Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Neznámá Západní Sahara

S rozvojem nízkonákladových letenek jistě mnoho českých a slovenských cestovatelů a turistů navštívilo Maroko, jednu z nejdostupnějších, jak časově, finančně, tak i vízově, zemí na africkém kontinentě. Tanger, Fez, Marakéš, Casablanca, Agadir, to jsou oblíbené "exotické" destinace evropských turistů. Co je ale dále na jih?

Západní Sahara byla do poloviny sedmdesátých let španělskou kolonií. Španělsko se poté pod tlakem mezinárodního společenství stáhlo, a ponechalo Západní Saharu coby samostatný stát svému osudu. Stát dvakrát větší než Československo, s pouhými několika stovkami tisíc obyvatel - rybářů, pastevců velbloudů. Stát natolik zranitelný, že si ho téměř okamžitě po odplutí Španělů "rozebraly" okolní země - Maroko a Mauritánie. To se nelíbilo místnímu hnutí Polisario (zjednodušeně Lidové hnutí za svobodu Západní Sahary), a během pár let odsud vypudilo Mauretánii, čímž si moc nepomohli, protože na její místo nastoupilo silnější a bohatší Maroko.

Od té doby se Maroko všemi silami snaží, aby svět vnímal Západní Saharu jako integrální součást jeho území, což se mu ale příliš nedaří. Navíc situace mezi oficiální vládou a územím podél alžírské a mauretánské hranice, kde Polisario vyhlásilo Saharskou Arabskou Demokratickou Republiku (SADR), je přes současné příměří stále napjatá. SADR je od zbytku území oddělen pískovým valem, který zbudovalo Maroko, které se snaží podporovat osidlování zbytku území, například poloviční cenou benzínu, a tak má Západní Sahara v současnosti asi půl miliónu obyvatel, z toho asi polovinu v hlavním městě - Laayoune. Nemá to ale jednoduché, jak název tohoto "státu" napovídá, země tady není příliš úrodná. Ani shovívavá.

Hlavní město je poměrně netypicky, nebo spíše nešikovně, umístěno ve vnitrozemí, a do přístavu je to z města půlhodinka po dálnici. Kromě této rychlostní komunikace stojí za zmínku silnice N1, vedoucí z Maroka přes hlavní město a přístavy v Bojdouru a Dakhle, přes obratník raka, na jih k hranicím s Mauritánií. Tisíc kilometrů dlouhá asfaltová silnice na úrovni našich silnic druhé třídy, je jednou ze tří hlavních tras, kudy lze překonat Saharu při cestě na jih Afriky. Další nejbližší silnice vede přes Alžírsko do Nigeru, a třetí přes Egypt a Násirovo jezero do Súdánu. Víc rozumných tras není.

Naštěstí Maroko úspěšně předstírá, že jedete po jeho území, a tak vám cestu, až na zvýšený počet policejních checkpointů, nijak nekomplikuje. Nikde nezjistíte, jestli jste ještě v Maroku, nebo už na Západní Sahaře. Je zde i dostatek čerpacích stanic, dokonce i poslední bezolovnatý benzín před cestou na jih. Narazíte na solidní ubytování, dokonce kempy a pláže. Hlavní silnice stále vede podél pobřeží, pořád máte mobilní signál, a prakticky není kam odbočit. Jedinou výjimkou je město Dakhla, které je trochu mimo na poloostrově. Z Dakhly se Maroko snaží udělat Mekku různých wind, kite a jiných surferů, k čemuž okolní terén a pláže, a zejména neustálý vítr, přímo vybízí.

Silnice N1 nás po dvou dnech ná Západní Sahaře dovedla k jednomu z nejpodivnějších hraničních přechodů světa. Marocká část není nikterak komplikovaná. Potřebujete papír o dovozu auta, kterým jste do Maroka přijeli, a bude provedena kontrola, že tímto autem opět odjíždíte. Nějaká ta razítka, a tím je Maroko za vámi. Začíná největší omyl OSN. Cesta-peklo. Země nikoho.

Oficiálně nárazníková zóna kontrolovaná OSN, nicméně vojáky OSN tady nejspíš nikdo nikdy neviděl. Čtyři kilometry země, kam nesmí vkročit ani Maroko, ani Mauretánie, podle některých map je území součástí SADRu. Žijí v něm lidé, místní berbeři/banditi, neplatí tam zákony, neexistuje právo, za to je tam hodně zaminováno. A tudy musí projet všichni, od kamiónů obchodníků s rybami, přes francouzské karavanisty, až po nás, účastníky rally Budapešť-Bamako. Čtyři kilometry stezek, písku, skal, jsou odkladištěm všeho, co legálně může Maroko opustit. Skládka, autovrakoviště, ráj pojistných podvodníků.

Pokud neznáte nejlepší cestu, neumíte jezdit v písku a nemáte čtyřkolku, můžete snadno zapadnout, tak jako my s naším Favoritem. Z ničeho nic k vám přispěchají místní "banditi", kteří vám za pár euro z písku pomůžou. A tak můžete zapadnout o kus dál znovu. Zvláštní místo, které nám sebralo hodinu času, a nejspíš se sem nebudeme hned tak vracet. Možná by OSN mohla postavit kus cesty. Ale proč? Už to tady takhle funguje desítky let. Tak proč to vylepšovat? Proč to měnit? This is Africa! Překročením hraničního pásma totiž končí legrace. A začíná Mauritánie. Země větší, než Německo a Francie dohromady, s pouhými čtyřmi milióny obyvatel. V Maroku nám bylo hej, ale v Mauritánii končí všechna sranda. Ale o tom až zase někdy příště.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Aleš Gill | úterý 10.2.2015 8:01 | karma článku: 18,23 | přečteno: 1615x
  • Další články autora

Aleš Gill

První roadtrip elektrickým autem

Nemám auto. Nepotřebuju ho. Ale zbožňuju roadtripy a rád si auto vypůjčím. V Praze, v Indonésii, nebo třeba USA. Obvykle s benzínovým nebo dieslovým motorem, dříve i s pohonem na zemní plyn. A teď poprvé elektrika. A rovnou Tesla.

21.5.2024 v 8:00 | Karma: 11,03 | Přečteno: 333x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 16: Největší benzínka na světě

Asi to znáte. Platíte na kase za benzín a říkáte číslo stojanu. Čtyři, šest, jedenáct. Říkali už jste ale někdy číslo vyšší než sto? Já tedy ne. Přesto několik takových benzínek existuje. V Texasu.

17.4.2024 v 8:14 | Karma: 17,01 | Přečteno: 533x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma: 16,64 | Přečteno: 562x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 329x | Diskuse| Cestování

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma: 30,12 | Přečteno: 3437x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Komu spadne do klína západ Afriky? Ve hře o vliv je průmysl i dezinformace

26. května 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Pozvolný odchod Francie ze západní Afriky je hotová věc. Zcela nahradit francouzský vliv ale bude...

Čechů ubývá, rodí se méně dětí. Není čas na sex a vztahy, vysvětlují odborníci

26. května 2024

Premium Stále více žen v Česku nemůže otěhotnět nejen z důvodů onemocnění, ale i kvůli odkládaní...

První barevná fotka zmizela v hlubinách času. Už ji nikdy nikdo neuvidí

26. května 2024

Seriál Je to jen pruhovaná stuha na tmavém pozadí, přesto představuje zásadní moment ve vývoji barevné...

V metru ve stanici Náměstí Republiky spadl do kolejiště člověk, provoz byl zastaven

25. května 2024  22:38,  aktualizováno  23:28

„Na stanici metra B spadl do kolejiště člověk. Provoz metra je přerušen v úseku Smíchovské nádraží...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 246
  • Celková karma 14,69
  • Průměrná čtenost 1420x
Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené stránky