Proč nerušit organizaci HateFree

V diskuzi pod článkem, zde na idnes, s titulkem slibujícím možný konec organizace zajišťující kampaň proti nenávisti a porušování lidské důstojnosti, zaznívá pokřivená radost. Tato radost je silně krátkozraká, potřebujeme HateFree

Agentura, která vede kampaň proti větrným mlýnům lidské agrese, nemůže být nikdy populární.  Článek slibující její možné zrušení vyvolal očekávatelnou vlnu radujících se příspěvků, které si ovšem neuvědomují, že jejich zájmem by měl být naprostý opak.

Již jsem zde psal o knize, kterou veřejnost sice nijak masově nečte, ale to je právě ke škodě předčasně oslavujících značná chyba. Lidé provozující nenávistnou kampaň v diskuzích na internetu se dnes cítí naprosto bezpečně, protože si jsou vědomi, že za podobné výroky, které pronášejí politici na nejvyšší úrovni, zřejmě ani je nebude nikdo stíhat.

Věci se mohou pohnout novým směrem. Jedno hledisko předvolební taktiky ukazuje tvář Sociální demokracie, která se chce blížit občanům. Od okamžiku, kdy premiér Sobotka vyslovil porozumění s tím, že migranty tu nechceme, bylo zbavování se politiky reprezentované ministrem Dienstbierem ml. zcela logické. Určitým lakmusovým papírkem byl také úspěch rasově asertivního Jiřího Čunka, tč. hejtmana Zlínského kraje. Politika Lidovců, ale pravděpodobně i přidruženého STANu bude jistě využívat latentně kulturního rasismu. Zdá se, že v nadcházejících volbách nebude, mimo skupinky idealistů v ANO, žádná politická strana stavět na oddiv protirasistickou politiku.

Druhým hlediskem je reálná situace v tomto segmentu „řízení“ společnosti. Pokud si projdete diskuze pod nedávnými příspěvky, např. zde o Libanonu, zjistíte, že nejde o nějakou vlasteneckou nenávist k nepříteli, jde o latentní nenávist spojenou s neschopností vyrovnat se se spoluvinou vyspělého světa nad situací světa smýkaného, rozvojového či rozvráceného válkou.  Nad problémy Libanonu nemáme co mudrovat. Můžeme nanejvýš mlčet, protože jejich pomoc postiženým válkou je nesrovnatelně kvalitnější ve srovnání s jejich ekonomickou situací.

Už slyším námitku, že „naši lidé takoví nejsou, jejich vlastenecké komentáře jenom požadují bezpečnost a to, aby každý respektoval, že si na pivko každý musí vydělat…

Celý problém je v tom, že všechny tyhle kampaně a organizace se vehementně snaží řešit neexistující problém. Češi totiž v principu nemají problém s jinakostí, jsme povětšinou v pohodě, máme to na salámu a rádi u pivka pokecáme s kýmkoli, kdo s námi na něj zajde, i kdyby mělo být třeba nealkoholické. Problém máme s lidmi, co si na to pivko nevydělají, i když by mohli a namísto toho si ho nechají zaplatit od nás prostřednictvím dávek. Ještě větší problém máme s lidmi, co nám cestou z toho pivka v temné uličce rozbijí hubu, aby nám mohli ukrást telefon a pár drobných, co jsme měli na pivko na zítra. No a největší problém máme s lidmi, co vyhodí hospodu do vzduchu, protože pití pivka uráží jejich kulturu a víru. To není rasismus, xenofobie ani nenávist, to je racionalita, zdravý rozum a pud sebezáchovy. To žádnými kampaněmi proti nenávisti a freehate organizacemi nepotlačíte.

+30/0

Přičemž se podložené námitky v diskuzích, ale i v mnohých článcích na zdejším blogu, ignorují. Ne, že by se nevyskytovaly, jako např. tento:

Největší zastoupení souhlasných odpovědí bylo zaznamenáno u negativních názorů – cizinci jsou příčinou nárůstu kriminality (souhlas vyjádřilo 66 % respondentů) a zvyšují celkovou nezaměstnanost (65 %). Nesouhlas s těmito výroky vyjádřila pouze přibližně desetina dotázaných (9, respektive 13 %). Nadpoloviční většina českých občanů se domnívá, že cizinci dlouhodobě žijící v ČR znamenají zdravotní riziko (57 %), nesouhlas vyjádřilo 15 % oslovených. Souhlas nad nesouhlasem převážil také v případě výroku, že cizinci ohrožují náš způsob života – dvě pětiny dotázaných (42 %) souhlasily, necelá čtvrtina nesouhlasí (23 %).

U pozitivních výroků týkajících se cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR naopak převládají nesouhlasné odpovědi. Převážná část české veřejnosti nesouhlasí s tím, že cizinci obohacují naši vlastní kulturu (souhlas vyjádřilo 22 % dotázaných, nesouhlas 46 %, což je nevyšší podíl nesouhlasících ze všech položek), přispívají k řešení problému stárnoucí populace (souhlas 23 %, nesouhlas 39 %) a přispívají k rozvoji hospodářství (souhlas 16 %, nesouhlas 42 %).

http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/114540-vztah-cechu-k-cizincum-nicim-nas-neobohacuji-a-siri-nemoci-sokuje-pruzkum/

0/0

V již zmíněné knize je celá kapitola věnována problematice trestněprávního pohledu mj. na agresivní komunikaci na sociálních sítích.

Důležité jsou následující dva odstavce ze závěru „trestněprávní kapitoly“.

Případné zrušení HateFree by tedy znamenalo oslabení politiky „méně trestů – více výchovy“. Ve svém důsledku úplné zrušení politiky výchovy např. zrušením Agentury pro sociální začleňování, případně i zrušení celého „ministerstva pro lidská práva“, by vedlo ke zvýšení trestněprávní represe. Logické by bylo tuto instituci zachovat, aby se mohlo diskutovat svobodněji. Správnějším postupem by bylo spíše ztrojnásobení rozpočtu a tím větší tlak fakticity na internetových diskuzích, které by měly být, a já věřím, že v budoucnosti budou, moderovány.

Moderované diskuze jsou žádanou budoucností. Z mnoha nenávistných příspěvků zaznívá neznalost, opomenutí, ignorace. Je to ovšem přesně to, co se ze studené technologie sociálních sítí a politiky člověku dostává. Nezájem, posměch a někdy i vyhrožování. Je to obraz naší současné duše, sociální situace a citové vyprahlosti. Lidé se přímo vyžívají a předstihují v ukazování nesoucitu, nedojímání se, a kdyby bylo uzákoněno heslo Arbeit macht Frei, byli by nejšťastnější. Zapomněli totiž, kde to heslo bylo napsáno, ale zní jim skvěle k postojům vůči nepřizpůsobivým a parazitickým monstrům i všem typům strašidel.