herečce i tenisové legendě
Na podzim se na televizní obrazovky vrátí oblíbená taneční soutěž, ve které známé osobnosti usilují...
Putin poručil, ale soudruzi nesplnili. Legendární Kukuruzniky zase vytáhnou z hangárů
Čeští parašutisté ji dobře znají, dodnes létá na kdejakém letišti. AN-2 zvaný Andula posloužil k...
Soud v Brně vyhlásí rozhodnutí v poslední části korupční kauzy Stoka
Krajský soud v Brně dnes vyhlásí rozhodnutí v poslední části korupční kauzy Stoka, v níž jde o...
Českobudějovická rada rozhodne o konci pronájmu fotbalového stadionu Dynamu
Českobudějovická městská rada dnes na svém mimořádném zasedání zřejmě vypoví smlouvu ze stadionu...
ÚS vyhlásí, jak rozhodl v restitučním sporu o lesy u Třebechovic pod Orebem
Ústavní soud dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti v restitučním sporu o lesní pozemky u...
Na Žižkově hořela ubytovna, část střechy se propadla. Evakuovalo se přes 40 lidí
V Praze na Žižkově v úterý odpoledne hořela ubytovna. Hasiči vyhlásili třetí ze čtyř stupňů...

Je vám přes čtyřicet? Soutěžíme o přírodní doplněk stravy MenoVit Balance
Období po čtyřicítce přináší řadu změn, které mohou ovlivnit fyzickou i psychickou pohodu. Dopřejte si proto přírodní podporu v čase, kdy ji vaše...
- Počet článků 448
- Celková karma 9,10
- Průměrná čtenost 404x
Svou básnickou tvorbu jsem shrnul ve sbírce „S anděly když koketuji“ (2024), jejíž stěžejní součástí je dvanáctistránkový hrdinský epos „Chcíplej krtek,“ což je báseň, jejíž tvorba mi, jak sám ostatně přiznávám, trvala ze všech básní naprosto nejdéle. Začal jsem s ní 12. března nebo 3. dubna (o to se dodnes vedou spory) 1994 a dopsal jsem ji 22. dubna nebo 6. května (o to se také dodnes vedou spory) 2017. Jinou mou často citovanou básní je lehce sebeironická „Zítra porazím Lendla.“
Svou filosofii jsem shrnul ve dvou svazcích svých úvah a esejů, z nichž první nesl název „Tráva je zelená a Pikaču žlutý“ (2011) a druhý vyšel v upraveném, rozšířeném a lépe uspořádaném vydání pod názvem „Nevěřte nikomu, komu je pod deset“ (2019). V současné době připravuji další výbor svých textů pod pracovním názvem „Nepropadejte žádné naději.“
Jako alchymista jsem se proslavil vynálezem prvního stoprocentně účinného elixíru proti nesmrtelnosti. Díky tomuto vynálezu jsem se stal provozním náměstkem Ústavu pro ověřování smrtelnosti.
Na památku regionu, ve kterém jsem vyrůstal a dospíval, mi byl udělen čestný titul Valašský Bard. Pro svůj věk jsem titulován jako Ctihodný kmet.
Příležitostný herec (česko-německý film „Kryštof,“ německý seriál „Naše báječné roky,“ český seriál „Místo zločinu: Ostrava,“ a další) a zpěvák (legendární skupina „Drobný za bůra“).
Všechny mé články jsou 100% uhlíkově neutrální a vyjadřují stanovisko Ústavu pro ověřování smrtelnosti.



















