Život v relativně malém městě, byť s rozšířenou působností, byl pro Bertu ideální. Vše klapalo v jednom daném rytmu a vybočení se nedalo očekávat. Až do toho dne, kdy ji oslovil tajemný cizinec a hned doktor.
Kde bych si to pomyslela, řekla si Berta. Já, obyčejná holka z města, kde každý zná každého a všichni znají všechny, a doktor! A k tomu doktor až z daleké Nigérie!
Jako mnohé ženy před ní a jako mnohé ženy po ní, i Berta jednoho dne zjistila, že ji přes jeden z mnoha existujících komunikačních kanálů oslovil někdo z ciziny. Psal o sobě, že je lékař, žije v Nigérii, shodou nešťastných okolností je vdovec a má dceru, o kterou se od jejích 9 let pečlivě stará.
Ale, ale, pozdvihla Berta obočí. No to se podívejme! A odepsala mu, že je sama, děti má osvojené, po rodičích zdědila velkou vilu s obrovskou zahradou a třemi bazény, když potřebuje někam jet, odveze ji její osobní řidič v jejím Rolls-Royce, a spoustu podobných detailů.
Nigerijský doktor ožil a pokračoval ve svém příběhu. Jeho dcera je dnes samozřejmě už taky dospělá, je vystudovaná lékařka a vede svou vlastní soukromou kliniku.
No pane jo!, usmála se Bera a v konverzaci pokračovala. Brala to jako dobré procvičování angličtiny, se kterou celý život bojovala jako Bajaja s drakem, jen ten vítězný konec nepřicházel. A bylo to pro ni i záživnější než v kurzu, do kterého chodila.
Nigerijský lékař ji vyzval k online hovoru a trval na tom, aby měla zapnutou kameru. Sám vidět nebyl, protože v jeho zemi jsou prý při hovorech technické potíže. Jakmile Bertu na obrazovce uviděl, zahrnul ji lichotkami a poctami, ze které by se jí možná zatočila hlava, kdyby jí bylo o nějakých 30 let méně.
O několik dní později se dověděla, že lékařova dcera, sama úspěšná lékařka, viděla Bertinu fotku na obrazovce počítače svého táty a hned si Beru oblíbila. Dokonce okamžitě prohlásila, že si tu paní z Evropy dokáže představit jako náhradní maminku. No pecka, ušklíbla se Berta.
Psaní a hovory s tajemným cizincem neustávaly. Bertu mile překvapilo, že tajemný cizinec, lékař z daleké Nigérie, si zjišťoval informace o České republice. A o pár dní později na ni vyklopil, že by se rád do naší země přistěhoval a zkusil zde otevřít a provozovat dětský domov, protože je nechutně bohatý a chce své peníze použít tak, aby byly prospěšné.
Berta mu samozřejmě takový plán schválila a ptala se hned, jestli přijede do České republiky i se svou dcerou. Lékař to potvrdil a dokonce jí poslal oskenovaný pas.
Následující dva týdny běžela jejich konverzace hlavně o tom, jaké jsou u nás zákony, co všechno musí cizinec splnit, aby mohl podnikat, navíc v tak citlivé oblasti, jako je péče o opuštěné děti. Berta se stále náramně bavila.
Pak konečně nadešel ten kýžený den, kdy měl její ctitel z Nigérie, který byl už dávno přesvědčen o tom, že Bertu miluje a že v ten krásný den, kdy přiletí, jí splní její holčičí sen, nasednout to letadla a absolvovat přelet. A tehdy se to nějak zadrhlo.
Chudákovi nigerijskému lékaři totiž banka odmítla vyplatit z účtu 200 tisíc EUR, které chtěl v dobrém rozmaru investovat do rozjezdu svého dětského domova. No považte, není to smůla smůlovatá? Naštěstí ho nenapadlo nic lepšího než obrátit se na Bertu. Tu přece miluje a ta mu ráda poskytne finanční pomoc.
A je to tady, culila se Berta, když si tu zprávu přečetla. Chvíli přemýšlela, pak si nalila sklenku vína, tu vypila, pak ještě chvíli přemýšlela, a pak svému ctiteli odepsala, že chápe jeho potíže, ale bohužel její banka jí dovolí uvolnit maximálně 140 tisíc EUR. No není to taky smůla?
Lékař, jako by na to snad čekal, okamžitě vystřelil protiotázku: A kdo ti, má milá krásná úžasná skvělá a dokonalá Berto, může půjčit zbývajících 60 tisíc EUR?
To už se Berta u svého počítače válela smíchy. Když se dosmála, milému ctiteli vyjevila celou pravdu. Že ve skutečnosti žádná zbohatlice není, že obývá malou garsonku, kam je ráda, že se vejde sama, že částku, která odpovídá 60 tisícům EUR, nikdy na vlastní oči neviděla a ani si ji neumí představit, a že tudíž svému drahému africkému ctiteli nemá jak pomoci. Zároveň že mu děkuje za možnost procvičit se v angličtině a zdokonalit se v ní.
Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že její dosud neznámý africký ctitel umí česky! Ještě ten den se dověděla, že je samicí tura domácího, lehká žena nevalné pověsti, že je dámské přirození a má jít do dámského přirození (to sice nevěděla, jak si představit, nicméně ji ta výzva hodně zaujala) a že by měla v nejbližší době tiše zesnout buďto následkem ischemické choroby srdeční nebo následkem kombinace zhoubného nádoru a metastáz.
Berta si protřela oči a chtěla odepsat. Leč její ctitel náhle nebyl žádným způsobem dostupný. A tak skončil její nepovedený pokus o velkou lásku s velkým L.
