Obchod se strachem

Motto "Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš." (Přísloví Šalomounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 27.22)

Tak se mi zdá, že v dnešní době člověku nehrozí snad žádné jiné onemocnění  krom covidu-19. A upřímně řečeno, čeho je moc, toho je příliš. Mám takový pocit, že vše, spojené s novým koronavirem, je uměle vyvolané a že jde v podstatě o obchod se strachem. Jsou bohužel lidé, kteří se do tohoto obchodu nechají vtáhnout.

Sdělovací prostředky věnují mnoho prostoru nové pandemii. Každý den se dovídáme o tom, kolik lidí na nový koronavirus zemřelo. Bohužel postrádám zde jediné. Chybí mi srovnání, kolik lidí ve stejném období zemřelo na chřipku - tipuji, že jich bylo podstatně víc než na covid-19. Stejně tak mi chybí počet lidí, kteří zemřeli na rakovinu, infarkt, mozkovou příhodu. Řekla bych, že se na covid-19 neumírá, ale lidé, kteří trpí vážnými onemocněními, se často stávají cílem nového viru, jemuž se neubrání. O tom se také moc nepíše.

Zastávám názor, že vše v našem životě ovlivňuje to, co máme v hlavě. Tam vše začíná. Pozitivní mysl a silná vůle dokáží velmi mnoho. Dokáží se ubránit negativním vlivům. Dokáží roztřídit, co je pro naše bytí důležité a co důležité není. Dokáží eliminovat strach, jenž může být příčinou všelijakých onemocnění.

V životě bychom měli dodržovat pravidlo, které bych nazvala od všeho trochu. Platí o stravování, platí o fyzickém pohybu, platí o zájmech. Tak se nám totiž naskytne velmi barevná mozaika našeho života, jíž by mělo velet pozitivní nastavení našeho mozku. Dokážeme-li žít pestrobarevný život, jemuž nesmí chybět zodpovědnost a sebekázeň, dostane se nám velmi kladného prožívání našeho bytí. Prožíváme okamžiky štěstí, které se hluboko zapisují do našeho nitra. A s těmito prožitky je dobře i našemu tělu. Jsem toho názoru, že ve zdravém duchu je i zdravé tělo.

Žít je opravdu velmi krásné a je úplně jedno, kolik je vám let. Umění žít se učíme celý svůj život. Měli bychom rozumět svému tělu, i toto je celoživotní učení. A aby toto umění i učení bylo opravdu smysluplné, záleží na naší mysli, záleží na tom, abychom se nenechali v našem životě ovládat zápornými emocemi. A jednou z nich je strach, jímž se dá dobře obchodovat. Ale dá se obchodovat i s jinými komoditami, záleží na každém z nás, co si vybere. Strach by to každopádně být neměl. Stejně tak by to nemělo být bolestínství a záliba v hýčkání si křivd, které se nám v životě staly. I to dokáže jedince zničit.

Helena Růžičková jednou prohlásila, že bychom měli každý den něco darovat. A tím dárkem, který opravdu nic nestojí, je náš úsměv. Ten bohužel mnohým z nás chybí, protože v sobě potlačují pozitivní myšlení a nechají se raději ovládat něčím negativním. A to bezpochyby dobře není. Tito lidé se pak nemohou divit, že trpí všemožnými zdravotními potížemi. Nedá se jim příliš pomoci, protože se chtějí utápět ve svém hořekování a jsou snadno ovlivnitelní novými nemocemi. Snad jedinou variantou pro ně je, aby si koupili lístek do Pelhřimova, kde mají krematorium...(nezapomenutelná hláška z filmu Vesničko má, středisková).

Svůj dnešní blog jsem nazvala Obchod se strachem, protože se nemohu ubránit dojmu, že tu o nic jiného v dnešní době nejde. Nebo snad ano?