Daniel Gargulák
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1535x
Seznam rubrik
Daniel Gargulák
Leskovecký masakr
Pro mnoho lidí nudné omílání dějinných obrazců, ale poznáte hlubší význam?
Daniel Gargulák
Zapomenuté tragédie IV. Prlov
Další porada ve Vizovickém zámku Rosa Mariae založeném v roce 1261. Osazenstvo stejné jako v případě Ploštiny, za SS Erich Wienecke, za SS Einheit Josef Pawlovski, Tutter, Michalský, Valko, Beutel (Archiv bezpečnostních složek 125/3), dále příslušníci Zlínského gestapa Raschka, Supparitch, Ziegler, Kraiger,Frankhauser, Touschek a další. Důkazy proti Prlovu byly na stole, ale Einheit Josef nebyl ještě připraven na své poslání v týlu Rudé armády, Tutter tedy posílá v neděli 22.4.1945 tři pětičlenné skupiny převlečené ve slovenských uniformách a s legendou, že jsou zběhové a chtějí k partyzánům.
Daniel Gargulák
Zapomenuté tragédie číslo dvě a tři II
Pro paní ministryni Válkovou si dovoluji trochu detailněji popsat, co se dělo v době protektorátu. Ale nejen pro paní Válkovou i pro ostatní politiky, kteří mají až moc krátkou paměť. Upozorňuji i členy KSČM, že odboj nebyl vůbec jen jejich odbojem a že odpor vůči nacistům spojil i dříve politicky nesmiřitelné nepřátele a členové jednotlivých oddílů pocházeli ze všech stupňů tehdejšího názorového, politického ba i náboženského spektra.
Daniel Gargulák
Partyzáni v jiném světle II
Když před asi dvěma lety zlehčoval premiér Nečas partyzány sledoval jsem reakce těch, kteří tehdy ještě žili. Byli z toho v šoku a mnohým se zhoršilo zdraví. Za ty dva roky jich ubylo tolik, že z brigády Jana Žižky zbývá už jen hrstka spočítatelná na obou rukách. Ještě před pěti lety byl čas na to, vzdát poctu několika desítkám bojovníků z 1.čs.part.brigády Jana Žižky. Nyní když je naživu jen pár posledních a jeden z nich se jmenuje Jan Hronek respektive plk. Jan Hronek, který byl nejmladším členem jmenovaného útvaru. Chtěl bych jako jeho kamarád na což jsem náležitě hrdý udělat něco pro jeho jmenování generálem neboť si to zaslouží stejně ne-li více, jako si to zasloužil například předseda ČSBS Jaroslav Vodička.
Daniel Gargulák
Nikdy nevěřte politikům aneb poučení z krizového vývoje
Když jsem po smrti posledního pamětníka v roce 2010 převzal naše malé velmi skromné muzeum, jenž bylo navíc vyloupeno a exponáty ve vitrínách chyběly. Měli jsme spolu s obecním úřadem připraveno mnoho plánů. Naučnou stezku druhého odboje, spolupráci s Památníkem Lidice, kterou tehdejší i nynější ředitel PL pan Červencl přislíbil nevěda o mých plánech, které jsem mu prozradil, chtěl jsem rekonstruovat nebo postavit nové muzeum Prlovské tragédie a odboje na Valašsku, které by si tento region zasloužil. Tvář pana ředitele přešla z úsměvů ke křečovitému stažení rtů a srdečný rozhovor se změnil v trapné chvíle ticha. „Aha, tak to jsem pěkně podělal“ řekl jsem si v duchu, „ten si myslí, že chci peníze jen po něm“, přitom jsme chtěli jen záštitu a formou o.p.s spravovat finance od dárců a sponzorů.
Daniel Gargulák
Vrahové z roku 1945
Pojďme si připomenout ty, kteří zpáchali na Valašsku v dubnu 1945 taková zvěrstva, že dodnes, když o tom vypráví poslední pamětníci, kteří tehdy byli dětmi, běhá posluchačům mráz po zádech. Například paní která měla šest let, tři dny musela chodit kolem těl svých ohořelých rodičů než je Němci dovolili odvézt. Celkem 11 sirotků zůstalo v Prlově po řádění těchto "nadlidí". Nechci vyvolávat nacionalismus nebo xenofobii, chci žalovat na totalitu ať má jakýkoliv název. Žijeme v Evropě a doufejme, že z východu budeme v bezpečí, ale také by jsme měli umět vzpomínat a poučit se z chyb generací před námi. Bohužel u nás v Prlově nejsou prostředky na rekonstrukci nevyhovujících prostor, ale bojujeme za změnu.
Daniel Gargulák
Zapomenuté tragédie
Proč jsem se rozhodl psát blog? Protože bojuji s větrnými mlýny a můj kůň je znavený a zbroj rozbitá. Ale vážně.Chci psát o Prlovské tragédii. O jedné z tragédií, které jsou málo známými, přesto však nesmírně silnými příběhy stejně jako Lidice. Nikdo z kompetentních politiků nebyl schopen a asi ani není politická vůle napravit křivdu jež se stala Prlovu, malé Valašské vísce, která byla vypálena 23.4.1945 nezasadil se o to aby byl naší vesnici přiznán status Národní kulturní památky, jenž jí bezesporu patří, stejně jako například blízké Ploštině, která je mnohem známější.
