Politici otravují lidi a překážejí trhu

Podle liberálního smýšlení by měl mít politik omezené pravomoce, tak, aby nemohl svojí moc zneužívat a omezovat svobodu jednotlivců na přání druhých. Bohužel jdeme cestou zcela opačnou.

Lidé na trhu se chovají nemorálně. Proto existují určité zákony, aby se zachoval jistý pořádek. Takové zákony se nemají měnit a nemělo by být jich příliš. Proto by měl politik při každém novém návrhu zákona přemýšlet, zda-li je to vhodné a zda-li tím nepoškodí svobodu jednotlivce, poněvadž nelze rozhodovat, která svoboda je důležitější. Občané ano, politik ne, protože občan chce svojí vlastní svobodu - politik placený z peněz daňových poplatníků však by neměl zvýhodňovat svobodu jednich na úkor druhých. Trh tohle dělat může. Někteří to ale nechtějí slyšet. Proč? To je jednoduchý. Protože občané prostřednictvím politických služeb se vyžadují svých práv na svobodu. Politici často souhlasí, protože jim jde o vzácné body a dostanou dobrovolně od občanů moc. Liberální politik by měl ale tento postup zásadně odmítnout. Měl by umět vysvětlit, že role politika není řešit nespravedlnosti na trhu. Stát není od toho, aby vychovával občany na trhu. Pravidla musejí být, to ano, ale nemělo by to dojít tak daleko, že každý rok přibývá zákon, který omezuje svobodu.

Jenom blázen si může myslet, že politik může vyřešit nespravedlnost a nemorálnost na trhu. Pokud se o to pokusí, tak mu nezbyde nic jiného, než vytvářet mnoho různých zákonů a neustále je měnit. Takové jednání může mít neblahé důsledky. To, co se zdálo být svobodné, najednou být nemusí. A právě svobodný trh je úzce spojen se svobodnou společností. Bez svobodného trhu nemůže existovat občanská svoboda. Proto v zájmu všech by mělo být prosazovat svobodu na trhu, i přesto, že leckdy chování lidí je nemorální a dochází k nespravedlnosti; např. kouření v restauracích, herny, či nepořádek v ulicích od reklamních letáků, atd.

Největší drzostí však je, když někdo neustále podporuje omezování svobody a vydává to za liberální krok. Liberální politika se sice také zabývá morálkou, ale ta je rozhodně propojena s vazbou zachování maximální svobody. Tato složitost očividně politikům překáží. Pokud nedokáže politik vysvětlit vlastnosti liberální politiky, není dobrý liberální politik. Pokud politik nechce respektovat vlastnosti liberální politiky, není liberálním politikem.

Občané se musí rozhdnout, zda-li chtějí liberalismus nebo socialismus. Nejdříve ale jim někdo musí vysvětlit, co to vlastně ten liberalismus je. Od polilitků, kteří název této politiky zneužívají, nebo dokonce jsou proti ní, neočekávejme, že nám tento pojem vysvětlí. Ne, určí si definici podle svého, tak, aby jim to vycházelo v souladu s jejich zájmy.

Liberalismus = svobodný trh = svobodná společnost = nemorální chování = morální chování.

Socialismus = státní trh = morální chování = nemorální chování.

Jak vydíte, nemorální chování vychází pokaždé. Lepší ale je pokud se to děje ve svobodné společnosti. V tom druhém se nemorálnost děje uvnitř orgánu a orgán určí, co pod ním spadá. To druhé je nebezpečná hra.

Velkou hrozbou dneška je zákeřnost politických směrů. Mám např. konkrétně na mysli environmentální politku zabývající se ekologií a zdravím. To už jsem ale vysvětlil. Liberální politika se též tímto zabývá, musí to být ale propojeno se svobodným trhem. Určité politické skupiny pochopitelně toto nechtějí slyšet a různě si to vyloží po svém, protože nemohou dosáhnout svého zájmu. Jak by mohly, když někteří nesouhlasí. Jenže nesouhlas je základem svobodné vůle vlastního rozhodování. Někteří namítnou, že lidé si svobodně mohou rozhodnout jít cestou regulací a zákazů. Mohou. To musím samozřejmě respektovat. Předtím než ale k tomu dojde, bylo by dobré občany informovat a učit, co to vlastně liberalismus je a v čem spočívá jeho složitost. Bez výběru totiž není žádná volba.

Možná by se ve školách místo environmentálních kroužků, zejména ekologie, měl vyučovat liberalismus. Bylo by to mnohem užitečnější. Jedině učením lze dosáhnout zlepšení politické situace.