Šetřílci

Teplo je jednou ze základních potřeb člověka. Ale stále více zjišťuji, že jsou lidé, kteří si v zimě nezatopí.

Motto "Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něj nedostaneš." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 27.22)

Teplo potřebuje každý. Bez tepla se nežije dobře. Zvlášť v zimě. Těžko chápu lidi, kteří si v honbě za svou šetřivostí nedopřejí toho základního. Tepla. A chodí doma nabalení, kohoutky radiátorů jsou vypnuty a oni se raději choulí pod dekami, oblečeni do huňatých svetrů jen z důvodu, aby ušetřili.

Pro mě je takový životní styl jedno velké fuj. Hrozím se, přijdu-li k někomu na návštěvu a zjistím, že od podlahy táhne chlad. Kdyby jen od podlahy. To, že se v bytě či domě málo topí, dá se říci, že téměř vůbec ne, se natáhne i do stěn. A ty pak chladem dýchají. Jak může někdo v něčem takovém žít. Vždyť žijeme jen jednou a měli bychom si dopřát i tepla v zimě.

Člověk nemusí být rozhazovačný, ale šetřit na teple by neměl. Domov není pak domovem, ale studenou klecí, kde není hezké být. Vede to jen k podrážděnosti, někdy až posedlosti, abych náhodou nepřekročil teplotu, kterou jsem si k životu dovolil.

Jste-li na návštěvě u takových šetřílků, vězte, že se tam nelze cítit dobře. I když dostanete teplý nápoj, ten rychle v nevytopené místnosti vychladne a vy chladnete s ním. Že si ti šetřílci neuvědomí, že přijít k nim není nic příjemného. Ale jim to nedojde. Nemůže jim to dojít. Jsou opravdu posedlí tím, aby ušetřili. Zimní období je pro ně další způsob, jak přijít k penězům. A divili byste se, že takové lidi byste našli i mezi bohatými. Před nějakým časem jsem učila v rodině velmi bohatých lidí. Měli krásný dům se zahradou, vše velmi vkusné. Ale to je vše. Protože oni v zimě topili velmi málo a předpokládali, že vydržím tři hodiny v nevytopené místnosti v domě, jenž byl postaven z kamenů. Nedalo se. I když mi nabídli čaj, seděla jsem celá prokřehlá, až jsem jim musela říci, že v takovém prostředí se pracovat nedá. Když jsem pak přijela příště, měli zatopeno, ale očividně jim to milé nebylo.

Nemám ráda lidi, kteří si nedopřejí tepla. Ze svých domovů si udělají studený odchov, v němž se těžko žije. Ale je to věc každého, jen by s tím neměli šetřílci obtěžovat jiné. Každý člověk by měl mít svou úroveň. Morální úroveň, kam bezesporu patří pohostinnost. Pohostinnost vůči sobě i lidem, kteří ke mně přicházejí. A člověk, který si v zimním období pořádně nezatopí, není pohostinný a lepší se takovému vyhnout. Lakota je hřích, za lakotu považuji nesmyslné šetření na topení, kdy si někteří lidé v zimě pořádně nezatopí a jen přežívají. V čem se liší nevytopený domov od ulic, na nichž žijí bezdomovci? Rozdíl v tom nevidím...