Jen obecné řeči. Žádná čísla, žádné zdůvodnění procesů v atmosféře, vazby mezi jednotlivými veličinami, které počasí (podnebí) ovlivňují.

Jste příliš mladý, abyste si pamatoval, že před 50 lety vědci tvrdili, že spalováním fosilních paliv a prachem v ovzduší dojde k ochlazení - že nás čeká nová doba ledová.

V dějepisu se učilo, že Francouzská revoluce vznikla následkem výbuchu sopky na Islandu r. 1783, což přineslo ochlazení a několikaletou neúrodu v Evropě.

Děkuji. Ano jsem mladý a jsem na to patřičně hrdý. Přesto o tom tvrzení vím. Naštěstí máme internet a můžu si ověřit, zda-li tvrzení je vědecky správně nebo bulvární žvást. Vy jste holt asi musel číst co bylo.

Ano, velké množství prachu může způsobit ochlazení.

O vazbách mezi jednotlivými složkami. To by jistě stálo za zmínku, ale asi by se Vám to nelíbilo.

Nevím, jestli jste nezapomněli na základní faktor, a to je ZDROJ tepla, Slunce.

Je známá 11 letá perioda Slunce a třicetiletá perioda Slunce, kterou už znali indiáni. Jestli existuje i dlouhodobější perioda v zesilování tepelných vln jsem nezaznamenal, ale není vyloučená.

Ale, že voda nevsakuje do půdy, protože se hnojí umělými hnojivy a ne chlévskou mrvou je podstatný problém nejen v ČR, ale na celém světě.

Až bude Slunce ovlivňovat globální teplotu, bude nám jistě ještě více teplo. Na něj se nezapomíná, ale díky bohu Slunce na nás ano.

V lesích se ale nehnojí. Takže podle Vás všude kde chodím tak je zemědělská půda?

Nastinil jste, ze jednim z hlavnich problemu je narust obyvatel - niceni lesu, vysusovani bazin, stavby betonovych mest, silnic a parkovist, regulace toku rek. Jestli jsem vam rozumnel, prikladate velky duraz na koncentraci kyslicniku uhliciteho v ovzdusi. Korelace mezi touto koncentraci a oteplovanim za posledni zanedbatelne historicke obdobi neznamena jste zavislost duvod a ucinek. Historicky dlouhodobe zaznamy koncentrace CO2 tuto zavislost vyvraci.

Venkovská krajina (u nás) se měnila i v posledních 30 letech. Dochází k udusávání půdy a krajina je stále odvodňována (ať už z důvodů udusávání půdy, nebo v důsledku melioračních systémů atp.).

Dále, pokud je takových změn krajiny po celé Zemi hodně a s nějakou hustotou, pak takové lokální změny nutně musí mít dopad i na globální úrovni.

Není tak úplně pravdou, že zvýšení teploty vede k většímu suchu. Spíš bych řekl, že to funguje naopak - větší sucho vede k vyšším teplotám. V určitých situacích vede zvýšení teploty k většímu odparu, a při vhodných podmínkách proudění vzduchu také k distribuci vody po pevninách. To pak vede ke zmírnění teplot - tedy máme tu samoregulační systém. Jen mu nesmíme překážet svou činností (například odvodňováním krajiny).

Atp.

Samozřejmě tím hůř. Jistě, společně se skleníkovými plyny určitě.

Psal jsem přeci, že přeměna krajiny to do značné míry zesiluje...

Já, jako fyzikální chemik, když si v tabulkách najdu, že zdaleka nejúčinnějším skleníkovým plynem, dojdu k závěru, že nejdůležitější je odstraňovat z atmosféry vodní páru. Pokud vodu udržím v krajině, bude to nejlépe v mokřadech a v porostech, kde se, ejhle, zachycuje i uhlík. Bez ohledu na to, co se všechno o změně klimatu dnes blábolí, je tedy jediný účinný způsob jak s ním bojovat udržovat vodu, a zároveň (možná) i ten uhlík, v krajině.

Můžeme se samozřejmě dohadovat o obnovitelných zdrojích energie ale zatím žádný z nich není v našich klimatických podmínkách tak účinný, aby vynahradil devastaci krajiny a ekosystémů způsobených jeho výrobou. Například elektromobily jsou v tomto ještě řádově horší než biopaliva.

A hlavně, jaderná energie spojená s recyklací paliva řeší téměř celý energetický problém, to, co zbude na paliva produkující CO2, možno zachytit v mokřadech nebo v orné půdě hnojené chlévskou mrvou nebo kompostu. A safra, nebude ono využívání vodíku jako paliva vlastně produkovat do ovzduší vodu v plynném skupenství?

No a proto má doc. Pokorný pravdu. Dr. Tolasz jen papouškuje co se naučil na zasedání IPCC.

S vodními parami máte pravdu, to si může ověřit každý, jaký je rozdíl teploty v noci, je-li zataženo nebo jasno.

Jen by bylo zajímavé uvést, jaký podíl na tzv. skleníkovém efektu má CO2, uvážíme-li, že jeho koncentrace je až o dva řády menší, než u vodní páry.

Co se týče vodní páry, vzniklé při spalování vodíku, tak i zde jde o cyklus, neb ten vodík se vyrábí z vody elektrolýzou, zase tu platí zákon o zachování hmoty.

Zatím se neví, jak mnoho přispívá k tzv. oteplování energie z elektráren na fosilní paliva a JE, neboť teplo je konečným produktem elektrické energie (zákon o zachování energie).

A dále, má-li vliv zvyšování tepla ve vrstvách magmatu, což indikuje zvýšená sopečná činnost.

U klasických aut není takový problém CO2, ale další zplodiny, kysličníky dusíku, benzpyreny (rakovinotvorné) a také hluk. Nu a plundrování prostředí při těžbě ropy a její dopravě.