Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným
Je začátek srpna 2020. Pořád máme platné letenky na září, odlet přes Káhiru do Rwandy, a návrat z Ugandy přes Káhiru zpět. Už začátkem léta ale začínáme tušit, že to nedopadne. Jednak se nám tam moc nechce - hranice mezi Ugandou a Rwandou jsou - minimálně pro cizince - zavřené, některé národní parky taky, Rwanda je malá a co tam budeme dva týdny dělat. Na druhou stranu tušíme, že se stejně nepoletí, letiště v hlavním městě Rwandy, Kigali, přijímá jenom omezený počet letů od několika společností. A egyptské vlajkové aerolinky mezi nimi nejsou. Letiště v Entebbe, v Ugandě, bylo zavřené. Teď už sice asi není, ale počet letů, které tam lítají, je ještě menší.
Takže čekáme, až nám letenky zruší, ale mezitím už pomalu osnujeme - na stejný termín, kdy už máme všichni schváleno dovolenou - jiné plány. Někam v Evropě. Jenže není moc kam. Láká nás Island, zejména proto, že tam lítá ČSA z Prahy, není se tam moc jak nakazit, protože kdo jste tam byli víte, že místní téměř nepotkáte a turistů je poskrovnu i v době největší turistické sezóny. A ta ani v září, ani letos, není.
Island má poměrně jasnou vstupní proceduru: na letišti vám udělají test (který si zaplatíte, ale budiž), a můžete vyrazit. Kdyby něco tak vám pošlou SMS a půjdete do karantény. Protože máme už z jara voucher od ČSA (neletěli jsme do Bejrútu), měníme ho operativně za Island a začínáme nad mapou plánovat, kde jsme ještě nebyli a kam se letos podíváme.
Netrvá to dlouho. Za pár dní přijde email z ČSA že... jaksi... zrušili let na Island. Je to ale v podstatě dobře - zrušili ho proto, že Island výše popsanou proceduru změnil: Test, pět dní karanténa, druhý test, a pak teprve můžete ven. A to bychom jaksi neradi.
Takže fajn, máme zase dva týdny volné a můžeme se poohlédnout po něčem jiném. Vypadá to, že poprvé v životě pojedeme někam s cestovkou. Dobří strejdové Babiš a Petříček totiž zařídili, že přestože jsme jako země na Tuniském oranžovém seznamu, po příjezdu s cestovkou je všechno tak nějak v pořádku a není třeba mít test - což by nebyl až takový problém - ani jít do povinné karantény, což by problém byl.
Neřekli ale to B a nechlubí se tím ani cestovky: v podstatě první týden nesmíte opustit hotel. Tedy můžete, ale jaksi nějak organizovaně. Individuální program není možný, píše se na stránkách MZV. Jak se to kontroluje, nevíme. Třeba dostávají klienti cestovek na letišti cejch na čelo, aby každý poznal, že v zemi být mohou, ale nesmí se pohybovat samostatně. Vyzýváme individuální cestující, aby nezneužívali charterové lety k individuální turistice; píše se dále ve výzvě ministerstva. Tož tak... tudy cesta taky nevede.
Nechybělo moc, a zájezd do Tuniska jsme koupili. Už jsme měli vybraný hotel, poohlíželi se po nějakém tom "individuálním programu". Ale nikdo nám nebyl schopen říci, co to vlastně znamená. Můžeme do akvaparku přes ulici? Můžeme na motokáry kilometr od hotelu? Můžeme jet do nejbližšího města na poznávačku? Na potápění?
Nechceme se nechat někde zavřít nebo pokutovat. Což o test, test by ještě nebyl problém, ale ty karantény pro nás znamenají stopku. Jistě, někomu to nevadí, stejně bude ležet na pláži a užívat si All-Inclusive. Nejspíš hodně lidí na tato opatření ani nepřijde, jednou za týden vyjedou někam do Monastiru sólo a nic se nestane. Ale chceme to riskovat? Nechceme.
Takže Tunisko - přinejmenším zatím - taky padá. Ještě jsme uvažovali o Rhodosu, Krétě... když už nám to velký vezír vytelefonoval bez testu. To se nám ten výběr značně zúžil, chtěli jsme na gorily a pojedeme na Minotaura...
Pak ale přišel skvělý nápad. Co takhle Tanzánie. Je otevřená, v národních parcích mezi slony a žirafami covidu nebude běhat o nic více než na louce za Prahou. Dá se tam solidně doletět, je tam toho hromada k vidění a po návratu si prostě uděláme test a hotovo. Máme vyhlídnuté letenky a víme, že bychom je neměli kupovat více jak 14 dní před odletem, protože to je hranice která znesnadňuje aerolinkám jejich zrušení. A to bychom neradi.
Jenže ceny se začnou hýbat a já prostě vyměkl. Letenky jsem koupil 17 dní před odletem. Co se může stát? Všechno se může stát, letenky máme asi 6 hodin a v tom... email: Dobrý den, dopravce právě zrušil spojení ve Vaší rezervaci. Z toho důvodu jsme ji stornovali. Platbu budeme vracet zpět na účet, odkud bylo hrazeno.
To by se z toho jeden... no snad alespoň platbu opravdu vrátí a nebude z toho nějaký další voucher. Ale co teď. Babo raď. Možná nakonec vážně skončíme na té Krétě...
O týden později
Světe div se, dostali jsme peníze zpět, a to v podstatě během dvou dní. Čekáme, až padne magická hranice 14 dní před odletem a nakonec kupujeme jiný spoj. Jinudy, odjinud, s jinou aerolinkou. Jenže v tom Maďaři zavírají hranice. Šlus. Kdybychom to měli z Budapešti, tak máme zase utrum. Letíme ale z Vídně. Tedy... snad. Snad nám vidle do celého plánu nehodí ještě Rakousko. To už by se z toho jeden asi... Já vím, říkáte si. Magor, místo aby seděl doma, musí někam trajdat.
Každý máme nějaké neřesti. Někdo si nemůže odpustit bezrouškovou hospodu, někdo rád v sobotu na fotbal, někdo si prostě neodepře ten páteční večerní klubík. Já sedím doma a po návratu zase budu. Dělám maximum pro to, abych se někde nenakazil. Ale když mám dovolenou, tak doma sedět nechci. Krásy zemí českých jsem už poznával na jaře. A teď chci konečně nějakou tu exotiku. Slony, žirafy, a po návratu špejlí do nosu. Exotika největší.
Tři dny před odjezdem
Čísla lámou rekordy, Němci dávají Prahu na červený seznam. Babiš se schází s Kurzem, Vídeň zatím žádná opatření nepřijímá. Třeba nakonec vážně odjedeme....
Aleš Gill
První roadtrip elektrickým autem
Nemám auto. Nepotřebuju ho. Ale zbožňuju roadtripy a rád si auto vypůjčím. V Praze, v Indonésii, nebo třeba USA. Obvykle s benzínovým nebo dieslovým motorem, dříve i s pohonem na zemní plyn. A teď poprvé elektrika. A rovnou Tesla.
Aleš Gill
Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě
Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.
Aleš Gill
Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru
Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.
Aleš Gill
Neznámá místa 15: Hitlerův hrad
Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.
Aleš Gill
Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?
Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Orlům volavým hrozí vyhynutí, kvůli válce na Ukrajině změnili migrační trasy
Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu tak, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá...
V Trumpově videu se objevuje odkaz na německou říší, všimla si média
Na profilu amerického exprezidenta Donalda Trumpa na jeho sociální síti Truth Social se objevilo...
Vláda bude jednat o návrhu na vznik nových sousedských dětských skupin
Návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, který počítá se zřizováním...
Poslanci budou rozhodovat o zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Sněmovna bude schvalovat zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 246
- Celková karma 14,41
- Průměrná čtenost 1419x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.