také plánuji druhou dceru

narozenou v září dát do školy klidně ten rok, co jí bude 6 až v září, je nadprůměrně inteligentní, šikovná. Ale uvidím, podle celkové zralosti - hlavně výslovnost, nemocnost, hravost..

ja som za

ahoj ano ja som za preco by nemohol ist do skoly od 5 rokov ked v holandsku deti idu od 4? drzim mu palceky nech sa mu dari.

Podobná zkušenost

Také jsme dceru chtěli poslat do školy o něco dříve - narodila se v říjnu. Také jsme byli posláni do psychologické poradny, následovaly sáhodlouhé testy a ortel, že dcera na školu má ve všech směrech... ale... to držení tužky není dobré, příliš phýbá prsty. Takže doporučují začít pravidelně navštěvovat psychologickou poradnu, kde jí budou učit správně držet tužku a naučí jí cviky apod.

Ani jsme se s manželem nemuseli domlouvat, že to tedy ne. Nechaly jsme tedy věcem volný průběh, tzn. dcerka zůstala ještě rok ve školce.

Nejlepší na celé věci bylo, že nám ze školy, kde jsme byli na zápisu, přišlo vyrozumění, že bez ohledu na výsledky z Psychologické poradny by dcerku do první třídy přijali....

Je to poněkud groteskní.

Re: Podobná zkušenost

Jo jo tak to znám. Po vyšetření dcery jsem se dozvěděla, že je nadprůměrně inteligentní, ale do školy ji nedoporučí, nemá správně vyvinuté grafomotorické schopnosti. Na můj dotaz co to je, jsem se dozvěděla, že prostě má horší koordinaci - oko - ruka. Tak jsem se ptala dál, co to vlastně znamená. Vysvětlení - neumí řádně kreslit kroužky a čárečky. A když jsem dál pátrala co to znamená pro ni osobně, znělo vysvětlení: " noooo, ona tu první, druhou třídu určitě v pohodě zvládne, no pak by mohla mít problémy, no ale taky nemusí, no ono je to takové nejisté".

Tohle vysvětlení mě dostalo, "vysoce odborné" vysvětlení paní pedagogické psycholožky .

já nevím,

rozumově (mentálními dovednostmi) je určitě dál než většina budoucích, o rok nebo dva starších budoucích spolužáků, ale .. škola moc nerozvíjí člověka, rozvíjí jen jeho vědomosti (jako učitelka asi nebudete souhlasit, ale je to můj "utkvělý dojem") .. škola potřebuje soustředěné žáčky, kteří vydrží v klidu poslouchat paní učitelku - a pak to všechno po ní hezky zopakují .. hlavně klid a pozornost; vlastně (skoro) nic víc .. takže vaše dítě, pokud je to čertík roztěkaný, bude mít problém - a bude ho mít i proto, že už hodně ví; to je jasné - dlouho se bude nudit; vlastně pořád se bude nudit, protože výklad pro ty klidné a pozorné je dlouhý a nudný .. jenže to se za rok změní jen tak, že bude vědět ještě víc "navíc" a bude o něco spořádanější - tedy se bude víc a déle nudit, ale pro učitelky nebude takovým problémem - a to je, myslím, hodně důležité, možná nejdůležitější...

Re: já nevím,

rozvíjet se může kdekoli a v čemkoli - i ve školce; kdo chce nové

podněty, najde si je - a počítání a čtení nejsou ty nejdůležitější

dovednosti - ve školce se mu určitě líbí víc, než se mu brzy bude ne-líbit ve škole (nuda a otupující spořádanost, vlekoucí se nad jednoduchými otázkami) .. myslím, že by pro něho bylo lepší zůstat ve školce a rozvíjet se po svém, úměrně svým potřebám a schopnostem - a především v tom, co ho ve škole učit nebudou (jednak proto, že to bude v životě potřebovat, a také proto, že "dovednosti" mu ve škole postupně nějak vysvětlí, ale přístup ke světu - a k těm dovednostem a jejich podstatnosti a třídění, to ne - a s tím může začít už teď, ve školce .. ve vlastním zájmu

Určitě ano

Určitě ano, a tím spíš, že v rodině jsou odborníci, kteří potomka dobře znají. Čím dříve se začne rychleji rozvíjet, pro něj jen dobře. Držím palce, ať se to podaří, kolečko lékař, psycholog atd... je sice obtěžující, ale vytrvejte. Mám za sebou totéž, tedy můj syn, letos končící první VŠ :-)))

Rodina ale musí suplovat kantory, kteří na chytré tděti s vlastním názorem nejsou připraveni :-))) Držím palce

Stejný

problém řešila před pár lety kamarádka. Dcerku má začátkem září, navíc do školy chtěla, mimo jiné i proto, že jí do školy odešla většina kamarádek, které byly o pár měsíců starší, takže kamarádka hodně váhala. Nakonec ji ale do školy poslala až o rok později, protože se bála, že při současném trendu odkladů bude půlka třídy třeba o rok a půl starší než její dcera, bála se, aby tím netrpěla, aby ji ostatní děti třeba nešikanovaly.

odklady

Ted je trend odkladů..syn je narozený v červenci, do školy šel hned jak mu bylo šest a je tam nejmladší, má spolužáky, kterým je během první třídy osm. Nechápu to. Navíc x rodičů znám a když jsem se ptala proč odklad, tak prý..no abychom ještě neměli starosti se školou, případně ..prodloužíme dětem dětsví. Já s tím nesouhlasím, ale také bohužel nic neudělám. Osobně bych odklady zakázala, jen v krajních případech.

Re: odklady

Souhlasím, odklad by měl být jen když je pro to důvod.

záleží na škole a na učitelce

z vlastní zkušenosti (a moje nyní druhačka, narozená v srpnu, se mnou souhlasí) musím říct, že oproti školce byla škola krokem zpět.

máte-li učitelku, o které víte, že osobnost dítěte dokáže akceptovat a dokáže s ní pracovat, pak se přimlouvám za školu, v opačném případě ne.

Dítě má snad rodiče. A za Rakouska-Uherska

byly ve škole jiné požadavky.

Záleží spíš na celkové zralosti, než jestli umí číst....

Já šla přesně v šesti, se čtením, psaním podobně jako IfčaX, paní učitelka v hlubokých dobách socialismu to nemohla vydýchat, za přečtený slabikář první den ve škole poznámka a dále tři roky naschválů, ale právě díky čtení a i jiným zájmům se to dalo zvládnout a přesně, ten náskok mi vydržel až na vysokou.

Náš chlapeček také četl, psal, počítal velmi brzo, byl šikovný, samostatný, ale protože se narodil začátkem září, šel do školy až v sedmi. A udělali jsme, myslím, dobře. Za ten rok udělal hrozný pokrok v sociálních dovednostech. V komunikaci s dětmi, s dospělými, naučil se uklízet si věci, chodili jsme na kroužky, keramika, angličtina, plavání, a taky hodně vyrostl. Takže když pak v sedmi šel do školy, byl to místo chlapečka už chlapík a dokázal se mezi dětmi prosadit.

Žádné problémy kvůli tomu, že je v učení napřed, neměl, naopak ho škola bavila, protože mu všechno šlo lehce a byla to spíš zábava. Teď je na gymplu a zatím je to podobné. Ale radit si netroufám, každé dítě je jiné.