Berta
Kde bych si to pomyslela, řekla si Berta. Já, obyčejná holka z města, kde každý zná každého a všichni znají všechny, a doktor! A k tomu doktor až z daleké Nigérie!
Jako mnohé ženy před ní a jako mnohé ženy po ní, i Berta jednoho dne zjistila, že ji přes jeden z mnoha existujících komunikačních kanálů oslovil někdo z ciziny. Psal o sobě, že je lékař, žije v Nigérii, shodou nešťastných okolností je vdovec a má dceru, o kterou se od jejích 9 let pečlivě stará.
Ale, ale, pozdvihla Berta obočí. No to se podívejme! A odepsala mu, že je sama, děti má osvojené, po rodičích zdědila velkou vilu s obrovskou zahradou a třemi bazény, když potřebuje někam jet, odveze ji její osobní řidič v jejím Rolls-Royce, a spoustu podobných detailů.
Nigerijský doktor ožil a pokračoval ve svém příběhu. Jeho dcera je dnes samozřejmě už taky dospělá, je vystudovaná lékařka a vede svou vlastní soukromou kliniku.
No pane jo!, usmála se Bera a v konverzaci pokračovala. Brala to jako dobré procvičování angličtiny, se kterou celý život bojovala jako Bajaja s drakem, jen ten vítězný konec nepřicházel. A bylo to pro ni i záživnější než v kurzu, do kterého chodila.
Nigerijský lékař ji vyzval k online hovoru a trval na tom, aby měla zapnutou kameru. Sám vidět nebyl, protože v jeho zemi jsou prý při hovorech technické potíže. Jakmile Bertu na obrazovce uviděl, zahrnul ji lichotkami a poctami, ze které by se jí možná zatočila hlava, kdyby jí bylo o nějakých 30 let méně.
O několik dní později se dověděla, že lékařova dcera, sama úspěšná lékařka, viděla Bertinu fotku na obrazovce počítače svého táty a hned si Beru oblíbila. Dokonce okamžitě prohlásila, že si tu paní z Evropy dokáže představit jako náhradní maminku. No pecka, ušklíbla se Berta.
Psaní a hovory s tajemným cizincem neustávaly. Bertu mile překvapilo, že tajemný cizinec, lékař z daleké Nigérie, si zjišťoval informace o České republice. A o pár dní později na ni vyklopil, že by se rád do naší země přistěhoval a zkusil zde otevřít a provozovat dětský domov, protože je nechutně bohatý a chce své peníze použít tak, aby byly prospěšné.
Berta mu samozřejmě takový plán schválila a ptala se hned, jestli přijede do České republiky i se svou dcerou. Lékař to potvrdil a dokonce jí poslal oskenovaný pas.
Následující dva týdny běžela jejich konverzace hlavně o tom, jaké jsou u nás zákony, co všechno musí cizinec splnit, aby mohl podnikat, navíc v tak citlivé oblasti, jako je péče o opuštěné děti. Berta se stále náramně bavila.
Pak konečně nadešel ten kýžený den, kdy měl její ctitel z Nigérie, který byl už dávno přesvědčen o tom, že Bertu miluje a že v ten krásný den, kdy přiletí, jí splní její holčičí sen, nasednout to letadla a absolvovat přelet. A tehdy se to nějak zadrhlo.
Chudákovi nigerijskému lékaři totiž banka odmítla vyplatit z účtu 200 tisíc EUR, které chtěl v dobrém rozmaru investovat do rozjezdu svého dětského domova. No považte, není to smůla smůlovatá? Naštěstí ho nenapadlo nic lepšího než obrátit se na Bertu. Tu přece miluje a ta mu ráda poskytne finanční pomoc.
A je to tady, culila se Berta, když si tu zprávu přečetla. Chvíli přemýšlela, pak si nalila sklenku vína, tu vypila, pak ještě chvíli přemýšlela, a pak svému ctiteli odepsala, že chápe jeho potíže, ale bohužel její banka jí dovolí uvolnit maximálně 140 tisíc EUR. No není to taky smůla?
Lékař, jako by na to snad čekal, okamžitě vystřelil protiotázku: A kdo ti, má milá krásná úžasná skvělá a dokonalá Berto, může půjčit zbývajících 60 tisíc EUR?
To už se Berta u svého počítače válela smíchy. Když se dosmála, milému ctiteli vyjevila celou pravdu. Že ve skutečnosti žádná zbohatlice není, že obývá malou garsonku, kam je ráda, že se vejde sama, že částku, která odpovídá 60 tisícům EUR, nikdy na vlastní oči neviděla a ani si ji neumí představit, a že tudíž svému drahému africkému ctiteli nemá jak pomoci. Zároveň že mu děkuje za možnost procvičit se v angličtině a zdokonalit se v ní.
Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že její dosud neznámý africký ctitel umí česky! Ještě ten den se dověděla, že je samicí tura domácího, lehká žena nevalné pověsti, že je dámské přirození a má jít do dámského přirození (to sice nevěděla, jak si představit, nicméně ji ta výzva hodně zaujala) a že by měla v nejbližší době tiše zesnout buďto následkem ischemické choroby srdeční nebo následkem kombinace zhoubného nádoru a metastáz.
Berta si protřela oči a chtěla odepsat. Leč její ctitel náhle nebyl žádným způsobem dostupný. A tak skončil její nepovedený pokus o velkou lásku s velkým L.
Martin Irein
Drsný odpal, horká krev, jedno ztracené dítě a pravda ostrá jako břitva
Letní slunce pálilo jako rozžhavená hlaveň devítky, asfalt tekl a vzduch voněl prachem, levným benzínem a chlastem. Seděl jsem v kanclu, pot ze mě lil a v hlavě mi vrtala jediná věc – kam sakra zmizela moje krev.
Martin Irein
Kancelářské krysy nemají rády horké olovo ani chladná data v digitální poště
Slunce pálilo do oken jako rozžhavený autogen. Vzduch v zasedačce byl hustý, že by se dal krájet rezavým nožem, a klimatizace líně vrčela svůj monotónní pohřební marš pro všechny přítomné.
Martin Irein
Olověný Jadran, horká krev a mořská schránka v šuplíku smrti
Vzduch v podkroví měl padesát stupňů a smrděl starým prachem. Vyhazoval jsem babiččiny krámy a potil se jako dveře od chladicího boxu na maso. Pak ze spodní zásuvky vypadlo něco, co rozhodně nemělo tvar účtu za elektřinu.
Martin Irein
Mrtví nepláčou a budoucí tchyně nestřílejí dvakrát
Moje stará Alfa Romeo polykala horký asfalt jako hladový rotvajler. Slunce pálilo do kapoty s intenzitou autogenu a vzduch se tetelil nad silnicí v líných, žhavých vlnách. Vedle mě seděla Adéla a nervózně si žmoulala sukni.
Martin Irein
Sedmdesát litrů v prachu, horko jako v pekle a kluk, který uměl mlčet
Venku bylo takové vedro, že by se i asfalt začal raději zpovídat. Seděl jsem v autě, pot mi lepil košili k zádům a v kapse mě studil klíč od baráku, kde se právě ze sedmdesáti tisíc v hotovosti stala jenom vzpomínka.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Trolejbusy, jaké Praha ještě neviděla: policejní, obojživelné i popelářské vozy
Co kdyby po Praze jezdil trolejbus pro prezidenta, policejní hlídku nebo třeba popeláře? A co...
Blikající sanitka se v křižovatce srazila s osobním autem, převrátila se na bok
V Ostravě se v pondělí brzy ráno srazila sanitka, která měla zapnutý maják, s osobním automobilem....
Výstava v Koryčanech představí vztah rodiny Thonetů k automobilismu
Výstava v Koryčanech na Kroměřížsku představí vztah rodiny Thonetů, která v 19. století stála u...
Děti chtějí od rodičů něco jiného než zákazy mobilů. S problémy se svěřují spíš AI
Mobil má v Česku 97 procent dětí ve věku od osmi do patnácti let. Rodiče se ale často soustředí...

Objevily jsme parádní herní kufříky, které naše děti zatím nepustily z ruky
Léto a prázdniny jsou v plném proudu, což pro nás maminky znamená jediné – vymyslet atraktivní program pro děti a přežít dlouhé cesty autem nebo...
- Počet článků 588
- Celková karma 11,75
- Průměrná čtenost 362x
Dívám se tam, kam se jiní dívat bojí nebo štítí, a píšu o tom tak, jak to leží a běží – s humorem, který občas kouše, a s nostalgií, která občas studí.
Všechny mé články jsou 100% uhlíkově neutrální a vyjadřují stanovisko Ústavu pro ověřování smrtelnosti a Strany Konstruktivní Destrukce.
NEVĚŘTE NIKOMU, KOMU JE POD DESET!



















