Cestička k dospělosti umetená...

Maturitní zkoušky ještě ani pořádně nezačaly a už je tady zase dusno.  Za každou cenu je třeba v testech najít chybu a našim miláčků co nejvíc ušlapat již tak dost prošlápnutou cestičku k dospělosti. K tomu se přidávají diskuse o tom, že je třeba zjednodušit pravopis – nejlepší by bylo psát vše tak, jak vyslovujeme, možná že nejlepší by bylo pravidlo: Piš, jak chceš. To by se v hrobě obrátil už i Jan Hus, který se na počátku 14. století snažil jazyk co nejvíce stabilizovat.

Diskuse o tom, jakou shodu mají děvčata, mě mírně řečeno pobavila. Pak jsem znejistěla a prohledala všechny dostupné příručky a publikace, dokonce i pravidla internetová. A nikde jsem nenalezla pravidlo o tom, že věta: „Abyste se z něj, děvčata, nezbláznily,“ pomyslil jsem si je pravopisně správná. Ovšem je-li to tak, jak na Moravě koluje, že Pražáci neumějí správně česky, tak si ta pravidla přizpůsobují, pak chápu. I CERMAT sídlí v Praze :-).

Dnes se na internetu objevil text, v němž se říká, že maturity projdou další změnou – nebudou více jednotné. Přeje si to jak potenciální vítěz voleb, tak současný ministr školství. Snížíme už tak nízkou úroveň testů, nebo maturantům na gymnáziích přitneme a ostatní necháme prolézt za snahu? Budou mít gymnazisté za „svou“ maturitu nějaký bonus? Třeba přijetí na práva a medicínu bez zkoušek, zatímco ti s jednodušší maturitou budou zkoušky skládat? Nebo s nižší verzí zkoušky nebude možné na vysoké škole studovat vůbec? Proč se nepoučíme v zemích, kde podobné problémy vyřešili už dávno!!!

Také se mi moc líbí slova pana ministra o tom, že letošní atmosféra je mnohem lepší než loni. Nedivím se. Většina učitelů na gymnáziu si říká: Proč bych měl být na své studenty tvrdý jako obvykle, když vím, že na odborných školách a na učilištích pustí kdejakou hrůzu? Pak by mí studenti měli mnohem horší výsledky za mnohem lepší výkon. Čím to, že přesto každý padesátý student didaktický test nezvládl? Jsem zvědavá, kolik jich přibude po opravení slohových prací. Většina studentů totiž přistupovala na základě zkušebních testů k didaktickému testu s tím, že to bude brnkačka a že písemku jim ten jejich kantor dá, protože se bude bát, aby případný neúspěch studentů nevrhl na školu špatné světlo. Kam jsme to vlastně došli? Opravdu jsme to chtěli takhle? Aby střední školy opouštěli polovzdělanci, kteří neumějí vypočítat rovnici o dvou neznámých a sepsat stížnost na své nehodné sousedy? Když se otevřely hranice a první Češi odcházeli studovat na proslulé zahraniční univerzity, byli jsme hrdí na to, že se nejen neztratili, ale že v mnoha ohledech své domácí spolužáky převyšovali. Dokázali na mapě najít Dakar či Kuala Lumpur, zatímco jejich američtí spolužáci byli přesvědčeni o tom, že Praha je hlavním městem Slovinska a sousedí s Ruskem. Dneska mnozí maturanti nedokáží na mapě najít ani Teplice.

Přečetla jsem si s hořkým úsměvem citáty z maturitních písemek, které zveřejnil pan Kostečka. I já mám podobné zkušenosti a nejen z loňského roku. Ty nejperlivější perly si už léta zapisuji. A v poslední době se můj seznam utěšeně rozrůstá. Zde je pár z nich.

 „Na závěr chci poděkovat všem čtenářům za dočtení tohoto postupu až do konce a už se těším na psaní dalšího postupu.“ (Nechvalně proslulé téma o palačinkách.)

A ještě jednou palačinky: „Nebo palačinky osmažíme na slano, že do těsta nepřidáme cukr. Tyto palačinky podáváme s cibulí nebo předsmaženými bramborovými kroketami.“

A ještě palačinky: „Vše do sebe řádně zamýcháme.“  „Začneme vhodným výběrem pánve do které nalijeme trochu oleje a dáme na plotnu. Vybereme vhodný předmět na nalévání těsta na pánvičku.“

„Palačinky si natřeme špenátem... Budeme potřebovat čerství špenát, špetku soli a dva stroušky česneku.“

A z letošního westernu: „„V jeho zádech se skvěla krvavá rána.“  „Od této chvíle ho zužoval strašlivý strach.“ „Konečně se mu vyskytla příležitost...“„Někteří zůstávali mnohem víc...“ „Vzduchem se nesl nádech tequily...“ „Bylo to hrozné. Muži byli pokořeni a ženy se znásilňovaly...“  „Jejich vztah se rozvázal, protože se odstěhoval...“ 

Stížnost na souseda: „Když výše uvedený pán se snažil a povedlo se mu to, o otrávení jedem na krysy, usmrtit našeho zvířete. Po návštěvě veterináře jsme museli zvíře utratit...“

„Dovoluji si Vás upozornit na stížnost, kterou vedu proti svému sousedu...“

A z charakteristiky: "Všichni jsou stejně oblékaní - například mají pearcing." "Moje nejoblíbenější kamarádka působí nemladistvě. Nemá ráda smích ani společnost svých přátel.... Má štíhlou, netypicky ženskou postavu..."

Teď si představte, že jste úředníce na magistrátě a Vaší každodenní povinností je číst podobné slátaniny, a dokonce je i řešit! Nebude Vás z toho po pár dnech brnět hlava? Já podobné stížnosti pouze opravuji, řešit je naštěstí nemusím, ale po maturitě mě v posledních letech hlava brní pořádně.