100 days of riding – mad not bad

Tak před rokem jsem dostal tenhle nápad. Vypadalo to slibně, tak jako všechna přání. Skutečnost mi ale dala za vyučenou.

LW

Hrál jsem si s tím nápadem (http://homolka.blog.idnes.cz/c/34462/5050-way-there-and-back-1-serial-On-line-denik-priprav.html) celý rok, hýčkal ho, mazlil se s ním - když mi něco nebavilo, utíkal k němu - (http://homolka.blog.idnes.cz/c/34929/50-na-50-way-there-and-back-2-serial-On-line-denik.html)když mi bylo ouvej. Pak přišla „Světová bankovní krize“ a já ztratil poměrně velký kus zakázek od bank na jejich vzdělávání díky tomu, jak realizují své plány v praxi.

Pak přišla „Světová ekonomická krize“ a situace se ještě zhoršila, to už i výrobní a obchodní firmy začaly „ poslouchat strašení politiků“. A najednou je to tady „jako chřipka“ z čistýho nebe. Pěkně rychle na zem. Začít šetřit, začít se vzdávat svých snů, hlavně „přežít“ tu strašnou dobu.

Politici do toho „mydlí hlava nehlava“. Jedni dokazují druhým, že ONI jsou ti praví. Situace se trochu uklidní, když se nám začíná dařit předsednictví a pan Topolánek zvládne i falešnou hru „budovatele nové Paříže“.

Začal jsem se k nápadu vracet, ale váhal jsem. Uvěřil jsem nejen politikům, ale hlavně poklesu objednávek. Už jsem se k němu vracel jen letmo, jen jako ke vzpomínkám na máminy sladké knedlíky.

Pak hlasování ve sněmovně. Vláda padla. Naděje na stabilizaci „atmosféry“ ve společnosti taky. Jedna z hlavních hrdinek tohoto duelu se na mě pořád ještě „zubí“ skoro z každého pražského sloupu.

Pak nás začali socani masit svými jistotami. To už bylo fakt moc. „Taťka strana“ - teď oranžová, stejně jako dřív ta červená - nás spasí, vše zlé genialitou svých vůdců odvrátí…

Vyhrabal jsem ten nápad asi šest týdnů před rok plánovaným termínem. Jistoty! Jaký jistoty. Jediný, co je jistý, je to, co dokážeš. Na to se můžeš spolehnout. Politiky sesadí, nebo si to sami rozmyslej a jsi víš kde..

Tak to začalo, víza – co šlo, zařídím si sám – peněz není nazbyt. Co je složitý - někoho najmeš, ať ti schopní v krizi přežijí – to je pravidlo businessu. Padnou jen  slabí, neschopní, neochotní se měnit….

Peníze, jasně, uděláš to s minimálními možnými náklady, ale uděláš. Těch šest týdnů uletělo nevím ani jak……

Jsem na cestě.

Start 19. 6. 2008

Předpokládaný návrat za 100 dnů

Stop 26. 9. 2009

Cíl něco kolem 20 000 km

Co se bude dít a jak to dopadne? To nikdo neví a vlastně ani nemůže.

Můžete on line sledovatna trase http://share.findmespot.com/shared/faces/viewspots.jsp?glId=0Hkcp2JHqEGCshaA62Doqkheqe4YEdVhg

Blog 100 dní v sedle  http://100dni.blog.idnes.cz/  

Xman http://xman.idnes.cz/koran-a-vino-v-prasku-aneb-sledujte-cestu-motorkare-po-strednim-vychode-1n6-/xman-adrenalin.asp?c=A090618_165940_xman-adrenalin_fro