Pařížské vánoce

Mam pocit, jakoby kazdym rokem zacinaly vanoce o trochu driv. Ja jeste nostalgicky vzpominam na slunicko a letni dovolenou a obchodnici uz ziji vanocemi. Nejdrive se v ulicich vyroji skupiny delniku, kteri instaluji vanocni osvetleni a natahuji kilometry vice ci méne kycovitych svetelnych retezu od jednoho kraje ulice ke druhému. Po té se vylohy zacinaji zaplnovat vanocnimi ozdobami, figurkami sobu a otce Noela (francouzska obdoba Santa Clause) a vchody do obchodu zdobi blikajici svetylka, ruznobarevné vetvovi  a pichlavé vanocni stromky.

Animovana vanocni vyloha obchodniho domu Galeries LafayetteLG

Parizské vanocni veseli kazdorocne oficialne zahajuje slavnostni osvetleni Elysejskych poli, ktere vzdy odstartovava nejaka znama osobnost. Letos padla volba na Charlotte Gainsbourg, dceru znameho a jedinecneho Serge a svérazné Jane Birkin. 23.listopadu tak tato oblibena francouzska zpevacka, herecka a tvarr znacky Gérard Darel slavnostne zazehla behem nekolika sekund milion "ekologickych" uspornych mini-zarovek na 415 stromech rozprostrenych na 2 kilometrech nejvetsi francouzské nakupni tridy.

Timto byl odeslan signal pro zahajeni vyzdoby soukromych bytu a domu. Nastala invaze objemnych postavicek otce Noela s priznacym pytlem na zadech. Vypada tak lacine, ze je patrné, ze zemi jeho puvodu neni Francie, ale spise daleka Rise Stredu. Tak premyslim, jak jen budu pri té prehrsli naklonovanych otcu Noelu z levné plsti visicich z oken a balkonu vysvetlovat svému synovi, ze darky nosi Jezisek? Hojne se objevuji take svetelne retezy, v Parizi méne, ale mimo ni je svetelna vyzdoba velmi bujna, napriklad v Alsasku jsou v tomto smeru opravdovi sampioni a na vanoce osvetluji i zahradni trpasliky. Vanocni stromky se ve francouzskych domacnostech zdobi jiz od prvniho prosince, pry si jich tak vic uzijete (nicméne mi pripada, ze na Stedry den uz prece jen nejsou uplne svezi). Neni to ale zeleznym pravidlem, kazda rodina se ridi svymi zvyky a casovymi moznostmi.

Velkou atrakci, zejména pro deti, jsou vylohy obchodnich domu na boulevardu nesoucim jméno barona Haussmanna, ktery se tak vyrazne podepsal na soucasné urbanistické tvari Parize. Prestizni obchodni domy Le Printemps a Galleries Lafayette se predhaneji ve tvorivosti a originalite a jejich usili je bohate odmeneno. Od rana do vecera se pred jejich vylohami tlaci davy obdivovatelu. Animovane vylohy jsou nedilnou soucasti parizskych vanoc a dokonce spousta neparizskych rodin porada v predvanocnim case vylet do hlavniho mesta, aby svym detem dopraly tuto atrakci. Pred kazdou z hlavnich vyloh jsou pro deti nainstalovany specialni stupinky, aby jim z té nablyskané nadhery nic neuniklo. A tak zatim co deti jako Alenka v risi divu blazene obdivuji haldy "obzivlych" hracek a zviratek, ktera se kolibaji v rytmu doprovodne hudby a donekonecna provadeji stale se opakujici pohyby, rodice sleduji ostrizim zrakem své ratolesti a doufaji, ze se jim v tom mumraji neztrati ani neprijdou k zadne uhone.

Pokud jste milovnici televiznich pohadek, byli byste ve Francii zklamani. Kdyz  jsem pred lety travila poprvé vanoce ve Francii a byla jsem na Stedry den sama doma, protoze 24.12. je pracovni den, takze ho muj pracovity manzel travil v praci, rozhodla jsem se prozkoumat francouzskou nabidku vanocnich televiznich programu. Prepinala jsem a prepinala a vysledek byl ponekud monotonni. Krome reportazi z obchodnich centrech, kde spousta zoufalcu shanela darky na posledni chvili, se mi nabizely jeste kulinarske porady. Kazdy mel ten zarucene nejlepsi recept na krutu na kastanech ci na domaci "foie gras" (kachni ci husi tucna jatra). Dostalo se mi rovnez cetnych doporuceni, kde nakoupit ty nejcerstvejsi morske plody, toho nejlepe vyuzeného lososa a to nejuzasnejsi sampanské se spravnym poctem bublinek.

I pres tuto prehrsel rad a receptu sveruje cast francouzskych rodin pripravu slavnostni tabule profesionalum, tzv. "traiteurs" a prisne dba na to, aby vse bylo "fait maison", tzn. "domaci", coz zni ponekud absurdne az groteskne. Nabidka je pomerne siroka, muzete volit mezi tradici a inspiraci, protoze je treba uspokojit jak konzervativce, kteri lpi na krute na kastanech, tak duse nestalé, jez touzi kazdy rok po necem novém a originalnim.

Pecici silenstvi tak typické pro ceské "hospodyne" ve Francii nevladne. Typické vanocni sladkosti samozrejme existuji, ale spise nez umeni vyrobit je vlastnimi silami se ceni umeni vybrat toho spravného cukrare, ktery ma krome skvelych vyrobku i patricné renomé.

Krome "marrons glacés" (ledovych kastanu) a cokoladovych "truffes" (lanyzu vytvorenych z masla, kakaa, vajecnych zloutku a cukru, ochucenych whisky, rumem, kavou ci pomerancovou kurou) je nezbytnou soucasti stedrovecerni tabule i tzv. "Buche de Noel" (v doslovném prekladu vanocni polinko). Puvodne se podobalo ceské rolade natrené spoustou maslového kremu, v nemz se "topili" kycovite figurky trapsliku a umelohmotné vetvicky cesminy. Tato varianta stale jeste existuje pro konzervativne zalozené zakazniky a ty, co maji hluboko do kapsy, pro narocnejsi klientelu ale nejlepsi francouzsti lahudkari a cukrari ve spolupraci s proslulymi designery prichazeji kazdy rok s novymi kreacemi. Le Notre, Fauchon, Dalloyau, Jean-Paul Hévin, Pierre Hermé, Christophe Roussel, La Maison du chocolat, La Maison Richard, La Grande épicerie de Paris, to je jen kratky vycet cukrarské elity, ktera kazdorocne vytvari v limitovanych seriich tato mala umelecka dilka k nakousnuti, na nichz vas muze odradit pouze cena, ktera se muze vysplhat i pres 100 euro za kus. Letos prichazi poprvé se svou troskou do mlyna i legendarni hotel Ritz, ktery vytvoril své "polinko" ve tvaru medveda, ktery je emblémem hotelu. Byl pokrten "Ritzy Bear" a je dostani v recepci hotelu v pouzdre se zlatym interierem.

Vanocni trhy sice nejsou tradicni soucasti parizskych vanoc, jsou typické spise pro Alsasko, ale v posledni dobe se objevuji témer ve vsech velkych mestech vcetne Parize. Najdete je jak v La Défense, kde uprostred tech mrakodrapu ze skla a oceli pusobi ponekud kuriozne az nepatricne, tak v Auteuil, kde jsou spojené s vystavou betlému. Nejvetsi a pravdepodobne nejnavsevovanejsi jsou vanocni trhy na Elysejskych polich, kde se 70 vkusne nazdobenych chatek  tahne po obou stranach ulice od Rond Point des Champs Elysées az k Namesti Svornosti. Prodava se zde vse zbozi ze vsech koutu sveta, ale nejvetsi zajem je o stanky s obcerstvenim: tenké francouzské palacinky, cerstvé vafle s cokoladou, sendvice, hamburgery a svarené vino jdou doslova na dracku.

Stedrovecerni menu je ve Francii mnohem méne uniformni nez v Cechach a rovnez mnohem bohatsi. Pust se tu na Stedry den nepraktikuje, prave naopak. Stoly se podobaji rohum hojnosti a prohybaji se pod zaplavou té spousty chodu. Muj cesky zaludek zvykly na rybi polévku a kapra zpocatku obtizne hledal misto pro vsechny ty pokrmy. Cerstvé ustrice se salotkou a citronem, morské plody, uzeny losos, sunka, foie gras (nejlepena nekolik zpusobu), teply predkrm (napriklad svatojakubské musle ci chrest), hlavni jidlo s nekolika prilohami, syry, ovoce a jiz zminované dezerty nasledované kavou ci cajem s cokoladou, lanyzi, vanocnimi bonbony z mandloveho testa ci ledovymi kastany: to je takové stedrovecerni minimum. Ke kazdému chodu je v idealnim pripade treba servirovat jiné vino, které se k danému pokrmu nejlépe hodi.

Na jihu Francie v Provence je stedrovecerni hostina zakoncena tradicnimi 13-ti dezerty, jejichz pocet symbolizuje Jezise a 12 apostolu. Jejich presne slozeni se meni od mesta k mestu, témer vzdy jsou vsak jejich soucasti datle, susené ovoce, orisky, mandle, tmavy a svetly nugat a mandarinky.

Pokud radi o vanocich zpivate a touzite po francouzské inspiraci, muzete si o Stedrém dnu z plna hrdla zapet "Petit Papa Noel" (Taticku Vanoce), ktery poprvé zaznel v roce 1946 v podani legendarniho Tina Rossi s korsickymi koreny a sametovym hlasem. Spolu s "Mon beau sapin" (Muj krasny stromecku), "Les anges dans nos campagnes" (Andelé v nasich krajich), "Douce nuit" (francouzska varianta Tiché noci), "Entre le boeuf et l'an gris" (Mezi volem a sedym oslem), "Il est né le divin enfant" (Narodilo se bozi dite) a "Vive le vent" (At zije vitr - francouzska verze rolnicek) patri mezi francouzskou vanocni klasiku.

Darky nosi ve Francii jiz nekolikrat zminovany Père Noël,  ktery prichazi kominem. Nekteré rodiny poctiva svou navstevou 24.12. vecer, v nekterych se objevuje az 25.12. rano. Ani v tomto neni Francie jednotna.

Touzite-li v tomto vanocnim case po rozptyleni, muzete si zabruslit na obrovskych kluzistich na Montparnassu (77 m2) nebo pred Parizskou radnici (Hôtel de ville, 208 m2), svést se na kolotoci uvnitr majestatniho Grand Palais (Velkého palace) nebo si uzit zimnich radovanek na umelém snehu na stadionu Charlety ve 13. parizském okrsku. Duchovneji zalozeni jedinci maji v Parizi na vyber mezi spoustou vanocnich msi, které se slouzi v kazdé farnosti a samozrejme i v proslulé katedrale Notre Dame, ktera je obzvlaste zadana.

Snih k parizskym vanocum prilis nepatri. Snehové vlocky se v Parizi objevuji jen vzacne a mivaji jepici délku zivota. Pri dopadu na zem témer okamzite roztavaji nebo se promenuji v nevabnou brecku. Parizané po snehu v hlavnim meste ani prilis netouzi, protoze na neho nejsou vybaveni. Par vlocek staci k tomu, aby se zcela zablokovala doprava, pribylo urazu a nehod a dochazelo k vypadkum proudu. Obdobne je tomu prave v momente, kdy pisu tyto radky (rucne na papir, protoze od rana nefunguje elektrina). Za oknem chumeli, subtilni podpadky elegantnich Parizanek klouzou po chodnicich, které nikdo nesype, rusi se lety a na ujeti 2 kilometru autem je treba pocitat dve a pul hodiny. Letos se ke snehové nadilce pridala navic vanocni nadilka odboraru ve forme stavky MHD. Autobusy, které se jako jediné ke stavce nepripojili, byly nakonec zablokovany napadanym snehem. Ridici kamionu, kteri hrozili vanocni stavkou a nakonec ji po vyjednavanich zrusili, stejne nakonec nejezdi, protoze na silnicich neni rozhrnuty snih. Ale pohled na zasnezené parizské strechy je nadmiru romanticky... Tak vam vsem preji pekné bilé vanoce.