Poslední bitva vzplála – ČSSD ve zbroji za celoevropský socialismus

Sobota dopoledne, sedím u TV a pozoruji, co to pro nás „soudruzi z ČSSD“ připravují. Pan Paroubek byl úžasný, jeho dojetí nad 99letým kolegou, kdy se sám nad svojí citlivostí málem rozplakal, jsem bral jako prémii pro diváky na FESTIVALU RADOSTI s bojovým slovníkem.

vize?????Jaroslav Homolka

To byl jen začátek, takové ty populistické žvásty jako na nějakém setkání prodejců Multi Level Marketingu.

Pan Sobotka přišel s objevem, že vláda ODS spustila krizi v Čechách ještě dříve, než se k nám dostala ze světa. Taky tam měl jednu „citovou vložku“, slabší než předseda, ale tak je to v protektorském systému správné.

Nejslabší byl pan Škromach, pamatuji na jeho plamenné řeči o toleranci poslušných živnostníků. Teď to byly jen bláboly a stará otřepaná hesla.

Zarazil mě jako první pan Urban, když začal plánovat rozdělení dividend ČEZu a výhružka Zeleným, které pak ve „svých nápadech“ silně kopíroval.  

Pak pan Falber začal otáčet k tomu, že Neoliberalismus selhal a že je tu doba pro nový řád. Nebral jsem nikdy „Taťku Falbra vážně“, ale hlupák s mocí - to je vždycky „zadělávka“ na průser.

Gottwald nebyl také žádný génius a hele: na 40 let to tu kluci ovládali a dostali to pěkně do p…..

Vrcholem setkání bylo vystoupení Evropské „šajby“ socialistů - prezident Strany evropských socialistů Poul Nyrup Rasmussen. Tam jsem začal pozorně poslouchat. Naštval mě tím, jak si “na návštěvě ČR” bere do úst našeho prezidenta, premiéra, ale to bylo nic proti tomu, co přišlo vzápětí:

1.      Regulace, regulace, regulace

2.      Regulace bank – a stará dobrá rétorika o vinících z Wall Streetu.

3.      Regulace energetiky – jak i demonstrovali – mohli by nám pak zhasnout, dokonce i vypnout internet.

4.      Nová pracovní místa – neopolitická ekonomie

5.      Chybí nám jen 15 křesel, abychom nemuseli s nikým vyjednávat a prosazovat „naší socialistickou politiku“.

Tak to už mě silně zamrazilo. Česká republika by jich mohla mít 22? No tak je to tady. Socialistická revoluce v Evropě je na spadnutí. Už se to netají.

Jak dál se sociálním státem, který se ukazuje jako nadmíru drahý a je velkou měrou zodpovědný za to, kde se nacházíme. O tom tam nikdo nemluvil. I Amerika „dojela“ na „sociální hypotéky bez záruky“ – to prosadili politici, ne bankéři. Oni mají jasno, jak řekli ústy pana Ratha v rozhovotu pro LN – půjčíme si, všichni si půjčují…..

Já nechci socialistickou Evropu, ani socialismus v české kotlině.

Abych jen nekritizoval a řekl, co s tím (viz můj banner)

Chci, aby lidé, alespoň ti kolem mě -  převzali za sebe a svá rozhodnutí plnou odpovědnost – neškemrali na státu pomoc, pokud nemohou splácet hypotéku. Chci, aby vychovávali silné nezávislé osobnosti, které nepotřebují gender a Feministické hnutí a podobné silně dotované pseudo-obranné instituty. Jsou-li osobnosti, ubrání se sami. Chci mít kolem sebe lidi, které se nepodaří pánům Paroubkům, Rathům uplatit nějakým spropitným 30Kč a POCHYBNOU JISTOTOU SOCIALISMU -  mám už několik lekcí za sebou – vyrostl jsem v tom.

Chci se setkávat s lidmi, kteří přemýšlejí o tom, co jim kdo říká a nevěří jen tomu, co se kolem jen a jen papouškuje. Měli vlastní názor, za kterým si stojí a klidně jej i před autoritami uhájili.

P.S. Stará moudrost – zameť si nejdříve před vlastním prahem – já se tak chovám. Vedu k tomu své děti, ve stejném duchu dělám i svoji práci – vzdělávání dospělých. A neříkám tomu politický program – říkám tomu SLUŠNOST 

Než nám soudruzi vypnou internet – můžeme s tím pořád ještě něco udělat – nebo ne?