Hysterie kolem CO2...?

V poslední době slyšíme kritiku kolem změny klimatu od vědců, kteří nemají patřičné vzdělání. Stačí v článcích uvést, že se k tématu vyjadřuje skepticky nějaký vědec a hned nadšeně tomu mnoho lidí věří.

V diskusním pořadu o klimatické změně  "Vědci vs. vědci" klimatolog Radim Tolasz na úvod vysvětloval, že je potřeba se dívat na problematiku komplexně. Pokud si někdo vybere z mnoha vlivů jeden faktor, vždycky to bude špatně. Stručně a jasně. Bohužel se této rady skeptici neřídí. Klimatologové se snaží dlouhodobě laické veřejnosti současnou změnu klimatu objasnit. Před mnoha lety např. klimatolog Jan Pretel na přednáškách hovořil o tom, že pod vlivem lidské činnosti se rozumí i přeměna krajiny, a že se jednotlivé vlivy dají od sebe jen těžko oddělovat.

Přírodovědec Jan Pokorný z nějakého důvodu stále tvrdí, že hlavním problémem současné změny, nejen nárůstem teplot, je úbytek stromů a nárůst lidského osídlení, čímž se snaží zpochybnit vliv skleníkových plynů na teploty. Svůj vlastní názor se snaží šířit prostřednictvím článků např. zde: Hysterie kolem CO2... a přednášek. Už delší dobu se zajímám právě o téma, o kterém pan Pokorný psal. Já si totiž také myslím, že změna charakteru krajiny, zejména úbytek lesů, hraje klíčovou roli, jenže nenapadlo mě zajít do takového extrému, abych tímto zpochybňoval zásadní vliv skleníkových plynů. Názor pana Pokorného se dá snadno vyvrátit, protože na převažující části planety, kde se nejvíce změny odehrávají, žádné lesy nejsou - mám na mysli oceány a Severní pól. Hovoříme o globální změně, takže nás zajímá změna průměrných meteorologických prvků ze všech klimatologických stanic, kde se měří. Pan Pokorný hovoří o rozdílech mezi odlišnou krajinou, ale klimatologové sledují teplotní vývoj v jednotlivých stanicích, který ukazuje jednoznačnou změnu a přeměna krajiny v něm nehraje důležitou roli. Přeměna krajiny se spíše týká lokálních změn, a to významným způsobem.

Přeměna krajiny úzce souvisí s antropogenní činností člověka. Co se stane, když vykácíme les a postavíme na celé ploše vesnici? Změníme počasí v podobě změny meteorologických prvků. Sníží se vlhkost vzduchu, půda bude rychleji vysychat, krajina bude pravděpodobně vystavena většími nárazy větrů a průměrná teplota se zvýší. Člověk zkrátka měnil počasí už od pradávna. Jenže co když na té vesnici a v okolí stále průměrná teplota stoupá? Vesnice a okolí přeci už přes 30 let nezměnila charakter. Viníka budeme muset hledat ve změně, která se odehrává v zemské atmosféře. Průměrná teplota přes sto let stoupá zesílením "skleníkového efektu". Přesto přeměna krajiny má velký vliv na teploty. Změna krajiny ještě totiž působení zesílení skleníkového efektu zesiluje intenzitou. Ve vesnici, jak jsem výše uvedl, změna meteorologických prvků s kombinací  zesílení skleníkového efektu ještě více nahrává ke zhoršování situace, poněvadž ještě vyšší teplota vytváří ještě větší sucho. Dobrým příkladem jsou velká města. Ve městech, jak je známo, se zvyšuje teplota městskou zástavbou, ale v posledních min. padesát let průměrná teplota není ovlivněna pouze efektem městského ostrova. Nemůžeme oddělovat přirozenou teplotu od vlivu městské zástavby, protože ta přirozená část je taktéž ovlivněna člověkem, nárůstem koncentrací skleníkových plynů, a oba faktory spolu působí a ovlivňují meteorologické prvky. Proto se očekává, že nejvíce budou právě trpět obyvatelé ve městech, alespoň co se týče vysokých teplot v letních měsících.

Takže pan Pokorný má pravdu, že úbytek lesů je vážný problém, který způsobuje nejenom změnu teplot, jenže na globální teplotní změnu to nemá nějak zásadní vliv. Výsadba zeleně a zadržování vody v krajině jistě je dobrou obranou, ale je potřeba si uvědomit, že antropogenní činnost s úbytkem lesů atd.  spolu úzce souvisí. Abychom mohli hovořit o nějakém významném opatření, které pomůže museli bychom zakládat velké lesní plochy na úkor lidského osídlení a zemědělství. Kdybychom všude měli jenom lesy, tak by se situace zlepšovala, protože by už nedocházelo k vypouštění skleníkových plynů. To je ještě šílenější opatření než snižování emisí. Člověk vždy měnil krajinu a měnil lokální charakter počasí, ale průměrnou globální teplotu začal ovlivňovat od doby průmyslové revoluce. Čím více člověk ovlivňuje globální teplotu, tím více ovlivňuje lokální charakter počasí. Vypouštění skleníkových plynů a přeměnu krajiny nelze od sebe oddělovat.

Zdroj: Cesty k sobě