Vy chcete dát dítě do školy? A proč???

Blíží se doba zápisů do první třídy a s ní narůstá aktivita maminek, jež chtějí požádat pro své dítko o odklad. Za této situace jsme se rozhodli, že my naopak požádáme, aby náš syn a vnuk, narozený 22. září, směl do školy nastoupit už v "pěti letech".

Dědeček psycholog, babička učitelka - přímo vražedná kombinace. Není divu, že se u oba ujali pozorování svého vnoučete a přemýšlení o tom, "zda na to má". A rozhodli, že má.

Vnouček čte a píše tiskacími písmeny, počítá do stovky, umí stříhat, krásně kreslí a maluje, má úžasně rozvinutou fantazii - není divu, rodiče mu četli před spaním už dlouho před prvními narozeninami, kdy by to mnozí považovali za nesmyslné. Je mrštný, obratný, umí se obléknout, svléknout, chápe rozdíl mezi pochvalou a pokáráním, jen ten samostatný pohyb po silnici je ještě pro něho nebezpečný. Co chtít víc. Mluví bez vady, pouze když toho má na srdci moc, dokáže se zaseknout - ale to se stává občas i dospělým, když mají pocit, že nestihou říci své námitky a obhájit své názory.

Při první návštěvě u psychologa slyšela maminka výše uvedenou větu: Vy ho chcete dát do školy? Proč???? Protože si myslíme, že na to má. Psycholožka se ovšem podivovat nepřestala, i když usoudila, že na pět let je hodně rozumově vyspělý, a roztočila kolotoč: psychologie poprvé, podruhé, potřetí, logopedie, foniatrie...

Náš chlapeček patří mezi živé děti, co živé - je jak živé torpédo, gejzír nápadů, hlučný, neustále by něco vyprávěl, vyráběl, vymýšlel. Bude z něj opravdu šikovný žáček, ale na druhou stranu dá všem učitelkám zabrat. Ale na tom se bohužel začne něco měnit až tak v pubertě, do té doby bude "miláčkem" všech neurotických učitelek - on bude potřebovat takovou tu hodnou, laskavou, ale důslednou učitelku, kterých jako by ubývalo. Ale bude ji potřebovat letos, stejně jako o rok později. Tak proč se všichni brání tomu, aby místo "opakování" předškoláckého oddělení ve školce nastoupil do školy? Nevím. Sama jsem se narodila v září a školu procházela dlouho se samými jedničkami a také spoustou poznámek za mluveni :-) Myslím, že můj vnouček na tom bude stejně jako já. Ale myslím si také, že školka mu už další podněty dávat nemůže, že by potřeboval jít do školy a posunout se kupředu - třeba v kázni a soustředěnosti, to po něm ve školce zatím moc nechtějí, ač tam má skvělé učitelky. Ale škola je přece jen krok vpřed.

Co si myslíte vy?