Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Slabší angličtina našich nových ministrů

a ministryň – abych byl genderově korektní. Zdůrazňuji, že některých. Nicméně dnes platí „neumět dobře anglicky = být poněkud negramotný“. A v naší zemi Komenského, kde vznikla mj. kniha Dvéře jazyků otevřené, největší paradox.

Česká televize to testovala s dotyčnými s mikrofonem naostro, web idnes o tom psal. Diskutéři mohutně diskutovali.

Víte, jak mi to připadá? Takovouto mám představu:

Je nějaký minulý věk mechanických psacích strojů a papírových zápisníků. Celý svět píše ručně do těch papírových zápisníků, celý svět ťuká písmeno za písmenem silně a razantně čtyřmi nebo deseti prsty do mechanických klávesnic a ruční páčkou posouvá a pootáčí válec psacího stroje na začátek dalšího řádku. Když se stane na nějaké oficiální listině překlep, je to velký problém. Když je třeba kus textu označit a zkopírovat jinam, je to věc nemožná. Stejně nemožnou věcí je třeba nějakou větu z textu vyjmout, aniž by se muselo nějakou černou fixkou vyčerňovat. Prostě – panuje temný středověk, pravěk kancelářské techniky.

mechanický psací stroj

Vyspělejší státy – Západní Evropa, USA, Austrálie, jihovýchodní Asie atp. – mají také papírové zápisníky a mechanické psací stroje, ale oproti nám jaksi dyzajnově barevnější, strakatější, s různými ozdůbkami. Vyspělé státy nás středovýchodní Evropany hrubě podceňují; jsou pevně přesvědčeny, že my zde ještě píšeme kusem vápence na skalní stěny, A proto k nám exportují ty své načančané mechanické psací stroje – a v příšerně drahých kurzech učí naše sekretářky, jak tvrdě ťukat do těch leštěných psacích strojů.

Jenže – naše a právě jen naše země měla a má chytré mozky, které vymyslely a vyrobily něco jako moderní počítače, notebooky, dotykové mobily, internet, laserové tiskárny, barevné kopírky, skenery s vysokým rozlišením, internetové vysokorychlostní pokrytí. Jsme před ostatním světem na míle daleko. Ale znalosti těch několika málo českých nadšenců se stále nemohou dostat k širší české veřejnosti, protože by to zaostalým, ale tvrdě loketnickým prodejcům těch předpotopních papírových zápisníků a mechanických těžkých psacích strojů kazilo kšefty.  

A zaostalcům se kupodivu jejich utajování pokroku daří. Informace o těch moderních noteboocích a mobilech jsou docela úspěšně před širokou veřejností tajeny. Hodně lidí žije v informačních bublinách a vůči užitečným novinkám mají tak velké předsudky a tak tvrdošíjnou nedůvěru, až to bolí.

současný notebook

 

Vraťme se zpátky k angličtině některých našich politiků. Zatímco se píše, že ji ve srovnání s většinou zahraničních kolegů mají horší (a měli by mít aspoň stejnou), tak oni by ji dávno mohli mít mnohem lepší. Tak jako měl Baťa mnohem lepší firmy i boty než většina zbylého světa.

Ta dobrá superrychlá výuka, dobrý systém metod je totiž hluboce matematizovaný. Fyzikalizovaný, chemizovaný, neurofyziologizovaný – prostě s průnikem exaktních věd do té poslední nejmenší buňky didaktického jazykového mistrovství.

Tak snad zde aspoň pár drobných poodhalení toho, jak by to mělo s výukou angličtiny a jiných cizích jazyků u nás vypadat.

Příklad první: V klasických lekcích učitel/učitelka dává žákům nějaké cvičení (převeďte do minulého času, doplňte mezery, tvořte z oznamovacích vět otázky, přeložte… - takové ty gramatické běžnosti). Učitelka obětavě koriguje tápání vyvolaného žáka, opravuje, upřesňuje, napovídá mu – a konečně to na X-tý pokus žák zvládne správně. Vyvolání daného žáka tím ovšem končí, žák s úlevou sedá zpět do lavice, na řadě je další věta a další žák. Jenže tím prvním dobrým zvládnutím proces přechodu z krátkodobé do dlouhodobé paměti nekončí, ale začíná. V tom momentě by měla učitelka chtít, ať to ten onen žák zopakuje správně ještě tak cca osmkrát (neurony potřebují aspoň pětadvacet vteřin na ten převod do trvalejší paměti). Ale to se neděje – a za týden v další lekci žák neví z minula nic. A jede se znovu od začátku. Zbytečný čas naskakuje.

Takových maličkostí je celá řada  a ve výsledku pak zvládnutí jazyka na slušnou advanced úroveň trvá šest let místo šesti měsíců. Prostě – vyprodukuje se mechanický psací stroj místo moderního mobilu.

Příklad druhý: Pokročilý znalec angličtiny má vyslovovat své anglické věty nejen gramaticky korektně, ale i dosti rychle, se správnými přízvuky a frázováním; má mít, jak znalci říkají anglicky – správný rhythm-stress-intonation.  V klasických lekcích angličtiny (čest výjimkám, ale těch je podle mne pořád málo) se honí dva zajíci najednou. Zajíc gramatické správnosti a zajíc rychlosti a frázování. Není chycen ani jeden. Nutné je chytat zajíce postupně. Nejdříve bezpečně chytit jednoho a pak s celou soustředěností stíhat druhého. Je jen jedno možné pořadí – nejdříve správnost, potom postupné zrychlování. To zrychlování se děje po malých kouscích, po malých stupíncích, aby to nezbořilo správnost. Absolventi kurzů rychločtení a rychlostudia vědí, že jde o tzv. metodu rychlostní Kriváň. Šesté, sedmé opakování téhož už žák zvládá rychlostí přímo šílenou – a při posledním opakování si žák dopřeje subjektivního pocitu citelného  zvolnění. A ten subjektivní pocit úlevy mu otevírá psychický prostor pro virtuózní vykroužení onoho tria rhythm-stress-intonation. Jako když začínající řidič auta jede v nějakých laboratorních podmínkách bez provozu sto šedesát, a pak si dopřeje subjektivního pocitu citelného zpomalení. Má pocit, že se přímo plazí a vleče, ale objektivně jede sto třicet a všechno zvládá. Pohodička, klid bezpečí. Jo takhle kdyby ještě před tím pokusem náhle zrychlil z padesátky na osmdesát, to by mu jeho tempo osmdesátka připadalo šíleně nebezpečné – a nezvládal by. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Příklad třetí: Z hlediska učebního úspěchu je vražedné zapisování nových slovíček do slovníčku (klasický sešitek formát A6 nebo A5). Když se žák z nich zkouší, prochází slovíčka stále ve stejném pořadí – a zapleveluje si paměť tím, po čem a před čím na dané stránce to které slovíčko bylo. A prochází znovu a znovu nejen slovíčka prekérní, ale i ta, která už umí. Stačí zlomek sekundy kouknout na ten řádek slovníčku s naučeným slovíčkem, stačí miniaturní myšlenkové pozastavení se „aha – toto už nemusím“ – a ve svém celku s řadou obdobných zdržovadel je výsledkem šest let moření se místo šesti měsíců. Ekonomie studijního času, propracovaná zde do všech detailů – to je to pravé ořechové, to je to nutné, to je ten jazýček na vahách mezi úspěšnými a ztroskotavšími. Jenže – kolik klasických jazkářů má zároveň i nezbytný červený inženýrský diplom z ekonomické vysoké školy? Pramálo.

 

Příklad čtvrtý: Klasika – u běžných kurzů nedostatek profesionální koncentrace. Aby to klasický učitel jazyků odstranil, to by musel bývat ve svých středoškolských letech úspěšný řešitel matematických, fyzikálních, chemických olympiád. A takových jazykářů je mezi absolventy humanitních fakult pramálo. Je na to coby recept a řešení samozřejmě matematicky se tvářící vzorec, platný ovšem v didaktice. Kdybych chtěl zamachrovat, řeknu, že je na to paradigma (ale to slovo nemám rád – zažil jsem vícekrát, že nedouci v exaktních vědách si jím kompenzují své komplexy).

Takže – když se učím, zapomínám na celý svět, mám bezpečně vypnuty všechny mobily, budíky, mám přísně odizolované jakékoliv jiné rušivé vlivy. V celém vesmíru zůstaly tři záležitosti: 1. moje smyslové orgány a mluvidla, 2. můj mozek, 3. moje jazykové učivo. Učivo, pro které si v sobě udržuji každou vteřinou maximální emoční nadšení. Nebo motivující vztek na sebe sama, když se mi nedaří podle představ. Nejlépe střídavou kombinaci obojího.

A když mi opadává počáteční nadšení, tak nepáchám na sobě katastrofický zločin zvaný „vynaložení pevné vůle“. Toto vynaložení pevné vůle, tento vnitřní příkaz „musíš, dělej, uč se, přece sis to předsevzal/a“ už bezpečně přivedl do hlubin věčného začátečnictví statisíce našich lidí. Možná miliony.

Vy všichni kolegové učitelé, kteří při své výuce takovéto popsané chyby děláte v menším rozsahu nebo neděláte vůbec, neurazte se. Jste výjimky – a výjimkám čest. Stále je však mnoho těch, kteří spadají pod většinové „pravidlo“. A aby jejich neefektivita vynikla, musel jsem zde občas pedagogicky nadsadit, zvýraznit.

Tak aspoň stručně – dnes čtyři kaménky do stočlenné mozaiky jazykového rychlého a poctivého úspěchu.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: David Gruber | úterý 18.1.2022 14:59 | karma článku: 20,79 | přečteno: 451x
  • Další články autora

David Gruber

Boj za minimální rychlost aut 100 km/h v obcích

Existoval jeden menší stát ve střední Evropě. Měl za sebou totalitní minulost – a tedy horší životní úroveň obyvatel, než byla obvyklá na západ od jeho hranic. Moudré vedení toho státu se rozhodlo tento hendikep odstranit.

5.5.2024 v 11:34 | Karma: 33,68 | Přečteno: 3707x | Ostatní

David Gruber

Návštěva u Jana Wericha

Co by asi národní umělec pan Jan říkal na dnešní situaci? Byl by na straně „evropských hodnot“ nebo na straně „dezolátů“? Není od věci navštívit místa, kde dlouhá léta bydlel – a zamyslet se.

20.3.2023 v 10:05 | Karma: 28,56 | Přečteno: 546x | Diskuse| Ostatní

David Gruber

Proč jsme nejbohatším státem na světě?

A proč česká starobní penze po nedávném zvýšení přesáhla tři sta tisíc měsíčně? Při průměrné mzdě hodně přes půl milionu měsíčně? Proč u nás žadoní Němci z Bavorska, aby mohli dělat pomocné práce v našich domácnostech?

6.3.2023 v 17:20 | Karma: 27,91 | Přečteno: 370x

David Gruber

Pane Jurečko – hlídáte si dostatečné rozevírání nůžek v příjmech penzistů?

Nedávno jsem se z médií dozvěděl, že další nivelizace starobních penzí je podle ministra Jurečky „spravedlivější“. Myslím, že nic nemůže být více vzdáleno pravdě.

14.2.2023 v 10:42 | Karma: 33,28 | Přečteno: 1103x | Ostatní

David Gruber

Jaký člověk by měl být optimálním prezidentem naší země?

Často mám pocit, že ti, co se reálně hlásí za kandidáty, to dělají z důvodu kariéry a tak trochu i z touhy po životě v přepychu. Aby si pohladili své ego. Jakého člověka by však ve svém čele měl chtít obecný lid?

12.1.2023 v 13:39 | Karma: 22,03 | Přečteno: 510x | Ostatní
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Co budou dělat končící europoslanci? Zvažují zkusit politiku i návrat k profesi

30. května 2024

Premium Sedm současných europoslanců z jedenadvaceti se po nadcházejících volbách do parlamentních lavic v...

Otočka v Berlíně: deportace už nevadí. Němci zvažují posílat běžence do Afriky

30. května 2024

Premium V Německu dlouho bylo pravidlem, že britské plány na deportace žadatelů o azyl do africké Rwandy...

Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili

29. května 2024  10:29,  aktualizováno  23:13

Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...

Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku

29. května 2024  6:06,  aktualizováno 

Poslanci opozičního ANO se přeli s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...

  • Počet článků 333
  • Celková karma 33,68
  • Průměrná čtenost 2295x
Zakladatel oboru "techniky duševní práce" neboli "beneopedie"(1984), který zahrnuje mj. všechny soft skills vyšší generace a témata rozvoje osobnosti. Zakladatel profese nezávislého lektora, konzultanta, kouče v naší zemi (1986). Autor více než 55 klasických papírových knih, jichž se jen na českém a slovenském trhu prodalo přes milion a sto tisíc výtisků. Autor a moderátor čtyř televizních vzdělávacích seriálů. Autor řady e-knih a audioknih.

viz též www.gruber.cz

 

Seznam rubrik