Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když prvně na Západ, tak do USA - 7

Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.

Někdy je nejlepší začít pokračování tím, čím jste minule skončili. Takže:

Vánočním překvapením nebyl zdaleka konec. To když známá prohlásila: "Martine, jsi zván na party na velvyslanectví."

No, koho by to nepotěšilo a nepřekvapilo. Příjemně!

Načež se známá jendím slovem nadechla a dodala: "No, víš, my spoustu věcí děláme svépomocí. Objednávat si catering a podobně by bylo moc drahé. Takže sami připravujeme očerstvení, salátové mísy, jednohubky, nápoje... a... nemohl bys dělat barmana? Samozřejmě za to dostaneš nějakou drobnou. - Není v tom nic nelegálního, řádně se z toho odvedou daně."

Srdce se mi sevřelo.

Takže žádné pozvání!

V duchu jsem pomyslel na to, jak jsem vlekl z Prahy na VIP příležitosti oblek, který mi pro tento účel ušil dvorní krejčí legendárního Oldřicha Nového! Kdyby to oba věděli, museli by se v hrobě obracet!

Zkousnul jsem to všechno.

Vzal jsem si oblek od krejčího Oldřicha Nového a šel dělat barmana.

Party na velvyslanectví.

Při jaké příležitosti se tato párty konala, po mně vědět nechtějte. Ne, že bych to nevěděl. Rozhodl jsem se ovšem již před psaním těchto blogů, že v řadě věcí budu zachovávat soukromí a dekorum.

V roce 1991 nebylo zdaleka potřeba dělat nějaká bezpečnostní opatření. Prostě jste dostali povánku, u vstupu předložili ke kontrole a šli dál.

Party se samozřejmě konala v jakémsi velkém sále velvyslanectví. Mé místo bylo na opačném konci vchodu. Byl zde skutečně menší bar a my jsme měli vše plně k dispozici. Říkám "my," protože mi přidělili jako parťáka jakéhosi dospívajícího mládence.

I vcházeli hosté a akce začala.

Jsem od přírody člověk pořádný a tak jsem si na své polovině baru udržoval čisto, pořádek... Odevzdané použité sklo jsem okamžitě myl a nechával odkapávat. Zato můj "parťák" - to bylo prasátko jedna radost. Moc ho doma pořádku ani čistotě nenaučili. A tak se na jeho polovině hromadily ošahané whiskovky, vínovky, limonádovky... Otisky prstů, rtěnek, na dně zbytky zteplalého alkoholu. Lahve s alkoholem měl "ucintané". Umýval vše prakticky až před podáním... - Snažil jsem se jeho směrem příliš nedívat. K jeho cti budiž řečeno, že se posléze notně vylepšil a ke konci party už "jel v mém stylu". - Nedivte se, že si to pamatuji, ale na hygienu jsem zkrátka "pes".

Samozřejmě, jedním z hlavních alkoholických taháků byla "becherovka"... další značky alkoholu ani vín si nepamatuji. Nějaky Johnny Walker, bourbony typu 7 Stars, giny... Všeho bylo dost. A pod pultem jsme měli skříňku, kde byl spolehlivě karton nápojů. Tuším, že jsme nalévali i nějakou tu colu, tonic, oranžádu, minerálku.

Dovedete si jistě představit, že jsme za barem byli v jednom kole. A ani si nepamatuji, zda jsem si vůbec dal nějakého panáka. Já totiž navíc při práci zásadně nepiju. Na to jsem příliš dlouho na Barrandově za mlada pracoval s alkoholiky, aby se mi "pracovní chlastání" dostatečně znechutilo. Vidět pak režiséra povlávajícího ve víru alkoholu "na place" - to není, co by mne oslovovalo.

Ani tady na párty se nikdo doopravdy neopil! Diplomatické postavení zavazuje.

Díky tomu barmanskému fofru jsem ani neměl čas všímat si hostů. A tak jediný, kdo mi utkvěl v paměti, byl mladý, lehce atletický, elegantní Afričan v kontrastní bílé uniformě. A doprovod mu dělala mladá kráska, jíž by barokní figuru mohla závidět i Helena Růžičková.

Za celovečerní práci (v obleku Oldřicha Nového, což na to nemělo vliv) jsem dostal čistého nějakých 12 amerických zdaněných dolarů. Hodily se. Pokud se pamatuji, přikoupil jsem za ně jeden kinofilm diapozitivů, do rezervy, abych měl na co fotit. A udělal jsem dobře - při focení není materiálu nikdy dost.

A dále už mne čekaly jiné předvánoční radovánky.

 

V rámci tzv. předvánočních procházek jsme se byli podívat na National Christmas Tree. Zmiňoval jsem se o něm již dříve a nyní doplním, že Wikipedie o něm píše /automatický překlad/:

"Národní vánoční strom je velký stálezelený strom nacházející se v severovýchodním kvadrantu Ellipse poblíž Bílého domu ve Washingtonu, DC. Každý rok od roku 1923 je strom ozdoben jako vánoční stromek. Každý rok na začátku prosince strom tradičně rozsvítí prezident a první dáma Spojených států."

Velmi zajímavá byla Botanic Garden (poblíž Smithonian Institute) a speciální vánoční výstava.

Tuším, že byla, jako jedna z mála výstav zdarma. A byly to obrázky z vánočního života amerických dějin. Pro všechny to bylo samozřejmě především zajímavé poznání, jak žili naši předkové. Nejvíc se výstava samozřejmě líbila dětem.

A pak přišel v podstatě vrcholný vánoční zážitek. Samozřejmě jsem dopředu nic nevěděl. Mimo jiné proto,že toto opět byla záležitost pro zvané - hudební církevní večer.

Nejprve jsme vešli do čarokrásného parku, kterému vévodil neuvěřitelný chám - i na tu vzdálenost jednoznačně větší než pražský Chrám svatého Víta.

To byl takzvaný Washington D. C. Temple. A jak jsem se dozvěděl, je to ústřední sídlo církve Mormonů, přesněji Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Mnohem více najdete v odkazech uvnitř jednotlivých textů.

Do "Temple" jsem se pochopitelně nedostal. Ten je určen navíc jen nejvyšším představitelům. Byli jsme pozváni do zdejšího Kulturního centra. Koncert se zde připravoval pod laskavým dozorem nejvyššího.

Jinak také zde se bylo na co dívat - všemu vévodila výstava betlémů různých národů a také zde byly různě nazdobené vánoční stromky. Atmosféru to celé mělo úchvatnou.

Přiznám se, že už nevím, zda jsme se spokojili pouze s prohlídkou. Maně si vybavuj, že protože známá musela poměrně brzy vstávat ke svému úřadu na velvyslanectví, tak jsme snad ani na koncert nezůstali.

I tak to byl milý a příjemný, skoro až duchovní zážitek.

 

A dalším překvapením během mého pobytu nebyl konec. Čekala mne (pochopitelně nás oba) poměrně exkluzivní záležitost - exkurze do Pentagonu!

 

Všechna foto a reprofoto: autor
Fotografie z USA jsou scany 35mm diapozitivů z r. 1992 a daná kvalita je optimální.

P.S.: Pro opozdilce, a nebo ty, co nečetli předchozí blogy, dodám, že jsem byl pozván známou do USA, kde ve Washingtonu působila jako sekretářka naší velvyslankyně Rity Klímové. Pro mne to byla první cesta na západ od našich hranic a Západ jako takový vůbec. - Dnes už nás mnohé z toho, o čem zde píši, nepřekvapuje. Na přelom roků 1991/92, během měsíčního pobytu, to vše bylo jinak. Kdybych byl "Západu obdivný", připadal bych si jako v Jiříkově vidění. Takto to bylo pro mne vše o něčem zcela jiném a upřímně: nikdy jsem nebyl ten, kdo si sedne na zadek z přepychu. V těchto blozích vám nabízím mix tehdejších zážitků a postřehů, včetně fotografií původně snímaných na diapozitivy.

*) Klanění medvědů - viz zde.

Autor: Martin Faltýn | pátek 23.2.2024 8:08 | karma článku: 12,33 | přečteno: 359x
  • Další články autora

Martin Faltýn

Než kočička vejce snese...

Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...

17.4.2024 v 12:05 | Karma: 14,23 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Kniha jako zjevení

Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.

11.4.2024 v 9:49 | Karma: 15,54 | Přečteno: 467x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho

Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.

7.4.2024 v 9:31 | Karma: 28,90 | Přečteno: 810x | Média

Martin Faltýn

Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?

Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.

1.4.2024 v 10:30 | Karma: 12,72 | Přečteno: 292x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,07 | Přečteno: 233x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma: 14,44 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma: 28,45 | Přečteno: 3949x | Diskuse| Média

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma: 16,44 | Přečteno: 597x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,41 | Přečteno: 284x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 12

Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.

11.3.2024 v 8:08 | Karma: 14,17 | Přečteno: 313x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 11

Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.

8.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,46 | Přečteno: 261x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 10

"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?

4.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,35 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 9

Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.

1.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,13 | Přečteno: 290x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 8

Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!

26.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,47 | Přečteno: 429x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 6

Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.

19.2.2024 v 8:08 | Karma: 15,79 | Přečteno: 450x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 5

Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.

16.2.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 432x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 4

Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.

12.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,19 | Přečteno: 517x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 3

Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.

9.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,42 | Přečteno: 464x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 2

Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.

5.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,46 | Přečteno: 490x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 1

Psal se prosinec 1991. Stále jsme ještě měli růžové brýle. Já jak v osobním, tak pracovním životě. Český vekslácký kapitalismus už vystrkoval růžky. A v rámci toho veškerého optimismu jsem byl pozván na měsíc celý do USA!

2.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,23 | Přečteno: 780x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 1307
  • Celková karma 15,81
  • Průměrná čtenost 1152x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.